Pane poslanče, co vedlo k vašemu rozhodnutí? Jsou to osobní důvody nebo spíše stranické či – lépe řečeno – politické důvody?

Správně je asi říci, že obojí. Myslím, že to nelze tak úplně oddělit. V každém případě to není rozhodnutí unáhlené, impulsivní. Již na konci září minulého roku jsem řekl sám sobě (ale i mým kolegům z Úsvitu), že si dám čas na rozmyšlenou, jak dále, a že své definitivní rozhodnutí učiním do konce února (nejdéle do konce zimy). Důvodem byla má nespokojenost s děním v Úsvitu. Od té doby však přibývaly pro mne argumenty pouze negativní, ty pozitivní, abych chtěl pokračovat dále, naopak nepřicházely. Dnes jen plním pouze to, co jsem si stanovil. Po zralé úvaze jsem se rozhodl ukončit své členství v Úsvitu. Spolu se mnou tak učinilo dalších deset členů v Moravskoslezském kraji.

Jaké z toho máte aktuálně pocity? Přece jen, rozhodování a úvahy je věc jedna, definitivní krok a rozhodnutí, věc druhá…

Vyrovnané, bez pochybností. Jak jsem uvedl u první otázky, zvažoval jsem toto rozhodnutí delší dobu. Nemá smysl se snažit prorazit zeď hlavou. Když jsem pochopil, že už jsem asi poslední (což mi víceméně potvrdil, zřejmě v záchvatu upřímnosti, před nedávnem sekretář strany), kdo odmítá akceptovat tahání za nitky v Úsvitu a jeho ovládání zvenčí, pochopil jsem, že bohužel nastolený směr už nezměním.  

Ovládání zvenčí? Když před časem opouštěl Úsvit Tomio Okamura, padalo mezi důvody, které zmiňoval, jméno Víta Bárty. Ve vašem případě je tomu jinak? Nebo i za vaším odchodem lze toto jméno hledat? Pokud ano, v jakých souvislostech?