Do sněmovny jste kandidoval za hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Strana se ale loni názorově rozštěpila a rozpadla. Pro nadcházející krajské volby mělo hnutí spolupracovat s Blokem proti islámu Martina Konvičky. Ten ale v pondělí vypověděl smlouvu s hnutím Úsvit - Národní koalice. Důvodem je podle něj vleklá krize vztahů mezi oběma hnutími. O čem to podle vás vypovídá? Jak se díváte na to, kam strana směřuje?

Ano, do sněmovny jsem kandidoval za Okamurovo hnutí a svoji kandidaturu jsem potvrdil na poslední chvíli, když bylo jasné, že Věci veřejné nemohou díky masivní mediální kampani, která trvala vlastně od roku 2011, kandidovat. Odmítám názor, že jsem byl do parlamentu zvolen díky panu Okamurovi, neboť můj životní cíl nebyl sedět v tomto orgánu, o kterém si dnes občané nemyslí nic dobrého, a koneckonců se jim nedivím. Předseda tohoto hnutí, přesně jako i všechny politické strany ve sněmovně, vybírá kandidáty, kteří přinesou hlasy. Tedy nic mimořádného, a tak se i stalo. Toto hnutí se rozštěpilo ze dvou základních důvodů, které nebyly názorové, nýbrž organizační a finanční. K tomu trochu více slov. Byl jsem zakládajícím členem, bylo nás celkem devět a toto se mi v žádném případě nelíbilo! Byl jsem kritikem tohoto „zvláštního stavu“, který jsem pochopil, teprve když jsme zjistili, že toto hnutí má vlastně do konce volebního období smluvně vyčerpané příjmy ze státního rozpočtu za mandáty. Bližší odkazuji na tiskovou konferenci, která byla po ukončení vnitřního finančního auditu.

Úsvit - Národní koalice měla skutečně podle smlouvy, kterou jsem nikdy neviděl a ani mě to nezajímalo, spolupracovat s BPI (Blok proti islámu), který založil pan docent Konvička, o němž jenom vím, že je docentem na Jihočeské univerzitě. Vnímal jsem zvláštní rétoriku pana docenta a vnitřně mi byl tento způsob cizí, protože si myslím, že zvláště vzdělaný člověk musí umět svoje myšlenky vyjadřovat jiným způsobem. Jeho obrat o 180 stupňů mě však přesvědčil o tom, že má asi úplně jiné cíle než naše strana, a beru to na vědomí a již se o tohoto pána nebudu vůbec zajímat a jenom si počkám, s kým se bude snažit dostat do krajského zastupitelstva, nebo ještě lépe do parlamentu. Těch možností je několik – od krajních pravičáků až po krajní levici. Hlavně aby to odnesla Evropská unie. Určitě to bude velmi zajímavé. Jsem osobně velmi rád, že žádná spolupráce nebude.

Také mi není lhostejné, že se k nám do Evropy šíří nekontrolovatelně a hlavně organizovaně islám se svojí ideologií a náboženstvím, který naší křesťanské i ateistické civilizaci není, slušně řečeno, vlastní a přijatelný a hlavně pochopitelný. Tady mohu doplnit, že již v roce 1958, kdy jsem začal studovat Lékařskou fakultu, jsem nechápal, jak se někteří studenti z Blízkého východu chovají k našim ženám, zvykům i našemu náboženství, které není slovy ani skutky nesnášenlivé anebo dokonce agresivní. Trvalo mi to téměř 50 let, než jsem vše pochopil, samozřejmě v úplné jiné době a situaci. Že islám a migrace jsou dnes již problémem, registruji v opatrnějších vyjádřeních mnoha politiků, ale stále platí, že když dva dělají nebo mluví totéž, není to totéž. U jednoho, nežádoucího, trestný čin u druhého politická prozřetelnost a získávání voličů. Nechť si to každý přebere sám a svůj názor vyjádří ve volbách!