Objevila se výzva vědců, která bije na poplach před šířením xenofobních a rasistických nálad ve společnosti kvůli přívalu běženců. Mluvčí Hradu Ovčáček v tomto kontextu zmínil: „Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností.“ Vy jste se k ní také přidal. Čím vás oslovila a co říkáte na rychlou kritiku, která přišla z různých stran?

Každý den pozoruji současnou neradostnou českou debatu. Nevadí mi různé názory, ať už pro islám, nebo proti, ale děsí mě stupňující se agresivita. Hranice možného posouváme strašně rychle. Společnost se skutečně radikalizuje, pozoruji to z pozice odborníka. Prezentují se informace fakticky chybné a nesmyslné, dostává se jim prostoru a věří jim i spousta vzdělaných lidí. Dochází ke vzepětí hysterie. Je spousta věcí, kdy souhlasím s kritiky islámu. Debata je ale naprosto polarizovaná.

Ano, výzva vyvolala řadu kritických ohlasů. Ozval se pan Ovčáček i řada potrefených hus, tedy bojovníci proti islámu pod vedením pana Konvičky a Hampla a řada dalších „expertů na islám“. To se dalo očekávat. Mě ale trošku zklamala kritika, která se snaží podsouvat vědcům něco, co neudělali. Například se hovoří o elitářství, jak kritiku vyjádřil ve svém článku pan Václav Klaus mladší. Autoři výzvy nikým nepohrdají, nechtějí společnost rozdělovat. Chtějí jen poukázat na to, že hysterie má gradující tendence.
Počet muslimů se nezvyšuje, pokud nepočítáme ty, které policie zachytí a pak pustí dál, ale počet bojovníků proti nim narůstá. Proti muslimům můžete dnes bojovat s panem Konvičkou, Okamurou, Bartošem, Vandasem a řadou dalších. Iniciativy různě vznikají, zanikají, a kdo ví, co bude na podzim? Tyto skupiny si konkurují a musí hodně šlapat na plyn, aby zaujaly. Znovu opakuji, že hranice přijatelného se posouvá.

Také se mě bytostně dotýká, že se míchají postoje a erudice. Hlasy odborníků jsou rovnocenné těm, které hlásají nenávist na Facebooku. To je absurdní situace. Dokážete si představit, že by se tohle stalo v jiné otázce, než je islám? Uvedu příklad, ať je zřetelné, jak to myslím. Každý má nějaký názor na ekonomiku, ale nikdy bych si netroufal tvrdit, že můj názor má stejnou váhu jako názor člověka z banky. To není elitářství, to je snaha uplatnit odbornost.

Média jsou bezradná, a aby natropila co nejmenší škodu, snaží se hrát středovou pozici. Tento postoj je v jiných situacích rozumný, jenže teď vede k absurditám.