Vážený pane senátore, tento týden navštívili Moravskoslezský kraj ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Řešili jste společně situaci ohledně OKD?
Ano, OKD byly samozřejmě jedním z témat návštěvy. Během návštěvy Třineckých železáren jsme diskutovali zejména o dopadu insolvence OKD na další podniky v regionu a o negativních následcích krachu společnosti na trh zaměstnanosti.
Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností, řešili jste s ministryní Marksovou také toto téma? Myslíte si, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokáže v oblasti nezaměstnanosti nějak konkrétně pomoci?
Některé části Moravskoslezského kraje mají skutečně s vysokou nezaměstnaností dlouhodobý problém. Jedná se zejména o Karvinsko a Bruntál. Neodvratný konec OKD tomu nijak nepomůže. Diskutovali jsme samozřejmě také i tom, jak by se dalo ohroženým horníkům pomoci, o možnostech jejich dalšího uplatnění a také například o pobídkách pro zahraniční investory. Návštěva ministryně Marksové v prosperujících firmách jako je Optimont nebo Berdorf Baderbau měla za cíl ukázat, že i v našem regionu mohou velmi úspěšně fungovat i malé a středně velké firmy, které jsou dle mého budoucností nejen ekonomiky v našem kraji, ale i v ostatních regionech.
Mezi největší zaměstnavatele v regionu Frýdecko-Místecka patří průmyslové zóny v Lískovci a Chlebovicích, řešili jste s ministrem Mládkem možnosti rozvoje dalších průmyslových zón?
Osobně zastávám ten názor, že dnes je místo budování nových průmyslových zón potřeba spíše rozšiřovat, a především efektivně využívat ty stávající. Dostatek perspektivních investorů je totiž nejrychlejší cestou k zaměstnanosti v regionu.
Myslíte si, že by podpora průmyslových zón a například určité zvýhodnění těm, kteří chtějí do průmyslových zón investovat, mohla přinést dostatek pracovních míst?
Mohla, krátkodobě určitě ano. Je samozřejmě otázkou, zda je to koncepční a perspektivní, a co se stane, až podpora a úlevy skončí. Jestli investoři zůstanou, protože usoudí, že i bez pobídek je náš region dobrým místem k podnikání, nebo se posunou někam, kde jim krátkodobě nabídnou lepší podmínky. V dlouhodobém horizontu bychom se měli soustředit spíše na vytváření dobrého podnikatelského prostředí s minimem administrativních překážek a přehlednou daňovou strukturou.
Jsou podle vás návštěvy ministrů v krajích přínosem? Vedou výsledky debat k nějakým konkrétním výsledkům?
Ano, jednoznačně. Už jen z toho důvodu, že máme možnost se bavit o konkrétních aktuálních problémech daného regionu přímo na místě. Také možnosti diskuse za účasti co největšího počtu zainteresovaných osob z regionu je bezpochyby přínosem.
Fotogalerie: - Cyklisto, na zdraví
Tento týden váš stranický kolega Zdeněk Škromach a senátor Ivo Valenta přebrali otevřený dopis spolu s podpisy cyklistů, ve kterém cyklisté žádají, aby bylo na kole povoleno určité množství alkoholu – po vzoru okolních států, například Rakouska. Podpořil byste vy osobně takovou novelu zákona?
Po delším přemýšlení a zvažování všech pro a proti jsem nakonec došel k závěru, že je to dobrá myšlenka. Dokonce jsem sám připravil petici na podporu této novely, která koluje u nás na Třinecku, Těšínsku a Jablunkovsku. Absolutní nula, která platí u nás, pokud se jedná o povolené množství alkoholu v krvi, je totiž v Evropě spíše výjimkou a je dle mého soudu zbytečně striktní. Až na Slovensko, Maďarsko, Estonsko a Ukrajinu prakticky všechny státy určité malé množství alkoholu v krvi tolerují. Statistiky totiž potvrzují, že takovéto množství má naprosto zanedbatelný vliv na bezpečnost provozu a nehodovost. V případě této konkrétní novely by se navíc jednalo skutečně o velmi malé množství, odpovídající jednomu pivu nebo dvěma deci vína. Netýkalo by se také všech řidičů, ale pouze cyklistů. A i tito by se museli pohybovat mimo silnice a hlavní tahy po vyznačených cyklostezkách.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Markéta Grušáková
