Prosím vás, jak si vysvětlit, že nám hodlá demonstrovat i Milion chvilek? Víme, že na podzim už jsou pevné termíny nejrůznějších protestů, ale tohle možná trochu překvapilo, nebo ne?
Nepřekvapilo. Vždyť kolosální vládní úspěchy na poli inflace, reálných mezd, cen potravin a energií, důchodové reformy, dostupnosti léků a správy státního rozpočtu kazí pouze pan ministr Blažek svým naprosto nepřijatelným nezmoknutím, korunovaným ještě posezením s panem Nejedlým, jehož jméno, jak známo, nesmí býti v Bradavicích vysloveno. Lidé vysoce hodnotí práci premiéra a jeho vlády, vždyť mu naprosto důvěřují celá dvě procenta voličů. To je přece jasný signál, že nelze tolerovat sebemenší morální pochybení. Ministr Blažek by měl dostat na nohu vězeňský obojek a každou půlhodinu se hlásit kurátorovi, demokraticky jmenovanému MilChvilprD. Co je, prosím vás, pravidelné, zcela nevinné sjíždění hor bílého prášku kluky, co spolu chodí a mají malý STAN, se vzorným podnikatelem Rédlem, proti několikahodinové pijatice s bývalým poradcem bývalého prezidenta, s nímž může pan ministr Blažek upéct demokracii ohrožující věci, jako jsou například věnečky nebo vánočka.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Ale vážněji: Chápu, že dobíhají některé kauzy z okolí exprezidenta Zemana, a nelze vyloučit, že je ti dva probrali. Ale netřeba se v naší zemi báti ovlivnění spravedlností! Jen porovnejte drogové excesy politiků a důchodce, který si připravoval marihuanovou mast proti bolesti. Dopadli přece spravedlivě – důchodce na pět a půl roku v báni, politici na svobodě. Nebo Tomáš Čermák a Pavel Novotný. Oba se dopustili nenávistných výroků, přičemž pan Novotný explicitně vyzýval k zabíjení žen, dětí, podřezávání oponentů a žhářství. A zatímco pan Čermák vyfasoval trest přesahující pět let, Pavel Novotný veřejně deklamoval beztrestnost, zaručenou premiérem Fialou, a světe, div se, také bez trestu vyvázl. Když to vše zvážíte, vůbec se nemůžete divit, že Milion chlívek pro Demagogii vidí jako největší hrozbu pro demokracii Pavla Blažka.
Mimoparlamentní opozice jede linku: „Chcete migranty, euro, korespondenční volbu? Pak seďte doma.“ Dokonce se pachtují s částí odborářů. Jakou budou mít sílu?
V tom mají pravdu, neboť evropské volby dosud zodpovědně řešily krajně levicové strany typu Pirátů a liberální umírněná levice jako sTOP 0,9 a STAN. Zejména voliči Pirátů, jakýsi nekodifikovaný, novodobý Socialistický svaz mládeže, má skutečnou disciplínu a díky své účasti na eurovolbách poslal do europarlamentu posledně řadu silných osobností, byť to dodnes pokládám za omyl v adrese doručení, která by správně měla být Ústavní 91, Praha 8, Bohnice.
Mimoparlamentní opozice má zdánlivý vliv na náměstích měst a sociálních sítích. Ani částečný úspěch v eurovolbách by skutečný vliv nepřinesl. Ten by přišel až se signifikantním úspěchem ve volbách do Poslanecké sněmovny. A to nastane pouze tehdy, když přesvědčí své potenciální voliče, že nepůjde o vyhozený hlas a že mají kooperativní potenciál s ostatními opozičními stranami.
ČMKOS v čele s Josefem Středulou už zřejmě také prokázal, jak dobře to s námi myslí. Co třeba pozice europoslance? Mohla by panu Středulovi slušet? Nebo raději nějaké významné členství v komisi…
Pan Středula potřebuje být dlouhodobě a solidně zaparkován. Jemu by slušela spíše funkce v komisi, ale zatím nevidím většinovou vůli jej tam nominovat.
Fotogalerie: - Srpnová výzva
Možná se řada lidí shodne na tom, že se v Česku tak nějak opevnila jakási aristokratická vrstva, která dává zelenou iracionalitě či zelené iracionalitě. Ovšem i hlasy proti nejsou zcela zanedbatelné, když si vzpomeneme na existenci české parlamentní opozice nebo mlčící většiny. Co k tomu říci?
Že ještě není dost zle. Snadněji zmanipulovatelná část voličů naskočila na masivní kampaň Antibabiš a mohutně slavila. Fáze vystřízlivění a bolehlavu je ale dlouhá a hluboká i na vkus většiny z nich. Je potřeba pokračovat ve fialové terapii ještě dostatečně dlouho na to, aby i slabším duchem došlo, za jak obrovské hlupáky byli. Že hledíc na prapor antibabišismu přehlédli, že míří k euru, inflaci, ke Green Dealu, demobilitě obyvatelstva, energetické chudobě a masivnímu propadu reálných příjmů, což je jen pár kyselých jablíček z navoněné, omašličkované dárkové bedny Fit for 55, s mašlí s nápisem Green New Deal For Europe. Kdo z nich si uměl představit, že ve vládě zasednou lidé vážně tvrdící, že by měli důchodci přijít o volební právo a o své domy a byty se rozdělit s mladými, poněkud lenivými soudruhy Piráty.
Psali jsme:
Jenže český volič stejně jako volič většiny států světa je ve své většině snadno manipulovatelný a věci budou muset být ještě mnohem horší, otevřenější, aby mu došlo, že naletěl a je třeba zásadně změnit diskurz domácí politiky.
K poměru hlasů, jak píšete – aristokratické vrstvy a mlčící většiny: Je jedno, jak malá ona zelená aristokracie je. Podstatná je úspěšná kolaborace s většinou velkých médií a akademické sféry. Pokud svou ideologií úspěšně ovládnete vzdělávací proces a tvorbu názorů skrz média, máte tak silnou páku, že přetlačíte i mlčící většinu do doby, než to dojde nadkritickému množství lidí a přijde backlash, ať už demokratickou cestou ve volbách nebo jinak.
Někdo se ironicky směje, další tleskají nebo ještě zuří. Když vyšla zpráva o tom, jak čeští poslanci milostivě věnovali drobky ze svého stolu důchodcům, už někteří vybuchli. Vůbec nejlepší na tom bylo, jak radostně informaci přijala zaštiťující organizace s tím, že tvrdě kontrolují, aby nešlo náhodou o potraviny podléhající zkáze. Historie se nikdy neopakuje, přesto, o čem tohle svědčí? V této souvislosti si může např. každý položit i osobní otázku, jak dlouho vydržím bez jídla?
Vládní úspěchy lze měřit mnoha měřítky. Jedním z nich je frekvence termínu „potravinová banka“ v mediálních výstupech. Že potravinové banky nyní potřebuje k přežití za dobu existence ČR bezprecedentní množství lidí, je šílenou vizitkou vlády, která není schopna řešit situaci, kdy Češi čelí největšímu propadu reálných mezd v Evropě a zároveň nejvyšším cenám potravin v paritě kupní síly. Že je jako úspěch servírována médii vážně míněná zpráva o důchodcích, kteří mohou dojet oschlé chlebíčky z poslaneckých stolů, jen podtrhuje tragikomičnost naší situace, kdy vláda se prezentuje řadou potěmkinovských úspěchů, zatímco národ se propadá do ... no ... řekněme bažiny.
Jistěže má každý svůj vlastní morální maják a samozřejmě že politické majáky nejsou často postaveny na pevných základech. Jenže defétisticky to zabalit?
To nikdy. Mohu ironizovat, otevřeně se smát, nadávat, nevolit, ale nikdy nelze rezignovat na morální měřítko, jakkoli rozdílně vnímané každým z nás. Důsledkem potom je, že vedeme vážně míněné debaty, čí komouš a agent je huj, zatímco ten druhý fuj. Bez pevné morálky můžeme přijmout, že se disidenti objímají s bolševickými agenty pod heslem padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Bez morálního prizmatu můžeme vést seriózní debaty o noblesních lidech, noblesně odsuzujících mladé kluky v estébáky zinscenovaných procesech, a tvrdit, že takto vydíratelný a bezpáteřní bolševik by byl skutečný arbiter elegantiae Ústavního soudu, nejvyšší instituce hájící ústavnost v ČR. Je vždy třeba se ozvat, pokud jdou věci přes čáru Markéty Vaňkové.
V září 2022 jste uvedl, že Evropa se kvůli zelenému šílenství nevzpamatuje. Možná za padesát nebo sto let. Jak hodnotit situaci dnes?
Když jsem se poprvé před mnoha lety detailně seznámil s celou rozsáhlou agendou Green Dealu, z níž vychází evropský balíček legislativy pod názvem Fit for 55, bylo mi jasné, že pokud se Evropa vydá tímto směrem, bude to fatální rána její exportní konkurenceschopnosti, politickému významu, životní úrovni obyvatel a sociálnímu smíru. Fatalitou dopadu na společnost bych to přirovnal ke kulturní revoluci zdivočelé bolševické mládeže v maoistické Číně. Neumíte si ani představit, jak katastrofální dopady to bude mít na evropské národy. Ze socioekonomického hlediska se vrátíme do padesátých let dvacátého století, kdy toho v Evropě mnoho nefungovalo, vázlo zásobování, nebyla individuální mobilita, chyběl kapitál a v mnoha oblastech byl dlouhodobě hlad a nedostatek. Žel uvedená situace přinese i sociální bouře a vypustí z lahve hladové džiny národnostních, etnických a územních sporů, neboť v takto vypjaté situaci, kdy stamilionům bude zle, je vždy tendence hledat nahnědlé spasitele, kteří ukážou prstem na viníky a zavelí hrr na ně. Paradoxně čím více bude na implementaci Fit for 55 tlačit EU, tím více si zkrátí život. Ale pokud se těšíte na rozpad EU i za takových okolností, musíte být šílení. Neměním tedy na svém letitém očekávání nic. Energetická krize, propad reálných příjmů, kterým nyní čelíme, nejsou naprosto ničím v porovnání se situací po roce 2030. Je načase, abyste dětem a vnukům vysvětlili, že dobře už bylo. Nevidím velkou šanci tento vývoj zvrátit dříve než právě kolem roku 2030, kdy už to snad dojde většině. Jenže bude pozdě, Evropa už bude chudá a znovu budovat prosperitu je proces delší a složitější než ji ztratit. V dlouhodobém horizontu padesáti let jsem optimista, neboť Evropané jsou chytří, šikovní a tvrdí, když dojde na lámání chleba, ale to v sobě budou muset v důsledku hluboké celospolečenské krize objevit schopnosti vůli a tvrdost, kterou už si nemyslí, že mají.
Naši čtenáři často nejsou podnikatelé ani investoři. Na závěr, je něco, čeho bychom si mohli všímat, ale necháváme to „jít kolem“?
Asi budu znít jako blázen, ale nejste-li velký podnikatel a investor, investujte alespoň v drobném do částečné potravinové soběstačnosti. Obnovte chov králíků, slepic, zeleninovou zahrádku, ovocný sad někde na úhoru. Nemusí to ani být vaše půda, ale kus úhoru někde blízko. Za deset let si budete děkovat, že jste s tím začali a máte co jíst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Smrček
