K aktuálnímu politickému vývoji u nás koluje vtip, že vznikly dva mocenské bloky Zembiš a Kalbotka, které se teď přetahují o moc. Dala by se současná situace takto charakterizovat?

Došlo k takovému samovývoji. Takhle nějak vznikla první světová válka. Situace se vymkla z rukou a lidé reagovali následně na nějakou situaci, a vyvolávali tím jinou, což způsobilo další situaci. Došlo to až ke katastrofě. Ta nám sice nehrozí, ale že se rozpadá politická scéna, je velice znepokojující. Navíc se rozpadá před volbami. Tam to vše vyústí. Dnes nikdo nevíme, co tomu opravdu říká veřejnost. Čteme noviny, posloucháme rádio, koukáme na televizi a máme pocit, že je to obraz vnímání společnosti. Ono tomu tak ale není. Volby rozhodnou.

Mám obavu, že u člověka, který není ani kalbotkovec, ani zembišovec, dojde k totálnímu znechucení. A bude to jako v tom prastarém vtipu o Slovenském národním povstání – v pondělí útočili partyzáni, v úterý esesáci, ve středu partyzáni a ve čtvrtek je vyhnal bača. Aby to nedopadlo znechucením lidí z demokracie jako takové. Toho se bojím.

Premiér Sobotka se nakonec rozhodl vicepremiéra Babiše odvolat, prezident to odmítá akceptovat, což je prý v rozporu s ústavou. Hrozí nám ústavní krize, může to zajít až tak daleko?

Určitě může. Je to jemná právní záležitost. Ústavu jsem četl podrobně včetně pasáží o tom, kdo odvolává koho. O nějaké koaliční smlouvě tam není ani slovo. Připadá mi to jako groteskní výmluva. Ústavní kreativita zašla příliš daleko. Pak je otázka, jak se k tomu postaví parlament. Je zjevné, že ústava stran pravomocí prezidenta je špatně postavená. Nejsou tam brzdy a brzdičky a dává mu prostor k bezuzdné svévoli. Takhle to vnímám.