Petr Robejšek o Zemanovi a jeho protikandidátech. S předpovědí výsledku voleb

13.03.2017 15:36

ROZHOVOR Západní média jsou odtržená od svých spoluobčanů, válčí s prezidentem Trumpem a sama se tím poškozují. ParlamentnímListům.cz to řekl mentor nové strany Realisté, politolog a expert na mezinárodní otázky Petr Robejšek. Podobné je to prý i v případě Miloše Zemana. Česká média podle něho svým odsuzováním každého Zemanova kroku poškozují i demokracii a úřad prezidenta jako takový.

Petr Robejšek o Zemanovi a jeho protikandidátech. S předpovědí výsledku voleb
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Petr Robejšek

Pane doktore, před více než týdnem jste veřejnosti oznámili další podrobnosti ke zrodu a kandidatuře Realistů. Rádi byste získali až 20 procent. Chápu, nelze si dávat malé cíle, nicméně, jak budete voličům vysvětlovat, aby dali přednost vám před znovu pomalu stoupající ODS?

Stagnující ODS neudělala nic jiného, než že vyměnila předsedu, ale nadále osciluje kolem 9 %. Ano v několika programových bodech se jako pravicové strany shodujeme, hlavní rozdíl však spočívá jinde. ODS působí na české politické scéně již mnoho let a stejně jako ostatní strany ve svých programech hodně slibuje, ale málo plní. Rovnou daň měla v programu dlouho, nikdy ji ale nezavedla, přestože několikrát vládla. Ba naopak, naposledy dokonce v době krize spolu s TOP 09 daně zvýšila, a tím ještě více zaškrtila českou ekonomiku. Jsme jiní než ODS. Víme, kde jsou reálné problémy, neslibujeme nesplnitelné – a navíc, nehodláme vyměnit svůj program za pár ministerských křesel. A ještě jedna poznámka. Domnívám se, že ODS u voličů ztratila své bývalé dobré jméno kvůli tomu, jak se dlouhodobě chovali její funkcionáři. A nevidím, že by měla dnes dnes dost síly a vůle ke skutečné obnově.

Krom rovné daně zdůrazňujete nutnost vlastní bezpečnosti. Jak byste popsal současný stav oproti představě Realistů, jak by naše národní bezpečnost měla vypadat a být řešena? Kde aktuálně v této oblasti vidíte nejvýraznější problémy či mezery?

Realisté mají pro Českou republiku jednoduchý program Bezpečnost 1-2-3.  To znamená, jedno NATO jako mezinárodní záruka naší bezpečnosti, odvádění 2 % HDP na obranu – do naší vlastní armády, jak jsme se zavázali, a 3měsíční povinná vojenská služba pro muže, dobrovolná pro ženy, pro zlepšení schopnosti národa bránit se v případě vnějšího ohrožení. Chceme, aby byla na jednu stranu naše bezpečnost jasně definovaná v rámci Severoatlantické aliance, ale na druhou stranu jsme Realisté, a navíc víme z minulosti, že se nejednou rozhodovalo o nás bez nás. Proto chceme mít kvalitně vyzbrojenou akceschopnou armádu, podporovanou záložníky a v případě napadení také občany, kteří budou mít základní výcvik a dokážou bránit svou vlast.

Vždycky jsme prohlašovali, že toto téma je pro nás jednou z priorit. Povinná vojenská služba vzbudila velký a v drtivé většině pozitivní ohlas. Mnoho lidí jasně cítí, že je třeba se na obraně své země podílet. Realisté toto téma otevřeli už v prosinci loňského roku. A je zajímavé, s jakým zápalem se ho v poslední době ujaly i některé další strany. Vždycky říkám, že kopírování je nejupřímnější důkaz obdivu. Mezi námi a těmi, kteří nás napodobují je však rozdíl v tom, že oni atraktivní témata uvedou v programu. My je uvedeme do praxe. 

K Realistům ještě jedna otázka. Volby jsou zhruba za půl roku. Není to příliš krátká doba na to dostat se masově lidem do podvědomí?

Souhlasím, že termín voleb se rychle blíží. Na druhou stranu přinášíme unikátní metodu vládnutí popsanou v našem kodexu a angažované lidi, kteří nemají zapotřebí z politiky žít, nýbrž mají touhu pracovat v zájmu národa. Všichni dohromady právě vytváří program pro zlepšení života v naší zemi. Tento volební program představíme v polovině dubna a v květnu pak lídry kandidátek.

Začali jsme jezdit po krajích, máme za sebou sedm z nich a do dalších se chystáme. V každém krajském městě na nás čekal plný sál. Přímé setkávání s lidmi považujeme za klíčové. Neméně důležitým informačním kanálem jsou pro nás sociální sítě; počet těch, kteří nás na nich sledují, rychle roste. Detaily naší volební kampaně si zatím nechám pro sebe, ale pevně věřím, že se nám podaří pro naši představu lepší politiky pro Českou republiku získat podporu velkého množství spoluobčanů.

Nyní už k dalším věcem. Téměř každodenní rozruch zajišťuje nový prezident USA Donald Trump, který ode dne nástupu realizuje jeden krok za druhým, válčí s novináři, překvapuje svět tím, že hodlá plnit sliby… Jak byste jeho první více než měsíc v křesle nejmocnějšího muže světa popsal?

Je těžké hodnotit nového prezidenta podle prvních pár týdnů ve funkci. Nicméně Donald Trump zatím dokazuje, že je odhodlán plnit sliby, které dal svým voličům. To by mělo být samozřejmé, ale jaksi se to z politiky vytratilo. Postupuje v přípravě stavby zdi na hranici s Mexikem, přiměl Fordovy závody, aby vyráběly v USA a vypověděl Pacifický obchodní pakt. Hledá a používá řešení, která jsou přímočará, účelná a účinná. V tom je nám, Realistům, velmi blízký. Při vší skromnosti chci ale poznamenat, že my jsme s naší koncepcí přišli dříve než on.  

Co se týče jeho vztahu s novináři, tak se ptám, „kdo si začal“.  Trump byl terčem médií po celou volební kampaň. Zneklidňuje totiž ty, kteří se stylizují do role majitelů pravdy, protože se odmítá podřídit jejich výkladu světa. Všiml jste si, jak jsou média celého západního světa ve většině otázek zajedno, ale zároveň se liší od názorů většiny svých vlastních spoluobčanů? V poslední době stále více lidí tento názorový monopol médií odmítá a volba Donalda Trumpa stejně jako Brexit jsou do značné míry i důkazy této vzpoury normálních lidí. Média reagují na rozklad své moci ve společnosti tím, že přiostřují tón, a Donald Trump je jejich oblíbený cíl. Toto chování médií a části sociálně-vědní inteligence však pouze prohlubuje jejich názorovou izolaci a dále oslabuje jejich moc.

Co říkáte na kritiku Trumpa, že ve Washingtonu i konkrétně v Bílém domě pořádně nic nefunguje, prezident nepřímo rozdává úkoly přes svůj twitter a v administrativě panuje zmatek? A nakolik je to, úměrně k hloubce změny v čele USA, normální?

Jak jsem již uvedl v předchozí odpovědi, vidím především neochotu části politické elity a obyvatel Spojených států smířit se s demokratickým rozhodnutím většiny. Jen na okraj. V této souvislosti mě poněkud udivilo i to, že se bývalý prezident Barack Obama obrátil na veřejnost s výhradami vůči jednání svého nástupce. Nechtěl bych se mýlit, ale na něco podobného se nepamatuji.

Média celého západního světa se i v hodnocení nového prezidenta chovají jako morální Internacionála, o které jsem nedávno psal na mém facebooku. Vedou proti Trumpovi nevyhlášenou válku a vlastně tím dokazují, že nerespektují demokratickou volbu. „Skandální“ je pro ně cokoliv.

Veřejný prostor obsadí i taková banalita, jako je otázka, zdali poradkyně Conwayová zneuctila Oválnou pracovnu tím, že klečela na gauči; zřejmě chtěla pořídit fotografii návštěvy u prezidenta. Už jen to, že takto nesmyslné téma stojí za rozbory, je příznačné. Trumpovou odpovědí na kontroverzní způsob informování veřejnosti o jeho práci jsou sociální sítě. A i zde chci upozornit na to, že média tímto svým chováním pouze zvyšují význam sociálních sítí, a to ke své vlastní škodě.   

Mnozí nadšenci už začínají mírnit svou radost z toho, že se Trump začne „kamarádit“ s Putinem, zruší sankce, uzná Krym a začne spolupracovat s Ruskem. Padlo mnoho slov, která naznačují opak. Zatím to jsou ale „pouze“ slova a žádné činy. Jak tomu rozumíte?

Nikdy jsem nepředpokládal, že po Trumpově nástupu bude mezi USA a Ruskem, respektive Trumpem a Putinem, nějaký důvěrný přátelský vztah. Obě země jsou vojenské velmoci a budou vždy na prvním místě prosazovat svůj národní zájem a dle něj působit ve světě, případně svém okolí. V rámci toho mohou existovat také některé zájmy, které mají obě země společné, jako je například boj s Islámským státem. Potom jsou oblasti, kde zájmy jsou odlišné, příkladem je východ Ukrajiny a Krym. Zde půjde především o nalezení rovnováhy mezi americkým a ruským vlivem na tuto zemi a vůbec celou oblast východní Evropy. Národním zájmem České republiky je být pevnou součástí západního světa.

Existují oblasti nebo témata, kde Trump jedná podle vás neočekávaně?

Neočekavané ve srovnání téměř se všemi současnými špičkovými politiky je to, že Trump rychle jedná a plní sliby. Přitom se Trump potýká s důsledky zastaralého způsobu vládnutí, který kritizuje i moje strana. Důsledkem dosavadní metody vládnutí je to, že rozhodný a aktivní politik, který chce splnit své sliby, nutně narazí na neprůstřelnou zeď právních bariér, které mu připravili jeho nerozhodní a pohodlní předchůdci.

Dosavadní styl vládnutí lze popsat jako polovičaté opravy minulých polovičatých rozhodnutí. Tak se hromadí další a další překážky pro účelnou a účinnou politiku. Plasticky to ukazují obtíže, se kterými se americký prezident musí potýkat při uskutečňování své antimigrační agendy. Tyto obtíže slaví mainstreamová média jako triumf liberální demokracie. Ale ve skutečnosti jsou to pouze důkazy, že se politická třída po generace chovala sebestředně a liknavě. Postupně si tak sama vytvořila příčiny toho, že teď již nemůže učelně a účinně vládnout.

Vidíte někde signály, že by začal razantně a reálně, nemyslím pouhá prohlášení, naplňovat svůj možná nejdůležitější slib, tedy budování a obnovu pracovních míst pro Američany? Dle mnohých expertů by mu nenaplnění této věci mohlo u běžných lidí zlomit vaz…

Mezi prvními Trumpovými úspěchy bylo to, že přesvědčil, nebo spíše přinutil Fordovy závody, aby zůstaly v zemi a nestavěly v Mexiku. Také vypovězení Pacifického obchodního paktu podporuje splnění slibů, které zmiňujete. Brzdí totiž další přesouvání výroby do Číny a s tím spojený úbytek pracovních míst na americkém trhu.

Noviny jsou plné spekulací, co jeho politika způsobí, plné kritiky akademických ekonomů a předpovědí, jak na to všechno Američané doplatí. Já s tím nesouhlasím. Americký trh je tak zajímavý, že se všichni rádi přizpůsobí. Někteří budou platit cla a vznikne nová rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Jiní začnou opět vyrábět v Americe, a to vrátí práci do vymírajících metropolí.

Trump jako první západní státník chápe, že hospodářství nefunguje podle učebnic ekonomie. To znamená, že příkladně nestačí spořit na státních výdajích a očekávat, že následně porostou investice; jak si to myslely svého času ODS a TOP 09. To se nestane, dokud na světě existují země jako Čína, které na své cestě k prosperitě využívají dovolené i nedovolené prostředky na úkor ostatních zemí. Donald Trump je první, kdo konečně uvažuje v kategoriích politické ekonomie.  To je také jediný přiměřený přístup. Politicko-ekonomické uvažování znamená ku příkladu zvýhodňování domácích firem a vnímání zahraničních firem jako nástroje pro uskutečňování národních zájmů, tj. dosahování blahobytu a bezpečnosti vlastní země.

Často připomínanou kapitolou je NATO. Trump nejprve kritizoval, že vše platí USA, pak že jde o zastaralou či přežitou organizaci. Později z jeho okolí zazněly výroky o důležitosti Aliance a partnerství jejích členů. Jak to vysvětlit? Jde o cílené změkčování výroků prezidenta jeho spolupracovníky, nebo šéf Bílého domu mění názory?

Řekl bych, že jde převážně o to, že Donald Trump je podnikatel, který je zvyklý na jiný styl řízení a jiný komunikační styl. Jeho přístup je přímočarost z pozice síly a vyjadřování bez obalu a jasně. Lidé v jeho okolí mají zčásti jiný typ zkušeností a jsou zvyklí myslet a jednat v kompromisech a to zčásti vysvětluje ten komunikační šum, který zmiňujete. Zároveň ale mezi Trumpem a jeho týmem jistě existuje dělba práce podle modelu „bad guy – good guy“. Ti pozorovatelé, kteří mají problém vůbec se smířit s jeho zvolením, křečovitě hledají důkazy „rozporů a selhání“ Trumpovy politiky. Protože u nich ale platí, že přání je otcem myšlenky, tak se spíše mylí.

Anketa

Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?

hlasovalo: 19773 lidí

Bilancujeme-li dosavadní účinnost Trumpovy hlomozné retoriky realisticky, tak vidíme, že je nepochybně úspěšná.  Pohlédněme jen na to, jak rychle začaly po Trumpových výhrůžkách evropské vlády hovořit o nutnosti investovat více do obrany. Jen na okraj. Česká republika své závazky vůči NATO také neplní. A proto se moje strana bude snažit, aby se to rychle změnilo. Ne snad proto, že to po nás chtějí Američané, ale proto, že naše schopnost bránit se je v bytostném zájmu naší země.

Podívejme se ještě na prezidentský post v Česku. Miloš Zeman oznámil, že bude kandidovat podruhé. Uplynuly zároveň čtyři roky jeho mandátu. Můžete jeho dosavadní vládu zhodnotit?

Hlavní problém je ten, že část politické třídy se nikdy nesmířila s tím, že se Miloš Zeman stal prezidentem. To však hraničí s nepochopením podstaty demokracie. Demokraté se poznají podle toho, že respektují i ta rozhodnutí, která jim nevyhovují. Vědí totiž, že se demokracie nezhroutí, když se neprosadí můj názor. Naopak posílí, když přesto ctím rozhodnutí většiny. To, že se většina médií pokouší každý krok Miloše Zemana odsoudit (a netvrdím, že některá rozhodnutí nevidím jinak než on), tak nejen, že odsuzují i demokracii, ale poškozují prezidentský úřad jako takový, nehledě na to, kdo v něm zrovna je.

Moje hodnocení jeho vlády je převážně pozitivní. V některých oblastech bych však přívítal trochu jiné jednání. Pozici vůči Číně bych nezaložil tak jednostranně na ekonomických zájmech. A také bych se na jeho místě zdržel jednání, které působí až příliš pokorně. Něco podobného se týká i Ruska. Gesta typu účasti na výročních oslavách v Moskvě se mi nezdají být na místě. Ale obecně bych chtěl poznamenat toto. Domnívám se, že kritici politiky (mimochodem i v případě Václava Klause) dělali jednu věcnou chybu. Přeceňovali možnosti prezidentů, a hlavně trvalost vlivu, který mají jejich názory ku příkladu na zahraniční politiku naší země.

Jednoznačně pozitivně hodnotím, že se prezident Zeman snaží dávat najevo, že naslouchá těm lidem, kteří mají stále silnější dojem, že vláda nebere ohled na to, co si o aktuálních událostech myslí a že se nedostatečně zabývá jejich existenčními problémy.

Další kandidáti se zatím příliš neobjevili, v každém případě se ale často mluví, že Zeman nemá konkurenci. Je to tak jisté? Nebo co by musel prezident udělat, říci apod., aby si tím prohrál volby? A myslíte, že prezident Zeman dělá dobře, když se nechce zúčastnit předvolebních debat s ostatními kandidáty?

Nechci na toto téma příliš spekulovat. Dokud neznáme všechny kandidáty, tak jsou tyto debaty poněkud předčasné. Ale jedno vám chci přece jenom říci. Podle mého názoru se ti, o kterých se zatím mluví jako o možných kandidátech, sami přeceňují.

Dosti obtížnou situaci budou mít zejména ti z nich, kteří se snaží výrazně profilovat jako Anti-Zeman. Množství voličů, kteří tyto kandidáty podpoří, je omezené a může se jim proto stát, že se hlasy Zemanových odpůrci mezi nimi rozdělí a místo nich se dostane do druhého kola někdo třetí. Ten ale podle toho, co je zatím známé, Miloše Zemana neohrozí. Prezidentovo rozhodnutí nezúčastnit se předvolebních debat se mi zdá z dnešního hlediska správné. Jsem si ale jistý, že kdyby to situace vyžadovala, tak svoje rozhodnutí změní. Co by mohlo vést k tomu, aby Zeman volby prohrál? Z dnešního hlediska si myslím, že jediné, co ho může vážně ohrozit je jeho zdraví. A proto mu přeji všechno nejlepší.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

13:41 „Národ si to konečně uvědomil.“ Vážné zjištění. Jde o volby v ČR

VIDLÁKŮV TÝDEN Že v preferencích stoupají ti, kteří objeli s protivládními akcemi republiku? „Konečn…