Kdo je váš budoucí europoslanec? (abecední řazení, dle oznámených kandidátů)Anketa
Jsou to snad mé dvacáté volby a dvacátá volební kampaň. Nervózní tedy nejsem. Vím, že jsme dobře připraveni a máme dobrý volební program. Předpokládám, že představuji zboží, které by mohlo být prodejné.
Co by pro vás byla výhra a co prohra?
Výhra by byla jeden, nebo dokonce dva mandáty v Evropském parlamentu pro LEV 21. Prohra má mnoho odstínů a barev. Prohrou by nejspíš byl nějaký příliš nízký výsledek.
Jak je pro vás osobně těžké v politice prohrávat?
Člověk to nemůže brát tolik osobně. U neparlamentní strany, která má velmi omezené finanční prostředky, je každá výhra spíše překvapením.
Co soudíte o aktuální situaci na Ukrajině?
Myslím, že se jedná o vůbec nejdůležitější otázku spojenou s evropskými volbami, protože příštích pět či deset let se EU s tímto problémem bude potýkat. Celá politická elita včetně našich politiků nemluví o této záležitosti seriózně. Je třeba jasně říct, kolik připojení Ukrajiny k EU bude stát.
Kolik podle vás?
Podle dostupných údajů sanace ukrajinských státních výdajů si vyžádá v nejbližší době 80 milionů eur. Ukrajina to není schopna zaplatit. USA poslaly pouze jednu miliardu korun, takže ani ty nejsou ochotny to zaplatit. Mezinárodní instituce sice Ukrajině půjčí, ale někdo ty dluhy bude muset stejně zaplatit. Nechci, aby to byl český ani evropský poplatník. Kdybychom rozpočítali jednu dvacetinu tohoto dluhu na občany naší země, vyjde nám, že každý včetně kojenců by na Ukrajinu poslal 8000 korun. Respektive tyto peníze bychom poslali ukrajinským oligarchům, protože se tam stále víceméně všechno rozkrade. To prostě nechci.
Co je podle vás tedy řešení, nechat Ukrajinu Ukrajinou?
Buď nechat Ukrajinu Ukrajinou, nebo se musíme většinově dohodnout, že Ukrajinu v EU chceme a potom budeme muset i přistoupit k sanaci ukrajinského dluhu. Budu pro, pokud se na tom všichni dohodneme, sám za sebe jsem ale proti. Pánové Sobotka, Zaorálek nebo Telička by měli jasně říct, jaký postoj k tomuto mají. Je to pro ně sice politicky obtížné, ale neměli by o tom mlčet.
Kromě toho, že jste politik, jste také ekonom, zkuste nastínit nějaké jiné řešení.
Ukrajinci by si podle mě měli sami rozhodnout o svém osudu a měli by si to také sami zaplatit.
A z čeho by si to podle vás měli zaplatit?
To je pro ně samozřejmě těžko myslitelné, že by si to sami platili, já ale za ně nechci platit nic.
Jde tedy o otázku, která tady bude ještě nějakou dobu doutnat, nebo jde o časovanou bombu?
Aktuálně jde o jednu z nejzávažnějších věcí, kterou budeme řešit ještě mnoho let. Současné takzvané evropské elity včetně českého politického vedení o tom nechtějí hovořit, protože je to pro ně problém. Pánové Zaorálek a spol. se k tomu bohužel zatím staví z pozice, kdy spíše než české a evropské zájmy hájí zájmy USA. Pokud chtějí USA Ukrajinu v NATO, ať si to také zaplatí.
Jaká je další zásadní věc, s kterou jdete do EU voleb?
Věnovat se chceme hlavně problematice nezaměstnanosti. Před třemi týdny jsem navštívil Hyundai, což je investice, kterou jsem kdysi prosadil. Tato fabrika dnes dělá 2,5 % českého HDP a podařilo se díky ní snížit nezaměstnanost na severní Moravě o 2 %. Kdysi zaznívala „moudrá“ slova, jak nechceme další montovny, byla to ale tato fabrika, která nás v recesi držela nad vodou. Do budoucna si myslím, že hledat takovéto velké strategické investory je jednou z cest. Podporovat je však třeba i místní výrobu pro místní spotřebu. Pro lokální progresivní živnostníky by na krajích měly vzniknout poradny, které by jim v jejich podnikání pomáhaly s čerpáním evropských dotací.
Co mají šanci tyto evropské volby změnit?
Občané by si měli uvědomit, že tři čtvrtiny všech zákonů, které tady platí a budou nově platit, mají svůj původ ve Štrasburku a Bruselu. Je tedy třeba, aby tam někdo vyjednal podmínky, které pro nás budou nejpřijatelnější. Pokud tam budou jen lidé, kteří to tam budou chtít jen prolenošit a mít tam havaj, jako je tomu někdy dnes, tak to bude špatné. Hodně se dá změnit a hodně se dá udělat. Kdybych si to nemyslel, nekandidoval bych. Dnes jsem se z babišovských Lidových novin dozvěděl, že prý kandiduji, abych měl zajištěn příjem. Chci pana Léka ubezpečit, že z 200 tisíc korun, které bych bral jako plat, bych 100 tisíc měsíčně věnoval na veřejně prospěšné účely. O peníze mně vůbec nejde, chci jen dát k dispozici zkušenosti, které mám.
Jak snášíte mediální útoky, rozčilují vás, nebo je to rutina?
Pokud jde o nepravdu, která mě má jen poškodit, tak na to reaguji, jindy to ignoruji – podle okolností. Jak to říkal Frank Sinatra: Pište si o mně dobře nebo špatně, hlavně nezkomolte moje jméno.
Co soudíte o případu Ivety Bartošové?
Je to osobní tragédie. Já sám ji měl jako zpěvačku velmi rád a pamatuji si, jak ji můj syn na koncertu v lednu 1990 přinesl na pódium žvýkačky, bylo to roztomilé. Je třeba ji vidět, jaká byla tehdy nebo před několika lety. Bohužel po vztahu s Ladislavem Štaidlem už neměla štěstí. Je mi to osobně líto, ale myslím, že u lidí i tak zůstane zapsána jako velmi dobrá zpěvačka.
Mohla podle vás mít bulvární média podíl na její smrti?
Řekněme si otevřeně, že média si ji tak trochu vytvořila. Byla vděčným objektem a kontroverzní celebritou, o které bylo skoro každý den možno něco napsat. Musela si o sobě přečíst hrozné věci, což působilo na její psychiku.
Jste pro regulaci bulváru?
Bulvár je podle mě neregulovatelný, má to svoje zákonitosti. Jde o poptávku z řad občanů, a pokud by nebyl tištěný bulvár, přesunul by se na internet. Tomu už se v dnešní moderní společnosti nedá zabránit. Samozřejmě mělo by to mít svoje meze, ale to se netýká jen bulváru. Mluvím teď o svobodě, respektive nesvobodě slova v ostatních médiích. Měli bychom mít regulaci podobnou jako v Německu či Rakousku, aby zde bylo možno domoci se reálné ochrany osobnosti.
Ing. Jiří Paroubek
Další rozhovory z rubriky Na hraně s Xaverem:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý
