Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

05.07.2025 4:44 | Rozhovor

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto je opět otázka na ekonomy, ale obávám se, že ono označení naší země za ‚krmelec Evropy‘ získá během pár let zcela nadstandardní rozměr,“ říká vojenský historik Jiří Fidler. Tentokrát pro ParlamentníListy.cz srovnává procenta na obranu s rokem 1938 a to, k čemu dochází, vás nejspíš zvedne z židle.

Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera
Foto: Archiv AČR
Popisek: Čeští ženisté při cvičení v Lotyšsku

Tak nám nezabili Ferdinanda, ale schválili pět procent na zbrojení. Mám pocit, že v našich dějinách nejde o zcela nový prvek. Bylo by možné se na naše zbrojní výdaje v minulosti podívat?

Anketa

Žije se vám lépe, než před čtyřmi roky?

3%
97%
hlasovalo: 17576 lidí
 Máte pravdu, až taková novinka to není. Pokud však chceme srovnávat s minulostí, narazíme na několik problémů. Jedním z nich je skutečnost, že před rokem 1990 u nás neexistoval pojem HDP. Dalším pak skutečnost, že rozpočtové kapitoly byly nastoleny jiným způsobem. Takže pro období od počátku padesátých do konce osmdesátých let nemáme k dispozici údaje, které bychom mohli vzájemně porovnat. Dotaz by tedy bylo dobré směrovat spíše na ekonomy než na historiky.

Ale různá srovnání na toto téma se přece občas objevují…

To je pravda, ale většinou jde o nějaké ad hoc údaje, u objektivnějších autorů podepřené různými pojmy jako „asi“, „snad“, „pravděpodobně“…

Jste tedy vůbec schopen nabídnout nějakou možnost srovnání?

Samozřejmě. Máme k dispozici přesné údaje z dvacátých a třicátých let 20. století. A to nejen ohledně tehdejšího státního rozpočtu a výdajů na zbrojení, jsme schopni dokonce ony výdaje rozčlenit na řádné a mimořádné prvky rozpočtu a výdaje další.

Říkal jste však, že před rokem 1990 u nás neexistoval pojem HDP, co tedy budete porovnávat?

Jste mimořádně vnímavý. Chceme-li srovnávat srovnatelné, potřebujeme stanovit vztah mezi dnešním HDP a státním rozpočtem, což ale není nejjednodušší.

Proč?

Nějakou chvíli jsem tomu musel věnovat, než jsem se dobral přesnějších údajů. Zdá se, že státní moc příliš netouží po tom, aby měli lidé přesné informace, na první kliknutí je nevydolujete, ale k dispozici jsou. Podařilo se mi dohledat údaje za rok 2024, v němž HDP měl hodnotu 8010 miliard a státní rozpočet 1940 miliard korun.

Moment, mezi HDP a státním rozpočtem je tak obrovský rozdíl? To ale znamená, že procenta z HDP…

… jen to dořekněte. Prostě jedno procento HDP je více než čtyřnásobné procento rozpočtu, pokud to převedete na peníze.

To je ale pěkné kouzlení se pojmy. Pokud byste stanovoval 5 % z HDP z onoho zmíněného roku 2024, jaká je to suma a kolik procent z rozpočtu?

Všechno to je pouhá matematika. Abych parafrázoval Jana Wericha, nemám technologické vzdělání a jsem pouhá oběť humanistické blbosti, ale násobení a dělení snad zvládnu. Z celkové sumy 8010 miliard je 5 % dvacetina, tedy 400,5 miliard korun. Z loňského rozpočtu 1940 miliard korun to tedy je 20,6 %, více než pětina výdajů.

Raději se podívejme na nějaký rok v minulosti. Teď tedy máme jakousi srovnávací platformu...

Přesně tak. Můžeme se podívat třeba na roky 1937 a 1938. Informace byly publikovány například v knize „Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938“, jíž jsem spoluautorem a která vyšla téměř před dvaceti lety, přičemž tabulka s rozpočtem ministerstva se nachází na straně 561. Pokud se podíváme na řádný rozpočet, tak v roce 1937 činily výdaje resortu 16,1 %, v roce 1938 pak 20,7 % výdajů státního rozpočtu.

Takže vojenské výdaje roku 1938 a hypoteticky určené vojenské výdaje 2024 podle nového závazku…

… jsou v případě řádného rozpočtu prakticky totožné, aspoň tedy z hlediska procentního podílu. Na tomto místě je však třeba sdělit, že v roce 1938 existoval ještě mimořádný rozpočet, jehož zdroje mi však nejsou příliš jasné. To je opět otázka spíše pro ekonomy. Porovnáváme-li však řádný rozpočet, tak procentní část z roku 1938 se rovná procentní části z roku 2024, pokud by již platilo ono nově a ze strany vlády radostně schválené pravidlo.

Byla a bude to nesmírná spousta peněz. Jde však o to, kolik muziky za ty peníze bylo a bude...

Před vyhlášením branné pohotovosti státu v září 1938 čítala naše armáda přes 200.000 vojáků a její mobilizační potenciál činil další milión mužů. Ona válečná armáda byla z valné části postavena během jednoho týdne. Měla k dispozici téměř 500 dělostřeleckých baterií, 20 rot tanků a obrněných aut, 55 bojových letek.

Dnes se válečná armáda od mírové příliš lišit nemůže, protože povolance není do čeho obléci a čím vyzbrojit. Můžeme jen doufat, že by se v blízké budoucnosti podařilo vybavit na 35 až 40 tisíc vojáků, kteří by měli k dispozici do deseti dělostřeleckých baterií, deseti tankových rot a pěti bojových letek. Samozřejmě, že nevíme, co se do budoucna za oněch magických pět (tedy dvacet) procent podaří vytvořit. Vzhledem ke skutečnosti, že za posledních deset let se armáda kvantitativně nepohnula z místa, i když rozpočet se ztrojnásobil, tak si iluze nedělejme. To však není to nejhorší.

Co může být ještě horšího?

Prakticky všechno. V roce 1938 pocházela veškerá pěchotní výzbroj, veškerá tanková výzbroj, téměř všechna dělostřelecká výzbroj a většina letecké výzbroje z domácích továren. S jedinou výjimkou byla veškerá munice vyrobena u nás. Takže ty obrovské výdaje na zbrojení plynuly do domácí ekonomiky. Pouze jediný zbrojní prvek, 2cm velký kulomet proti letadlům vzor 36 a jeho munice, byl dovážen.

V letectvu byla všechna bojová letadla s jedinou výjimkou buď domácí konstrukce a výroby, nebo licenční, ale u nás vyrobená. Ze Sovětského svazu jsme tehdy získali přímo 60 letounů SB, další stroje však měly být vyráběny v licenci u nás. Navíc oněch 60 strojů bylo součástí licenčního ujednání a šlo o výměnu za jinou licenci a zbrojní dodávky od nás. Ona sovětská letadla byla přezbrojena na naše zbraňové systémy a jejich motory byly stejné jako u nás licenčně vyráběné. S výjimkou onoho švýcarského „velkého kulometu proti letadlům“ a jeho munice byly všechny zbraně a střelivo naší výroby.

A dnes a v blízké budoucnosti?

Dnes máme z vlastní výroby pouze ruční palné zbraně a několik dalších komponent. Kulomety byly nakoupeny v Belgii a protože jsme k tomu dostali čisticí soupravy, stály násobně více než jiné státy. Bojová vozidla nakoupíme ze Švédska, přičemž nějaké komponenty se budou vyrábět snad u nás. Tanky nakoupíme v Německu, samohybné houfnice ve Francii, stíhací letadla ve Spojených státech amerických, stejně jako bojové vrtulníky.

Z naší výroby snad budou víceúčelové letouny, tedy aspoň jejich draky. Batohy budeme mít z Číny, pokud se k nám tedy po zakoupení vůbec dostanou. Jak to bude s municí do všech zbraní, těžko říci. Před týdnem se objevila informace, že nějaká část pro nás bude vyráběna na Slovensku. Takže z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto je opět otázka na ekonomy, ale obávám se, že ono označení naší země za „krmelec Evropy“ získá během pár let zcela nadstandardní rozměr.


 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Jiří Vosecký byl položen dotaz

Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?

A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 76 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

4:44 Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto …