Po atentátu na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju byla z Íránu slyšet silná vyjádření o tvrdé odvetě vůči Izraeli. Po pár dnech se zdálo, že to u silných slov skončí, teď přibývají hlasy, že je válka na spadnutí. Může ji Írán spustit?

Žádný stát nemůže mlčet, když je spáchán atentát na hosta, který přijel na inauguraci prezidenta. Z tohoto pohledu byla íránská vyjádření adekvátní. Co Írán skutečně podnikne, si netroufnu odhadovat. Myslím, že politologové komentátoři, by v tomto případě měli být hodně opatrní, protože nikdo nemá informace ze struktur, které o tom rozhodují. Do nějaké míry lze hledat analogie s reakcemi následujícími bezprostředně po vraždě Kásima Sulejmáního v Iráku a po vybombardování íránského diplomatického objektu v Damašku. Ty byly z našeho pohledu hodně umírněné, i když íránská média vyzdvihovala některé momenty, které se zase naopak pomíjely v západních médiích, aby odveta vypadala trochu adekvátně.

Íránské sdělovací prostředky třeba referovaly o několika loňských incidentech mezi íránskými silami a americkým námořnictvem v Hormuzském průlivu, které u nás prošly bez povšimnutí, a Íránci je popisovali jako svůj úspěch.