Jaromír Soukup, majitel televize Barrandov, nedávno překvapil informací o založení politického hnutí. Co vy na to říkáte?
Tak určité „tamtamy“ na toto téma byly už dříve. Úplné překvapení to tedy není. Samozřejmě řešilo se časování, ale už dlouhodobě se mluvilo o tom, že pan Soukup má politické ambice, že míří vysoko. Ostatně už to několikrát zkusil a tu svou představu o politické misi nikdy zcela neopustil. Ochutnal ji v době Strany zelených, potom v době Jiřího Paroubka a asi zprostředkovaně v dobách i dalších a bylo jasné, že se k ní bude chtít vrátit. Jen se spekulovalo, jestli to budou volby republikové, nebo to třeba bude ambice prezidentská.
Objevily se informace, že Jaromír Soukup údajně chystá kandidaturu už do evropských voleb….
Pokud se rozhodne pro evropské volby, tak to má velkou logiku. Protože tento charakter voleb tomu velmi nahrává. Už jen z toho titulu, že republika jede na obvod, a to znamená, že stačí nasadit pouhou jednadvacítku kandidátů. Jen pro srovnání pro čtenáře, kdyby šel do krajských, sněmovních či jiných voleb, je v situaci, kdy musí nasadit čtrnáctkrát několik desítek kandidátů, což samozřejmě pro začínající formaci je vždy velmi náročné. Nebo pak může zkusit takovou tu taktiku „vlka samotáře,“ a to je volba senátní. Jenže tam je to do poslední chvíle velmi otevřené, protože rozhoduje menšina voličů a rozhoduje hodně také určitá atmosféra, logika toho obvodu. Takže zkrátka a dobře, když se na to podíváme, tak ty evropské volby jsou v tomto ohledu nejvstřícnější. A ne náhodou také v evropských volbách začínaly mnohé politické formace svůj úspěch. Dám příklad v minulosti – Svobodné, Stranu zelených, zkoušel to Vladimír Železný…
Takže uvidíme, jestli se do toho pan Soukup skutečně opře. Není to ale nic jednoduchého. Musíte mít další viditelné tváře, přitažlivou kampaň… Jaromír Soukup má výhodu, že má v zádech televizi. A nejen televizi, ale velkou mediální agenturu. Samozřejmě má i obrovskou výhodu, že je vyprofilovanou osobou a že se nebojí jít do sporu. Výhodou je i to, že část toho potenciálního voličského publika teď aktuálně nemá koho volit a je ochotná slyšet na novou tvář, na nové „politické recepty“.
Říkáte, že teď je na něco takového příhodný čas, ostatně své hnutí zakládá i končící europoslanec Jaromír Štětina, zkusit štěstí plánuje i jeho kolega z Evropského parlamentu Pavel Telička…
Ano, ty argumenty, které jsem teď řekl u Jaromíra Soukupa, platí podobně třeba i u Pavla Teličky. Myslím si, že pokud by šel do té kandidatury, tak má poměrně solidní šanci. Nejsem si jist u pana Štětiny, protože bude lovit ve velmi podobném rybníku, kde už plánují lovit TOP 09, Starostové, částečně i lidovci. Své se tam pokoušejí získat také Piráti. Bude to mít hodně složité, protože není tak výrazná, tak všem známá postava, s emocí. To si myslím, že je základní předpoklad.
Když se vrátím k panu Soukupovi, tomu se podařilo, že ho dnes zná relativně velké množství lidí, takže by dokázal asi část svých voličů zmobilizovat. Podobnou výhodu má i Pavel Telička, že ho stále poměrně hodně lidí zná. U pana Štětiny je problém, že je známý spíš určité vyhraněné komunitě. A to ho limituje. Ale jak už jsem řekl, obecně jsou evropské volby výhodné i pro různé alternativy, pro nové subjekty… Prostě obecně to, že k těm volbám přichází něco kolem 20–25 procent voličů a voličů spíš aktivních, nahrává právě této politické nabídce.
Když se zaměříme opět na pana Soukupa, co onen název „List“, který se stal už teď terčem mnohých vtipů na sociálních sítích, je dobře vybraný?
Víte, to se těžko hodnotí. Je to podobné jako třeba ve své době Úsvit přímé demokracie, nebo Strana přímé demokracie. Vždycky všichni sledovali hlavně to, že je tam Tomio Okamura. Na začátku i hnutí ANO a mnohé další formace, jako třeba Svobodní, i tam ty názvy nebyly úplně prvosignálně tak silné, a všichni se tam dívali spíš na toho lídra. I tady v tomto případě je mnohem důležitější to, že se tam objevuje název – Jaromír Soukup, a to, že to je List, už není tak důležité. Ono by se to mohlo jmenovat jakkoliv jinak a stejně by si z toho někteří legraci dělali. Mnohá politická strana zažila, že se okamžitě stala terčem vtipů. To je naprosto normální. Ale pro ty voliče, a nakonec i pro ty odpůrce, bude zásadní to, že se tam objevuje jméno Jaromír Soukup. A myslím a očekávám, že pokud by do toho šel i pan Telička, tak také v tom názvu, nebo při nejmenším podtitulu, se jeho jméno také objeví. Pokud máte výraznou osobnost, je potřeba dát ji do titulu. Připomeňme si zemanovce, úplně stejná taktika. Na začátku ODS také nevolili často lidé podle názvu, ale podle Václava Klause, to samé tehdy ČSSD s Milošem Zemanem.
„Pojďte do toho se mnou! Také vás už nebaví poslouchat, co všechno by se mělo? Připojte se ke mně! LIST Jaromíra Soukupa nebude malovat vzdušné zámky, ale každý rok připraví konkrétní seznam věcí, které prosadí,“ tak zní hlavní moto nového politického uskupení Jaromíra Soukupa. Získá podle vás tímto důvěru voličů?
Je to chytře napsané, ale četli jsme to už mnohokrát. Samo o sobě to není žádné novum, jen to prostě někdo chytře pojmenoval. Ale podobné texty už jsme slyšeli u pěti deseti politických stran. Takže nepřeceňoval bych to. Celé to stejně bude o tom, jak to zvládne Jaromír Soukup, jestli do toho půjde, jak se mu podaří provést kampaň a zmobilizovat voliče. A také koho bude mít po boku. Potřebuje přinejmenším ještě alespoň jednu dvě výrazné tváře. Připomeňme třeba Vladimíra Železného, také měl svou Janu Bobošíkovou, takže je to teď hledání té „nejbližší volební rodiny“, to znamená nějaké té dvojky, trojky, aby se to dostalo do povědomí.
Domníváte se, že by mohlo dojít k určitému propojení LISTU Jaromíra Soukupa s SPD Tomia Okamury?
Nevylučoval bych to do budoucna. Uvidíme, jak se bude dařit iniciativě pana Soukupa, jak uspěje. Stejně tak uvidíme, jaký bude vývoj SPD Tomia Okamury. Ohledně hnutí Jaromíra Soukupa vůbec není vyloučené, že to může být nějaká varianta, jak do tohoto „voličského pole“ vtáhnout bývalé zemanovce. Ti by mohli být jeho voliči. Jinak si myslím, že jestli bude někdo charakteristickým voličem LISTU Jaromíra Soukupa, tak to budou starší ženy, divačky jeho pořadů. V minulosti mimochodem často také voličky Vladimíra Železného. A ty mají někdy problém volit SPD, protože na ně je třeba Tomio Okamura možná příliš konfliktní, vyostřený, bojechtivý. A tohle by se jim mohlo líbit. Takže pokud by se Jaromíru Soukupovi dařilo, mohlo by jít o takový „měkký obal“ právě těchto subjektů typu SPD nebo třeba zemanovců i dalších.
Takže spíš konkurence SPD…
Teď je to bezesporu konkurence. A uvidíme do budoucna, jestli to může být partner, nebo to dokonce může být nějaký koaliční subjekt, třeba pro ty sněmovní volby. Ale teď si myslím, že je to jedna z nejtvrdších konkurencí. Protože jestli někde Jaromír Soukup bude brát voliče, pokud do té politiky opravdu aktivně vstoupí, tak to bude nejvíce u SPD. Očekával bych, že část voličů bude brát i komunistům a část voličů se asi pokusí sebrat i hnutí ANO. Určitě vyluxuje zbývající voličstvo zemanovců.
Když se podíváme na současnou televizní činnost mediálního podnikatele Soukupa, ten uvedl, že zruší všechny své diskusní politické pořady. Důvodem je prý bezobsažnost toho, co v nich politici říkají. Ovšem například politici z ODS nebo i TOP 09 se stejně rozhodli, že už do jeho pořadů chodit nebudou…
Ten krok ODS a TOP 09 naprosto chápu. Má opodstatnění a ty důvody jsou dva. První, že by de facto svou účastí v pořadech potvrzovali tu autoritu Jaromíra Soukupa, dávali mu vlastně prostor, pomáhali by jeho strategickému volebnímu plánu. Druhý argument je prozaický. Voličů ODS a TOP 09 bylo mezi diváky těchto pořadů mizivě. Takže pro ně je to nejmenší škoda. Oni mají své voliče v rámci jiných formátů, jiných pořadů, jiných typů médií… Takže svou neúčastí v pořadech TV Barrandov tratí nejméně. Zrušení těchto pořadů je do určité míry nepříjemnost a ztráta pro SPD, myslím si, že je to trochu nepříjemnou zprávou i pro komunisty, částečně i pro hnutí ANO. Ale to si dokáže svou obratnou mediální politikou svůj prostor získat i v rámci jiných formátů, dát o sobě vědět jinde.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
