Blíží se volby do Evropského parlamentu, jak moc je podle vás ovlivní takzvaná uprchlická krize, nebo třeba i nepokoje ve Francii, a hlavně brexit? Jak vy byste si představoval dobrý výsledek těchto voleb?
Obávám se, že dnešní evropská společnost je hodně rozdělená a neklidná. I vlivem událostí, na které se ptáte. Za úspěch bych považoval, pokud ve volbách do Evropského parlamentu propadnou populisté a nacionalisté.
Zhruba třicet významných světových osobností, mezi nimi i Milan Kudera, připojilo svůj podpis k manifestu, který varuje před nástupem populismu. Spisovatelé i historici mají obavy právě z výsledků květnových evropských voleb, ale i z brexitu. Co na takový manifest říkáte a může podle vás vůbec něco ovlivnit?
Obávám se, že manifest stačit nebude. Je zřejmé, že se většinová společnost odklání od elit, nevěří jim a považuje je za odtržené od reality. Elity budou muset být schopny vrátit se mezi občany a mluvit řečí, která je pro ně srozumitelná.
Mimochodem, jak hodnotíte vývoj brexitu a jak podle vás nakonec dopadne? A co vy sám vidíte jako největší problém brexitu?
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Co to bude podle vás znamenat pro další státy EU?
Obě země se netají tím, že chtějí dále pokračovat v hlubší integraci a vytvořit takzvané tvrdé jádro EU. V celosvětovém měřítku samotné stačit nebudou, ale zřejmě také nezůstanou. O vstup do exkluzivního klubu EU bude zcela jistě vyšší zájem, protože půjde o jakousi extraligu EU. Ostatní země pak budou hrát nižší soutěže.
Jestliže by Německo a Francie postupovaly jako jedna zcela homogenní mocnost, mají šanci vyvážit vliv USA, Číny, či Ruska?
Jak jsem již říkal, samotné stačit nebudou, ale zcela jistě také nezůstanou. A širší tvrdé jádro už bude významným geopolitickým hráčem.
Psali jsme:
Když se podíváme k nám, z některých míst se už dlouho ozývá, že je na místě obava o demokracii. Režisér Jan Hřebejk vyzývá, abychom šli do ulic. Jeho slova se objevila i v kalendáři Revue Forum na rok 2019. Také další umělci upozorňují na strach ve společnosti. Je na čase, aby odpůrci vlády hlasitěji promluvili? Jak se díváte na tyto výzvy a k čemu byste vyzval vy?
Rád bych vyzval elity, aby akademicky nevyzývaly, ale vyrazily mezi lid do ulic. Jak jsem již říkal v případě manifestu, akademické výzvy se dnes budou míjet účinkem, protože lidé považují elity za odtržené od reality. I z toho důvodu snadno podléhají populistickým a snadným řešením a hoaxům.
Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost, a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Je potřeba taková politická síla? Jsme v situaci, kdy bychom měli mít obdobnou platformu, jako bylo Občanské fórum?
Situace dnes a v roce 1989 je zcela odlišná. Mezi lidmi cítím obrovské rozčarování z vývoje. To je do jisté míry dáno zapomněním reality, která zde byla před listopadovou revolucí a do značné míry zklamáním z chování politických reprezentací po r. 1990. „Nové“ Občanské fórum by zdaleka nemělo takovou podporu jako na počátku devadesátých let minulého století. Možnou změnu by mohlo přinést pouze již zmiňované sestoupení z výšin a komunikace s lidmi napřímo.
Mluví se o tom, že by letos mohla přijít hospodářská recese. Ať už kvůli problematickým výsledkům právě německé ekonomiky, nebo pro předluženost té čínské. Jsme na to podle vás připraveni?
Jsme otevřenou ekonomikou, takže na nás krize vždy dolehne velmi výrazně. Na druhou stranu došlo k výraznému zvýšení životní úrovně lidí proti roku 2008, takže při správném pokračování může krizi tlumit spotřeba domácností.
Premiér Andrej Babiš začal navrhovat zvýšení některých daní, odmítl zvýšení daňové slevy na poplatníka a už nechce obědy zdarma pro děti – znamená to, že rozdavačná rétorika vlády je u konce? Rozházela vláda v dobrých časech peníze, které spíše měla využít jiným způsobem?
Se zvyšováním některých daní souhlasím, byť jsem přesvědčen, že sektorové by měly být jedny z prvních. Dalšími mohou být například daně z rent (dividendy apod.), které jsou u nás nesmyslně nízké. Měli bychom i uvažovat o ukončení zastropování odvodů. Peníze, které byly vloženy do zvýšení životní úrovně lidí, určitě nejsou rozházené. Jak jsem již říkal, v dobách krize nám mohou vytvořit polštář v podobě spotřeby domácností.
Odbočíme-li, vy jste se na svém FB v minulých dnech napsal ohledně zdanění církevních náhrad s tím, že je správné. Můžete mi blíž vysvětlit, proč ho považujete za správné a jaký je celkově váš pohled na církevní restituce?
Nemám vůbec nic proti tomu, že byl církvím vrácen majetek, který jim sebrali komunisté. Co mě ale dráždí je výše náhrad za nevydaný majetek, které zjevně převyšují hodnotu majetku, který být vydán neměl. Stejně tak naprosto nechápu, proč byla odluka státu a církví nastavena až na rok 2027, a tedy po celou tuto dobu stát hradí náklady na činnost církví. Církve už přece mají příjmy z vydaného majetku a vyplacených náhrad. Podle mého mohla odluka proběhnout do pěti let.
Co však považuji za zcela nepřijatelné je, že církve vymáhají (často úspěšně) majetek od krajů, obcí a soukromých osob. Tedy majetek, který získat neměly, a hlavně za něj již dostaly bohatě zaplaceno náhradami. A po jeho vydání jej často prodají zpět těm, na kterých jej vymohly, protože tyto osoby takový majetek nutně potřebují. Je to asi stejné, jako by vám někdo ukradl starou skládačku (kolo), vy jste od pojišťovny dostali zaplaceno, jako by šlo o skvělý model silničního kola, skládačku vám následně policie vrátila a vy jste ji prodali zpátky tomu, komu ji policie sebrala, protože ji koupil od zloděje, aniž by věděl, že je kradená.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
