Hrad definitivně ozřejmil, jak to bude při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Moskvě. Prezident uctí památku padlých sovětských vojáků, ale nezúčastní se vojenské přehlídky po boku ruského prezidenta Vladimira Putina. V průběhu vojenské přehlídky se sejde s prezidentem Robertem Ficem. Co na to říkáte?
Považuji to určitě za menší zlo, než kdyby na přehlídku šel. Osobně si však myslím, že by za současné situace vůbec neměl prezident Zeman do Moskvy jet. Památku padlých sovětských vojáků je možné uctít i jiným způsobem. Takhle prezidentská návštěva Ruska může vyvolat dojem, že tím Česká republika vyjadřuje podporu Putinovskému režimu. To považuji za velmi nešťastné.
Jak vnímáte v tomto kontextu zodpovědnost vlády?
Vláda je zodpovědná za zahraniční politiku České republiky. Měla by tedy jasně říci, jaký postoj vůči Rusku zastává. To se ovšem bohužel nestalo. Nahrává to pak bohužel situaci, kdy osobní názory a kroky prezidenta Zemana vůči Rusku mohou být často mediálně prezentovány jako postoj celé České republiky.
Objevily se i názory, že by si měl prezident zaplatit tuto cestu sám. Co si o tom myslíte?
Pokud by vláda cestu Miloše Zemana do Ruska jednoznačně odsoudila, pak bych opravdu považoval za správné, aby ji také odmítla finančně zajistit. Jak jsem ale uvedl před chvílí, to se bohužel nestalo a zřejmě ani nestane.
Psali jsme:
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise podporuje vytvoření společné evropské armády. Ta by měla Rusku ukázat, že Evropská unie to s obranou svých hodnot myslí vážně, což uvedl pro německý list Welt am Sonntag. Potřebujeme společnou armádu?
Myslím, že ne. Máme zde NATO, které funguje dobře. Evropská unie by se měla zaměřit na hospodářskou spolupráci, v tom je její hlavní význam. Obranné otázky nechme na Alianci.
Návrh novely zákona, která zahrnuje také odvody mužů a žen, schválila česká vláda. Jak Vy se díváte na odvody osmnáctiletých? Bude to mít nějaký smysl?
Smysl a dopad tohoto rozhodnutí dnes opravdu nedokáži odhadnout. Jsem sám zvědavý, jak se k odvodům postaví dnešní školáci, kterých se to bude týkat. Takže dneska fakt nevím, nakolik může tento návrh prospět obranyschopnosti ČR. Je ale nutné vždy zdůraznit, že nejde o obnovení povinné vojny, aby nedošlo k nedorozumění.
Psali jsme:
V jednom ze svých vystoupení na zasedání Evropského parlamentu jste uvedl: „Velmi jsem uvítal, že vedle politické pomoci Ukrajině, kterou zde deklarujeme při jednání Parlamentu, jsme dnes přijali i konkrétní makrofinanční podporu v podobě 1,8 miliardy EUR jako střednědobý úvěr. Jsem přesvědčen, že chceme-li dlouhodobě, aby Ukrajina šla cestou demokratizace, rozvoje právního státu a tržní ekonomiky, je nutné tuto zemi nejen politicky, ale i ekonomicky podpořit. Je nutné tuto zemi postavit znovu na nohy, tak jako pomohla Amerika po 2. světové válce západní Evropě.“ Jak by měla vypadat podle Vás pomoc a to jak politická, tak ekonomická do budoucna?
Několikrát jsem se již vyjádřit ve smyslu, že Ukrajina potřebuje určitou obdobu Marschallova plánu. To znamená nejen podporovat demokratický režim na Ukrajině spoluprací a jednáním s prezidentem Porošenkem, ale také poskytnout Ukrajině finanční pomoc podmíněnou provedením nutných reforem. Podpora by měla směřovat nejen do oblasti hospodářství, ale například také do vzdělávání, sociální oblasti atd. Za špatné bych považoval, pokud by EU na Ukrajinu poslala miliardy EUR bez toho, aby bylo jasně určeno, kam tyto peníze budou směřovat.
Vy jste také členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V jaké fázi je teď schvalování smlouvy TTIP? Europoslanec Jan Keller zmínil, že arbitrážní doložka s největší pravděpodobností schválena nebude, ovšem to zřejmě nebrání přijetí smlouvy. Jaké je rozložení sil pro a proti v Evropském parlamentu a jak budete hlasovat Vy v případě, že tato smlouva bude procházet schvalovacím procesem přes europoslance?
Smlouva TTIP je dnes projednávána ve výborech Evropského parlamentu. Nálada je aktuálně spíše nakloněná ve prospěch smlouvy. Osobně princip a smysl TTIP podporuji, směřuje k odstraňování bariér v obchodním styku mezi EU a USA, což by mělo samozřejmě přinést prospěch také České republice, což je pro mě stěžejní otázka, kterou budu při schvalování smlouvy posuzovat – přínos pro ČR. Jak jsem ale řekl, osobně jsem v tuto chvíli nakloněn tomu, aby smlouva byla přijata.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček zhodnotil: „Tlak na přijetí eura ze strany prezidenta republiky Miloše Zemana a úvahy premiéra Sobotky o vstupu ČR do eurozóny v roce 2020, které vyplynuly z jejich společného setkání, považujeme za neracionální, nešťastný, chybný krok a hazard s českou ekonomikou.“ Domníváte se také, že si oba „neváží české koruny“ nebo je naopak vhodné urychlit termín přijetí eura na rok 2020?
Výroky prezidenta Zemana a premiéra Sobotky považuji spíše za politické proklamace než za odborné zhodnocení aktuálních možností. Když se podíváme na rozpočtovou politiku vlády, tak určitě nejde říci, že by dělala reálné kroky k tomu, aby euro mohlo být u nás přijato, spíše naopak. Takže výroky pana premiéra a reálné kroky vlády jsou v kolizi. Sám jsem přesvědčen, že s přijetím eura není nutné spěchat. Vedle toho o vstupu ČR do eurozóny by neměl rozhodnout ani Zeman, ani Sobotka, ale sami občané v referendu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
