Po řeči v ČT již bez obalu zde: Tlumí se informace o hrozbě teroru v ČR. Přesunou se k nám. Na Balkáně se dějí přesně tyto věci, vypověděl generál Šedivý

23.08.2017 4:42

ROZHOVOR Až západoevropské státy zpřísní opatření a páchání teroristických útoků tam bude složité, přesunou se islamisté jinam, třeba právě do České republiky. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR a nynějšího pedagoga Vysoké školy CEVRO Institut Jiřího Šedivého jde o reálnou hrozbu. Generál v interview pro ParlamentníListy.cz upozorňuje též na doutnající bombu na Balkáně, kde mají teroristé klid na výcvik i odpočinek po akcích na Západě a jsou vzdáleni jen pár hodin autem od českých hranic.

Po řeči v ČT již bez obalu zde: Tlumí se informace o hrozbě teroru v ČR. Přesunou se k nám. Na Balkáně se dějí přesně tyto věci, vypověděl generál Šedivý
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Šedivý mezi hosty

Hovořil jste nedávno o hrozbě teroristického útoku v Česku, což je často a z různých kruhů odmítáno jako strašení, šíření poplašných zpráv atd. Proč si podle vás mnozí politici a experti nechtějí připustit takovou hrozbu?

Česká republika bezesporu ještě pořád není hlavním terčem teroristů, to je evidentně stále západní Evropa. Každý politik logicky říká to, co pomáhá v jeho postavení. Informace o tom, v jakém stupni nebezpečí daná populace je, v tomto případě Česko, se ne vždycky prezentuje v plném rozsahu, protože tyto informace mohou budit zbytečné napětí. Obecná tendence, pokud už nedochází k přímému ohrožení, je taková, že se informace utlumují a provádějí se opatření, aby nevznikalo napětí ve společnosti.

Anketa

Myslíte, že Miroslav Kalousek jednou bude premiérem, jak on sám předpovídá?

3%
97%
hlasovalo: 4476 lidí

Dá se mluvit o chlácholení obyvatelstva?

Nevím, jestli je úplně správný pojem chlácholení, ale politická reprezentace zvýrazňuje aspekt bezpečnosti střední Evropy a staví na tom řadu svých tvrzení, jak je bezpečnosti věnována vysoká pozornost, že jsme schopni vlastní území chránit – a to je jeden z úkolů, který politická reprezentace má a snaží se to zvýraznit i proto, že zatím k žádnému dramatickému útoku, který by se dal nazvat teroristickým, na území naší země nedošlo. Je potřeba se na věc dívat maximálně realisticky a situaci nepodceňovat. Zároveň je třeba říct, že v Česku zatím není „optimální“ prostředí k tomu, aby se tu etablovaly nějaké širší a složitější teroristické organizace a struktury. Musíme dělat všechno pro to, aby se Česko nedostalo do stejných problémů jako třeba Německo.

Nemohou prohlášení vrcholných představitelů státu, opakující, že v České republice nic nehrozí, jednoduše teroristy motivovat k tomu, aby právě tady něco spáchali?

Musíme tyto věci vidět z jednoho hlediska. Jesliže česká ministerstva vnitra, zahraničních věcí a obrany, která mají na starosti boj s terorismem, prohlašují, že v tomto okamžiku nemáme žádnou informaci o tom, že by Česko bylo ohroženo, je to nejspíš pravda. Ale z dlouhodobého hlediska a celkového vývoje v Evropě a našem okolí taková tvrzení říkat nemůžeme. Musíme věnovat pozornost nejenom státům Evropy, kde dochází k vlastním teroristickým útokům, ale musíme si uvědomovat, že Evropa je velmi provázaný a homogenní kontinent a pohyb obyvatelstva tady existuje. Ten byl umocněn i migrační vlnou, kterou v určitém zmenšeném rozsahu zažíváme i v současné době. Proto je třeba se věnovat tomu, že to, co se děje v západní Evropě, se úplně klidně může odehrávat i u nás.

Anketa

Jste pro vykoupení a zbourání prasečáku v Letech?

3%
97%
hlasovalo: 9110 lidí

Máme tedy vycházet z toho, že bezpečnostní složky státu a příslušné úřady před obyvateli důležité informace tají, aby nedocházelo k panice apod.

Zda se dá přímo říct, že úřady tyto věci obyvatelstvu tají, si nejsem jistý. Pochopitelně se ale některé věci zveličují a některé se redukují. Taková je politika. Podle mého názoru si při vysvětlování dlouhodobých trendů musíme být v České republice vědomi jedné zásadní věci. Ve chvíli, kdy v západoevropských státech budou opatření natolik rozsáhlá, že organizovat a provést teroristický útok nebude tak jednoduché, budou se teroristé přesouvat jinam a zasáhnou euroatlantickou komunitu, do níž jednoznačně patříme, na území Německa nebo České republiky. Jim je to jedno, útok proti „křižákům“ se může odehrát kdekoli jinde. Ostatně ve vyjádřeních, která měli v minulosti představitelé tzv. Islámského státu, v jednom případě zmínili i Českou republiku.

Při analýze situace po čtvrtečních útocích v Barceloně jste zmínil problematiku Balkánu, kde v Bosně a Hercegovině a v Kosovu existují dokonce i výcviková střediska IS, jsou tam směřovány finance ze zemí podporujících terorismus – a přitom jde o část Evropy vzdálenou pár hodin jízdy autem z Prahy. Jak velký problém může Evropě růst právě tam?

Zaměřujeme se na zcela jinou oblast Evropy, tedy na západní a střední Evropu, ale Balkánu jsme od doby, kdy se utlumila válka v 90. letech, přestali věnovat větší pozornost, zejména v oblasti bezpečnosti. Celý balkánský prostor je typický tím, že je významně islámský. To je realita, se kterou musíme počítat. V minulém i současném roce německé a rakouské zpravodajské služby, včetně složek Bosny a Hercegoviny i Kosova, mluví o tom, že se Balkán radikalizuje. Některé strany dokonce mluví o tom, že v přepočtu na počet obyvatel z Balkánu odešlo válčit za IS nejvíce lidí z Evropy, což je velmi varující. Musíme vidět, že tohle není nic, co bychom mohli podceňovat. Sám jste zmínil pravděpodobnost výcvikových táborů na území Bosny a Hercegoviny. To je věc, s níž bosenské bezpečnostní složky výrazně bojují, ale moc se jim to nedaří.

Problém Balkánu je v tom, že vytváří „bezpečné“ prostředí, ve kterém se teroristické buňky mohou etablovat, mohou se tam připravovat, mohou tam mít svá logistická centra a zázemí, které jim umožní se připravovat a zároveň odpočívat po některých složitých operacích v západní Evropě. Tato věc musí být sledována. Musíme prostě vědět, co se zejména v těchto dvou státech, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu, případně v Makedonii, děje. Tomu je nutné věnovat stejnou pozornost jako problematice terorismu v západní Evropě.

Do jaké míry lze říci, že Bosna a Hercegovina a Kosovo s tímto problémem reálně něco dělají a mají snahu s tím bojovat? I s ohledem na válečnou historii, dlouhodobé financování od států podporujících terorismus a tehdejší existenci a pomoc bojovníků z arabských zemí na bosensko-muslimské a kosovsko-albánské straně během války?

Problém spočívá v tom, že muslimská komunita v balkánském prostoru je cílem různých islámských režimů ze Středního východu. Připomenu, že v době, kdy jsme jako Češi působili v rozsáhlém kontingentu v Bosně a Hercegovině, na vlastní oči jsme viděli, jak se tzv. provádí humanitární pomoc. V rozbombardovaných vesnicích Bosny a Hercegoviny se neopravily nejdříve baráky pro lidi a další potřebné infrastruktura, ale nejdřív se opravily mešity. Pomoc tam šla velmi cílená, aby docházelo k podpoře islámského elementu, a bohužel to jsou státy, které velmi často jmenujeme jako země, které když ne přímo podporují, tak tolerují terorismus. Například Saúdská Arábie, Katar a další. To se tam objevuje i dnes.

Bavíme-li se o období poloviny 90. let, když jsme působili v Bosně a Hercegovině, jedním z největších problémů byli wahhábisté severně od Sarajeva ve městě Zenica a okolí. Dokonce muslimská brigáda, která bojovala na straně bosensko-muslimského režimu, musela být rozpuštěna, a už tehdejší NATO působilo na Izetbegoviće (Alija Izetbegović – předák bosenských muslimů za války, pozn. red.), aby zakročil. A tento proces neskončil, to pokračuje do současné doby. Nejde o žádnou novinku. A jestli současné režimy v oněch zemích mají na to, aby situaci zvládly, nemyslím si, že to přímo podporují, ale jednoduše si uvědomme, že účinnost vládních organizací tam je poměrně nízká. Typickým příkladem je Bosna a Hercegovina, kde na území státu mají tři entity – srbskou, bosenskou a chorvatskou, které do současné doby nenašly společnou řeč. Ačkoli některá politická usnesení tam byla přijata, bezpečnostní složky jsou pořád dost izolované a jen hodně stěží si předávájí informace o tom, co se na jejich území děje.

Kosovo se zase stále zmítá v ekonomických problémech, má obrovskou míru nezaměstnanosti. To všechno je podhoubí k tomu, aby se radikalismus neustále živil a rozrůstal. Vrátím se zpátky k německým zpravodajským službám, které situaci na Balkánu velmi dobře znají a na tento problém poukazují.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A to jste věděli, že kvůli Únoru 1948 vzniklo NATO? Analytik nabízí globální pohled na události, při kterých se Masarykův duch bez boje vzdal typicky české národní nemoci

11:03 A to jste věděli, že kvůli Únoru 1948 vzniklo NATO? Analytik nabízí globální pohled na události, při kterých se Masarykův duch bez boje vzdal typicky české národní nemoci

ROZHOVOR Bojovný Masarykův duch byl v únoru 1948 stejně jako v roce 1938 a v srpnu 1968 poražen typi…