Potáhne se na Rusa, všichni se už těší. Zdeněk Zbořil odhaluje, co se teď mocným hodí k posílení jejich moci

10.04.2017 7:47 | Zprávy

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Padesát devět střel Tomahawk jako hrozba Putinovi? Jen zbožné přání. „Spíše mám obavy, zda to není začátek nějakého až revolučního pohybu ve Spojených státech,“ říká politolog Zdeněk Zbořil. Navíc upozorňuje, že některým už se zvedá hladina adrenalinu, protože konečně „potáhneme na Rusa“. K apelu Ruska a Íránu o „překročení červené linie“ Zbořil uvádí: „Za normálních okolností by to bylo vyhlášení války těchto zemí Spojeným státům.“ Kromě podrobnější analýzy situace napjatých americko-ruských vztahů s ohledem na dění v Sýrii se Zbořil v dnešním Rozjezdu dotýká i české politiky a mimo jiné popsal „jízdu na tygru“ ČSSD.

Potáhne se na Rusa, všichni se už těší. Zdeněk Zbořil odhaluje, co se teď mocným hodí k posílení jejich moci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Zejména americký prezident je pod velkým tlakem amerického ‚deep state‘ a nebál bych se říci, že těch 59 střel s plochou dráhou letu mělo zasáhnout především jeho,“ zahájil svůj dnešní Rozjezd politolog Zdeněk Zbořil. Politolog připomíná, že dva dny před tímto podivným útokem prohlásil americký ministr zahraničních věcí Tillerson, že Bašár Asad by nemusel odejít a že je třeba s ním jednat a pak „hned došlo k náletu syrské armády buď na sklad bojových plynů, nebo k jejich použití proti občanům Sýrie, a to po téměř čtyřletém zkoumání, zda se bojové zakázané látky na území Sýrie nacházejí nebo nikoli.“ Politolog upozorňuje: „Mezinárodní instituce pověřené tímto prověřováním nic nenašly a najednou vidíme na obrazových dokumentech, že se v Sýrii objevily kontejnery dokonce s německými nápisy. Nemusíme mít ani takové znalosti jako experti Evropských hodnot nebo podobných agentur s.r.o., abychom si nevzpomněli na objev a použití bojových plynů v Iráku a nedávný nález vyšetřovací komise britského parlamentu, že Tony Blair nemluvil jako ministerský předseda pravdu.“

„My starší si ještě pamatujeme podvržené záběry z rumunského Temešváru v roce 1989 a ti ještě starší na bombardování amerického vojenského plavidla v Tonkinském zálivu. Autor těchto řádek držel bojovou pohotovost po sestřelení amerického špionážního letounu U2 a zajetí pilota Powerse a vůbec tehdy nevěděl, že se v Paříži chystala schůzka na nejvyšší úrovni mezi Dwight Eisenhowerem a N. S. Chruščovem. Ta se nekonala, oba pánové se samostatně prošli po Champs Elysées, potřásli si rukou s Pařížany (nikoli sami sobě) a významné setkání hlav dvou tehdy největších mocností světa se nekonalo.“

V reakci na nastavení aktuálních vztahů Spojených států a Ruska po americké odvetě za chemický útok v Sýrii podotkl: „Mám možnost sledovat francouzské a německé TV zpravodajství, které je méně agresivní než BBC a britský premiér a nezodpovězených otázek a proto nejistého předpovídání budoucnosti je příliš mnoho. Snad jedině Blesk a pan europoslanec Jiří Pospíšil toho vědí víc a rychleji než všichni ostatní, až se zdá, že věděli, oč jde, snad ještě před zahájením celé vojensko-politické akce. Oni také už vědí, jak se budou měnit vztahy USA k RF, ale já, na rozdíl od nich a některých dalších českých zahraničněpolitických komentátorů, o tom ještě nic nevím.“

Připravovaná akce? Ne. Jen víra určité zájmové skupiny

Přesto se nabízí i tato otázka, do jaké míry bylo těch 59 střel Tomahawk jen politickým signálem dovnitř USA a zda mohlo jít o výhrůžku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi?
„Domnívám se, že tento incident je jako hrozba Putinovi jen zbožným přáním, ale spíše mám obavy, zda to není začátek nějakého až revolučního pohybu ve Spojených státech. Protože máme rok stoletého výročí ruských revolucí, mohli bychom si vzpomenout, že ještě před více než sto lety se evropští socialisté domnívali, v duchu svých interpretací marxismu, že ke ‚světové sociální revoluci dojde v nejrozvinutějších kapitalistických státech‘. A on ten náš dnešní svět se nezdá být o moc lepší než v letech 1914–1918?“ reagoval Zbořil.

Evropští politici považují reakci Spojených států na masakr lidí chemickými zbraněmi za adekvátní. „Civilizované národy“ prezident Trump vyzval, aby se připojily k USA ve snaze „ukončit masakr a krveprolití v Sýrii“. Trumpovi se tleská, jenže zůstává řada pochybností, mezi nimi i ta, zda změnil Trump tak rychle názor na Asada s ohledem na chemický masakr nebo šlo o akci, která byla připravována už delší dobu. „Zejména až zběsile aplaudují ta média, která se původně zmýlila v odhadu jeho možností stát se v USA hlavou státu a která předpokládala vítězství útočné Hillary Clintonové. Dnes vyděšeni ze svých omylů a předpokladů, že konečně ‚potáhneme na Rusa‘, se jim zvyšuje úroveň adrenalinu a doufají, že ta jejich válka přece jen konečně bude,“ říká Zbořil.
„A pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, zda se tato akce připravovala delší dobu, myslím si, že nikoli. Naopak, bylo to velmi rychlé rozhodnutí a víra, že se určité zájmové skupině podaří ‚přivést amerického prezidenta k rozumu‘, samozřejmě k tomu jejich, který mnozí, většinou nikoli na ‚Západě‘, považují za nerozum,“ dodává politolog.

Snem Haley je, aby Spojené státy válčily vždy

Zástupkyně USA Nikki Haley při jednání Rady bezpečnosti nevyloučila další úder. „Nikki Haley je jednou z těch, kteří vystupují v Radě bezpečnosti OSN s těmi nejodvážnějšími a nikoli vždy přesně formulovanými prohlášeními. Jistě je jejím snem, aby Spojené státy válčily vždy a za každých okolností, a asi už neví, ve kterých válkách přinášely nejvíce lidských obětí. Pokud je přesvědčena jako velká část americké volené i nevolené elity, že se demokracie, svoboda a spravedlnost dají vyvážet prostřednictvím raket, a dokonce i nosičů nukleárních zbraní, není to nápad nejchytřejší. Možná že hned po prvním útoku na KLDR, kterou ve svých vystoupeních neumí ani řádně pojmenovat, bude mít možnost pochopit, že válka není jen tažením jedním směrem a že v ní umírají i ti, kteří si mysleli jako kdysi britská kavalerie na Krymu, že je to něco mezi soubojem a maškarádou,“ uvedl Zbořil.

Ruský prezident ústy svého mluvčího vzkázal, že jde o agresi vůči suverénnímu státu, a zastavil komunikaci s Pentagonem o leteckých operacích nad Sýrií. „Pokud jde o zastavení komunikace mezi vojáky RF a USA, někoho to potěší, zejména toho, kdo si myslí, že války jsou jakési souboje mezi westernovými hrdiny z Divokého západu, ve kterých vyhrávají jen ti spravedliví. Ale, bohužel, není tomu vždycky tak,“ doplňuje politolog.

Exnáčelník generálního štábu Jiří Šedivý zastává názor, že americký útok se výrazně promítne i do konfliktu na východní Ukrajině. Tam by podle něj mohlo Rusko výrazně zvýšit podporu separatistů. „To je geopolitická úvaha vojenského odborníka a já si dovolím jen konstatovat, že je to možné právě tak, jako že dojde k rozšíření konfliktu na Ukrajině, jeho cílem bude jakýsi nový ‚plán Barbarossa‘, o kterém se snaží nejen současná ukrajinská vláda, ale i některé země, které by se mohly stát bojištěm války na Východě, přesvědčit nejenom amerického prezidenta. Zejména z vyjádření vysokých činitelů NATO to vypadá, že už se na něj všichni těší,“ uvedl Zbořil.

„Za normálních okolností by to bylo vyhlášení války.“

A situace se v neděli vyhrotila ještě víc. „Útok USA v Sýrii je překročením červené linie. Od teď budeme na jakýkoliv další útok či narušení červené linie od kohokoliv reagovat silou a Amerika ví, že jsme toho schopni,“ stojí v prohlášení společného vojenského koordinačního centra ruských, íránských a spojeneckých milic podporujících Asada. „Za normálních okolností by to bylo vyhlášení války těchto zemí Spojeným státům. Ale to bylo v dobách, kdy se války ještě vyhlašovaly. Dnes už se na takové zdvořilosti nedá. Takže dávejme pozor, až se někde jednou klikne, aby to neznamenalo zánik ‚zelené planety‘. Nejen biosféry, ale i noosféry (sféry rozumu),“ vzkázal Zbořil.
Lze si v této souvislosti představit, že by se Američané mohli snažit dostat právě Írán do sféry svého vlivu například výměnou za určitý přístup vůči Rusku s ohledem na situaci na Ukrajině? „Sice nevíme, jak si to představitelé velmocí a malmocí dnes představují, ale z dějin víme, že mnohokrát se jednalo o ‚kuchyňský handl‘ mezi mocnými na úkor bezmocných. Pravidla hry Havlovy ‚moci bezmocných‘ ve světové politice snad ještě nikdy neplatily. A když se v roce 1943 hrálo o Írán, chovaly se Velká Británie a Sovětský svaz stejně bezohledně. Snad je dnes jen trochu jiné, že se Írán nedá okupovat, ale zničit ze vzduchu by to šlo. A nezapomínejme, že se velkým světovým hráčům hodí udržovat napětí ve světě pomoci permanentních krizí. Donedávna se všichni domnívali, že to bude díky zemím severní Afriky, Blízkého a Středního východu, teď uvažují i o bývalé sovětské Střední Asii,“ uvedl Zbořil.

V závěru části svého hodnocení událostí posledních dnů, které se týkalo napětí v souvislosti s děním v Sýrii, přidává Zbořil i tato slova: „Kdybych mohl vyjádřit zbožné přání: přál bych si, aby se těm, kteří se domnívají, že tvoří dějiny lidstva, vrátil zdravý rozum. Ale protože to není možné, doporučoval bych, aby si opakovali příběhy světových dějin. I když je historie nepoučí nebo nepřesvědčí, alespoň by je mohla vylekat.“ Zároveň dodává, že americko-ruské vztahy nejsou jediným hybatelem světových dějin. „Jsou důležité, ale spíše nebezpečné pro mnohé národy a státy v jiných částech světa,“ podotkl.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Zajímá mě, co si přeje ODS?

Protože vy na jednu stranu tvrdíte, že: ,,Zdá se, že si voliči nepřejí další federalizaci EU, bezbřehou migraci a ničení konkurenceschopnosti a životní úrovně radikální zelenou ideologií vtělenou do Green Dealu. To je nadějná zpráva." Jak ale vysvětlíte vaše spojení s Lidovci a TOPkou? Nemyslíte, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co řekne „Ursula“, na tom tak moc nezáleží. Ivan David o Bruselu po volbách

11:12 Co řekne „Ursula“, na tom tak moc nezáleží. Ivan David o Bruselu po volbách

Od eurokomisaře se žádá, aby nehájil zájmy své domovské země, připomíná Ivan David. Proto by podle n…