Andreje Babiše volí zhruba třetina voličů, a to i navzdory jeho trestnímu stíhání. Znamená to, že Babiš zasáhl srdce českého voliče svou politikou, nebo zavládl právní nihilismus? Koneckonců, nejednoznačně skončily kauzy Nagyová i Rath, několik soudců je obviněno ze závažných přečinů… Jak vy to vidíte jako právník? Přestali Češi věřit v právo a morálku?
Úplně radostně to tedy nevypadá. Především je třeba se při hodnocení tohoto stavu vyhnout složitým definicím. Za třicet let po revoluci se politikům podařilo natolik diskreditovat důvěru lidí ve standardní politické strany, že se voliči snaží najít jinou, novou cestu. Pan (nebo soudruh) Babiš to sám popsal, když ve Sněmovně zvolal „Vy jste si mne stvořili!“. Měl naprostou pravdu. Lidé podvědomě touží po vůdcích, a také se rádi staví na stranu vítězů.
Právní nihilismus ale není pro současný stav ten správný termín. Taky se mi nelíbí „rychlost“ české justice, ale pořád jsem optimista a nevěřím, že by byla celá diskreditovaná. Pak by se totiž zhroutil právní stát jako celek. Osobně znám hodně lidí z justice, za které bych mohl dát ruku do ohně. Justice ovšem funguje na základě zákonodárství, a tam vidím opravdu velké problémy. Kromě toho i v justici mohou jednotliví lidé páchat trestné činy, to nezpochybňuji.
Jak hodnotíte svou osobní ekonomickou situaci?Anketa
Vláda získala po dlouhých měsících a dlouhých jednáních důvěru. Co říkáte na to, jak to ve Sněmovně při jednání vypadalo... slovní přestřelky a napadání mezi pány Babišem a Kalouskem a následné házení lahví na Babiše ze strany demonstrantů? A co říci na slova paní Němcové, že demonstranti byli „frustrovaní“?
Je z toho vidět, že se jedná o vážnou věc. Vlastně nemá smysl vytahovat ze všech prohlášení, kdy se jedná o prostou předpojatost a kdy už jde o zásadní až fatální rozpory. Během týdne se na to zapomene a všichni si budou pamatovat jen několik nejsprostších vět. Andrej Babiš rozhodně není hloupý a připomněl Miroslavu Kalouskovi jeho snahy o utvoření vlády v roce 2006. I tehdy mělo jít o spojení s ČSSD za tolerance KSČM. Oba mají máslo na hlavě a jde tedy o klasické „Zloděj křičí: chyťte zloděje!“. Mě spíš děsí, jak vlažná je na současnou situaci odezva ve většinové společnosti, protože u ní frustraci rozhodně nevnímám.
Vy jste byl jedním z těch, kteří 11. července na akci v Českých Budějovicích promluvili proti vládě Andreje Babiše s podporou komunistů. Kam podle vás náš stát směřuje? Je skutečně namístě obava, že se vracíme zpět? Hrozí nám totalita, jak o tom někteří mluví?
Panu Babišovi by se dost hodilo, kdybychom všichni ztratili paměť. Z jeho pragmatismu mě mrazí. On ovšem není zdaleka sám, kdo se chová čistě jako bezohledný obchodník. Slova jako svoboda, demokracie, nezávislost nebo vlastenectví pro takové lidi neznamenají totéž, co pro nás. Z programového prohlášení vlády je celkem zřejmý příklon k posílení role státu na úkor občana. Tím jednoznačně směřujeme zpět.
Sociolog Daniel Prokop publikoval před časem studii, dle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí A. Babiše a M. Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše?
O tom jsem se již zmínil. Silovým přístupem politiků i politických stran, který si všichni zdůvodňují bojem o moc ve státě, se snadno vytratí důvěra občanů, kteří stojí jaksi mimo dění. Jenže stát tvoří lidé, nikoli politici. Do tohoto guláše ještě přistupuje informační šum, který vše zamíchá tak, že je pro kohokoli obtížné se v tom vyznat. Tento stav je pak vodou na mlýn populistů, jakými jsou zmínění pánové.
Velmi rozdílný pohled panuje hlavně v posledních letech na Václava Havla. Pro mnohé je Havel terčem vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Jak vy s odstupem doby vnímáte bývalého prezidenta? Čím si vysvětlujete, že je mnohým tak velkým „trnem v oku“?
Nenaslouchám konspiračním teoriím. Václava Havla jsem zažil osobně a vnímám ho jako velký symbol, který Čechům a Slovákům pomohl ke svobodě. Chápu všechny ty komunisty a jim podobné existence, že se jim to nelíbí a budou se vždycky snažit diskreditovat a relativizovat sametovou revoluci. To, že je to štve, mě moc baví.
Životní úroveň lidí v České republice, alespoň podle oficiálních zdrojů, roste. Ne každý ale dosáhne alespoň na průměrný plat. Jak vy v tomto směru vidíte život v ČR? Dokáže se náš stát postarat o samoživitelky, důchodce, sociálně slabé…?
Když projíždím malými obcemi v okolí Českých Budějovic, mám vždycky velkou radost z toho, kolik práce lidé udělali, aby zvelebili svůj majetek. Stát je tu hlavně od toho, aby pomáhal slabým a nepřekážel samostatným. I sociální funkce státu je předmětem velkých populistických manipulací. V celém politickém spektru se naštěstí nenajde subjekt, který by šel proti pomoci slabým, jen jsou tu různé názory, jak to udělat a kdo je vlastně sociálně slabý.
Co ale říci na to, jak propastné ekonomické rozdíly mezi lidmi jsou? Jak v tomto směru hodnotit těch téměř třicet let od sametové revoluce?
U nás se propastné ekonomické rozdíly mezi lidmi téměř nevyskytují, naopak, jsme až nezdravě rovnostářský stát. Je to dáno předchozí komunistickou diktaturou, nemá zde asi smysl vysvětlovat proč. To vědí všichni. Je skvělé, že většinová společnost zbohatla, i když bychom si všichni přáli, aby zbohatla ještě víc. Rád bych se dočkal okamžiku, kdy se všichni budou dívat s úctou například na špičkového lékaře, učitele nebo podnikatele, ačkoli vydělává víc než oni. Tak to funguje ve vyspělých zemích.
Velmi diskutovaná, hlavně v posledních letech, je činnost exekutorů. Sdílíte názor, že exekutoři Česko v podstatě terorizují, anebo mají pravdu ti, kteří tvrdí, že dlužníci si za své problémy mohou ve většině případů sami? Opět, jak vy toto vidíte jako právník?
Tenhle kolotoč, kdy přes 800 tisíc lidí má na krku nějakou exekuci, vzniká někde jinde, soudní exekutoři stojí až na druhém místě. Je fakt, že exekutorské poplatky celou věc ještě dál komplikují. Věřitelé také neplatí žádné poplatky za vedení exekuce, tím se tento institut zneužívá. Rozhodně bude třeba změnit a přinejmenším novelizovat několik zákonů, které upravují problematiku půjček i exekucí.
To, co hýbe už několik let nejen českou, ale i zahraniční politikou, je téma migrace. Někteří lidé tvrdí, že pro Českou republiku je to tak trochu „nafouknutá bublina“, neboť tady prý žádní migranti nejsou. Jak to vidíte vy? Zvládne Evropa příliv tolika lidí, kteří vesměs vyznávají zcela jiné životní hodnoty?
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
Ostré protesty se ozývají z mnohých stran proti EU. Jak vy vidíte budoucnost EU a hlavně budoucnost České republiky v EU?
Při vstupu do EU jsme se všichni radovali, chtěli jsme přece patřit k Západu. Tak jako vždy, když dáte úředníkům volnou ruku, i EU ovládli byrokraté a dnes se můžeme jen hrozit toho, jakou pitomost zase vymyslí, aby regulovali záležitosti, které jsou často i ohrožením národních zájmů států. Jen blázen si může myslet, že v takovém společenství států bude panovat rovnost. To je ovšem problém, který může EU do budoucna zásadně ohrozit. Budoucnost ČR vidím v zásadně rekonstruované, tolerantnější EU.
Když jsme u EU, velkým trnem v oku mnohých lidí je německá kancléřka Angela Merkelová. Ta nedávno vyvolala opět velkou diskusi, a to svým výrokem, že „pro vyhnání Němců ze střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění“. Co na to říkáte?
Nad tím se pozastavil každý normální člověk, ale našli bychom víc výroků paní Merkelové, se kterými nesouhlasím.
Nebezpečné Rusko, téma české diskuse od roku 2013. Jak vy současné Rusko vnímáte?
Jako dítě jsem zažil v ulicích Českých Budějovic ruské tanky. Tehdy jsme měli povinnou ruštinu, tak jsme s kamarády psali azbukou na silnice nápisy „Iditě domoj!“. Od té doby se můj názor jen utvrdil, Rusko považuji za mocnost, která je na druhé straně barikády. My patříme k Západu a já doufám, že se tak také budeme chovat.
Evropa se vzdaluje Americe, k čemuž zásadně přispívá prezident Donald Trump. Nejde „jen“ o celní válku. Připomenout můžeme i fiasko na summitu G7 a jeho názor na členství Ruska ve sdružení ekonomicky nejvyspělejších států. Trumpovi je vytýkáno, že místo zlepšování kontaktů s lídry demokratických zemí chválí například severokorejského diktátora. Jak vidíte Donalda Trumpa jako prezidenta a kam podle vás „směřuje“ Amerika?
Směřování Spojených států mě víc zneklidňovalo za prezidenta Baracka Obamy. Donald Trump je tvrdý vyjednavač; a nesdílím některé naivní názory novinářů, že je šovinistický pitomeček. Občas mě ještě dokáže překvapit, jak místní média popisují USA coby partu bezradných, kterým my z Evropy můžeme nejenom radit, ale i poroučet. Trump jako prezident pracuje na tom, co slíbil. Věnuje se jak vnitřní politice, tak postavení USA ve světě. Média milují zkratky, takže citují jednotlivosti, například pochvalu severokorejského diktátora. Z toho pak všichni soudí, že se Trump chová až bláznivě. Osobně to tak nevidím. Jsem ovšem hodně smutný z celní války, která se České republiky citelně dotkne.
autor: David Hora