Poslanecká sněmovna schválila navýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok ze 320 miliard korun na půl bilionu. „Je to novela, která rozhodne, jestli vyjdeme z krize silní, nebo zvolíme cestu krachu, chudoby a nejistoty. Potřebujeme dát do ekonomiky peníze,“ burcovala ještě před hlasováním ministryně financí Alena Schillerová. Opravdu nám vyšší schodek pomůže k tomu, abychom z krize vyšli silní?

Paní ministryně má v jednom pravdu: Je to novela, která rozhodne, jestli vyjdeme z krize silní, nebo zvolíme cestu krachu, chudoby a nejistoty. Jenom je to přesně opačně. Nezadlužit se znamená zůstat silní. Zadlužit se znamená cestu budoucí chudoby.

Reakce většiny vlád světa na koronavirus byla podobná. Přišla neslýchaná omezení. Vlády zavřely ekonomiku a začaly na dluh „ekonomiku“ zachraňovat. Tu ekonomiku, kterou nejprve samy zmrzačily uzavírkami. Výsledkem je ohromný nárůst globálního dluhu, ať už ho počítáme jakoukoli metodikou.

MMF původně počítal s tím, že globální dluh vyskočí v roce 2020 z 83,5 procenta globálního hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na 84 procent. Nicméně koronavirus utrhl vládní výdaje ze řetězu. Globální veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 97,6 procenta hrubého domácího produktu. Vlády v boji s covid-19 utratily 301 bilionů korun. MMF přitom očekává, že koncem roku 2021 bude dluh už na 99,5 procenta HDP. To je extrémně nezdravý trend. Planeta se blíží svému předlužení. Už to není jen problém pár států.