Nejdříve bych se dotkl tématu Svobodní a předčasné volby. Dosud jste v parlamentních volbách úspěšní nebyli. Nyní se nabízí oslovit nespokojené či už bývalé voliče ODS. Jak by podle vás měli Svobodní o jejich přízeň nejlépe usilovat?
Máme těžkou pozici, protože naši zakladatelé včetně mne odešli velmi znechuceni z ODS a dostali od ní punc odpadlíka. Pak se rozeběhla kampaň, dokonce že se nám prý bude říkat SS, protože jsme extrémisti kvůli tomu, že chceme vystoupit z EU. Je pravda, že chceme z unie vystoupit, ale nepovažujeme to za extremismus. Ve veřejnosti se to bohužel zakořenilo a ten punc je pořád dost pevný i kvůli mediální bariéře. Nechci být paranoidní, ale mám třeba hodnověrnou zprávu, že se o nás nemohlo před časem psát na serveru Lidovky.cz, neboť to prý jakýsi šéfredaktor výslovně zakázal. Myslím, že to není zdaleka ojedinělý jev.
Po zásadním debaklu ODS a její vlády se nyní otevírá velký prostor na pravici. Lidé, kteří většinou volili ODS, se ohlížejí po někom seriózním, a je naší povinností ten prostor co nejvíce zaplnit. Náš program, na kterém jsem se podílel, považuji za hodnověrně pravicový a zjevně obstojí v jakékoli diskusi. Takové diskuse se ale nekonají, protože se zdá výhodnější nás ignorovat, blokovat a pomlouvat.
Řada lidí, která už nechce ODS volit, má zároveň ve velké přízni Václava Klause. Nemyslíte, že je může opakované vymezení se Svobodných vůči Klausovi od vaší strany odradit?
Naše vymezení vůči Václavu Klausovi není vůbec projevem nepřátelství. Pouze když jde o to, zda se máme připojovat k různým, do značné míry pochybným, rychlokvašným slepencům, tak říkáme, že mezi námi jsou rozdíly, ale Václava Klause si vážíme. V zásadě ho uznáváme jako hlavní postavu při vzniku pravicové demokratické politiky po revoluci v roce 1989. Nejsme jeho nepřátelé. Lišíme se pouze v některých bodech.
Klaus chce třeba měnit Evropskou unii zevnitř, my jsme došli k závěru, že to není možné. Jsme pro referenda po švýcarském vzoru, což myslím Václav Klaus také není. To je vše. Jeho kritiku EU přijímáme, ale měla by podle nás být důslednější. Není tu žádný zásadní rozpor. Jde o neporozumění, které se možná záměrně šíří, že jsme v nějaké zásadní opozici proti Klausovi. Vůbec ne.
Pokud jde o předčasné volby a vás osobně. Kandidujete v Praze. Víte už, jak pojmete kampaň? Moc času na ni není…
Jde nám v prvé řadě o kontaktní kampaň. Využijeme samozřejmě televizních spotů a dalších věcí, ale kontakt s voliči je pro nás hlavní.
Psali jsme:
Podívejme se na další témata. Miroslav Kalousek nedávno řekl, že Karel Schwarzenberg je jediný nezpochybnitelný lídr pravice. S tím asi souhlasit nebudete…
Karel Schwarzenberg je do jisté míry skutečně pravicový, ale pouze do jisté míry. Vadí nám jeho naprosto nekritický postoj k německé politice, politice Evropské unie a rovněž politice Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Jejich zásady jsou naprosto kontraproduktivní a ve svém jádru antidemokratické, on je bohužel zastává, což se ukázalo jako skandální ve veřejné debatě s Milošem Zemanem.
Považuji jeho stanovisko za extremistické a zařadil je na levičácký okraj. Jak nacismus, tak komunismus jsou levicové výstřelky evropské politiky. Na Schwarzenbergovi nám zejména vadí zmíněný převažně nekritický postoj k EU, to je pro demokratického, pravicového a konzervativního politika nepřijatelné.
Dá se vyjmenovat, v čem konkrétně se TOP 09 během svého vládního působení zachovala čistě pravicově?
Pokud se něco takového stalo, bylo to velice málo bodů. Kalousek daně zvyšoval bez ohledu na skutečné možnosti a zájem o nastartování ekonomiky. Je vidět, že vzděláním opravdu ekonomem není, je spíše stále diletantským amatérem. Tím velice kompromitoval pravicovou politiku Nečasovy vlády, na kterou měl velký vliv.
Politika se přikláněla stále více nalevo, přestože Petr Nečas statečně dvakrát odmítl návrhy EU, ohledně Bankovní unie a Fiskálního paktu. Proti tomu se Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek postavili velmi ostře, takže se de facto dostali na stranu socialismu.
Jak pohlížíte na vyostřené pojetí předvolební kampaně TOP 09, která fakticky lidem říká: Vyberte si buď diktátora Zemana, anebo svobodu a demokracii…?
Tohle je bohužel takový schwarzenbersko-kalouskovský propagandistický nesmysl. V jeho duchu šíří v německém prostoru Karel Schwarzenberg údajné informace, že dnešní situace v ČR se blíží k nacismu a že jde o nástup diktatury. To je přinejmenším velký omyl.
Máme tu holý fakt, že Miloš Zeman byl jako prezident poprvé zvolen přímou volbou. To znamená, že se dávno měla změnit Ústava na více prezidentský systém. Zeman bude vliv naprosto oprávněně uplatňovat. Drží se přitom litery i ducha Ústavy. Pokud se někdo odvolává na zvyklosti, tak šlo o zvyklosti z doby, kdy přímá volba neexistovala. Byl to čirý populismus, co stálo u zrodu přímé volby.
Jestliže máme přímou volbu, Ústava se měla dávno změnit. A vůbec to neznamená, že musí kvůli tomu být nedemokratická. Myslím si, že Miloš Zeman přes všechny stránky, které bych mohl kritizovat, se snaží vykonávat svůj úřad v duchu Ústavy.
Miloslav Bednář
Jak pohlížíte na dosavadní kroky prezidenta Miloše Zemana? Můžete říct třeba dvě věci, dva jeho kroky, s nimiž jste zcela souhlasil a naopak?
Mám jako on výhrady k zákonu o církevních restitucích. My stojíme za názorem, že jde o neústavní zvýhodňování jedné skupiny při restitucích před druhou. V té kritice s ním souhlasím. Nemám ani nic proti tomu, když říká, že nebude podepisovat jmenování profesorů. Pokud se domnívá, že amnestie by neměly být, tak na to má svaté právo. Tady si však nejsem jist, protože i justice se může zmýlit nebo vynést problematický rozsudek i ve svobodném a demokratickém režimu, což snad ještě jsme, přestože vliv nedemokratické EU je a pro demokracii v našem státě je hrozivý.
Naopak velký problém jsem měl s vyvěšením vlajky EU na Hradě, to byla neuvěřitelná komedie. Proti tomu jsme oprávněně a dost nahlas demonstrovali. Na sídle českých králů a symbolickém místě svrchované české státnosti vyvěsit jakýkoli jiný prapor než prapor České republiky je zavrženíhodné.
Na adresu Miloše Zemana také z některých táborů zaznívá kritika, že nás chce dostat na Východ. Pokud rozumím jeho názorům, tak mluví spíše o tom, abychom se snažili dostat na východní trhy, které nepostihla krize. Co o tom soudíte?
Trošku mě zarazilo jmenování Vladimíra Remka jako velvyslance do Moskvy. Jako hrdina Sovětského svazu tam může mít renomé, ale mám určité pochybnosti. Že by nás ale Zeman chtěl zásadně přiklonit na ruskou stranu? To by v první řadě musel prosazovat vystoupení z NATO. A to snad prezident neplánuje.
Proti snaze pomoci českému byznysu dostat se na východní trhy, které nepostila krize, nelze nic namítat. Je fakt, že negativní finančně-ekonomický vliv na Evropu a Českou republiku nemá jen EU, krize je rozsáhlejší. Pokud půjde o oboustranně ekonomicky výhodnou spolupráci s východními zeměmi, nic proti tomu nemám. Na druhou stranu soudím, že by se nemělo zapomínat ani na otázku lidských práv.
Když se vás zeptám jako filosofa. V čem je pro Českou republiku lepší či výhodnější její orientace i ukotvení na Západě?
Názor, že Spojené státy jsou v zásadě agresor, to vypovídá o vyrovnání se s komunistickou minulostí. Jde o typický komunistický a nacistický názor na Ameriku, která, i přes všechny své omyly, je zárukou existence demokratické civilizace na světě. Snaží se tak působit i celosvětově, což je velmi přirozené. Myslím si, že jejich snaha v tom je, i přes občasnou naivitu, zcela upřímná a pochází z jejich státní ideje. Tedy být majákem demokracie, svobod a práv občana, a pokud možno podporovat demokratické síly kdekoli na světě.
Proto se Spojené státy rozhodly podpořit hnutí, kterému se říká Arabské jaro. Přiznejme si, že to hnutí rozhýbala vrstva lidí, která měla informační přístup k západním demokraciím, a proto začala usilovat o to, aby se demokracie zavedla i v jejich zemích.
Můžeme diskutovat o tom, že prostředky, které k tomu Amerika používá, nepatřily k těm nejadekvátnějším, ale musím tady Ameriku jednoznačně hájit. Demokratická civilizace, tedy svoboda jednotlivce, by na světě již dávno neexistovala, nebýt Spojených států amerických.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
