Vydal jste novou knihu. Jde o třetí závěrečný díl vaší apokalyptické trilogie. Příběh se má z větší části odehrávat v zapomenuté mysli vraha, která se postupně odkrývá. Kde se vzal ten nápad?

Ten nápad přišel jednoho letního večera roku 2015 a byl tak intenzivní a jasný, že ještě předtím, než jsem šel spát, tak jsem měl vymyšlený celý koncept knížky. Kniha se psala tak dobře, že jsem byl na konci roku hotov. Jinak prvotní inspirací byla zpráva z novin o tom, že se v Norsku našel muž se ztrátou paměti. Pak se snad ukázalo, že je to Čech. Pohrával jsem si s myšlenkou, co se asi muselo stát a jak se cítíte, když se ocitnete na nějakém místě bez jediné vzpomínky na minulost.

Jenže nalezenec v mém románu nebyl žádný svatoušek, jak se v knize postupně ukazuje. Nicméně není to zcela negativní postava. Kdybyste se možná mohl vrátit do minulosti a ocitl se ve třídě, kde sedí malý Adolf Hitler, možná byste také zmáčkl spoušť i za cenu toho, že trefíte nevinného. To je i základní otázka knihy. Stejně tak nese román i jedno důležité poselství, a sice: Kde se ztratí láska, začne válka.

Pohrává si vaše kniha s myšlenkou tzv. menšího zla? Jste příznivcem této myšlenky?

Příznivcem této myšlenky nejsem, ale když nemáte jinou možnost, pak se tak zkrátka rozhodnout musíte. Problém je, že to pomyslné zlo se často všelijak maskuje a někdy je těžké jej rozeznat.