Jaká panuje nyní situace v Británii mezi běžnými lidmi po brexitu? V českých médiích se objevilo hodně informací o tom, že mnoho, zvláště mladých lidí, lituje, že se nechali ovlivnit některými politiky a svůj OUT by nyní vzali zpět, je to vůbec pravda?
Na jihovýchodě Anglie, kde žijeme, volila většina voličů vystoupení z EU, tudíž celkovou atmosféru hodnotím subjektivně jako neskutečně klidnou a vyrovnanou. Myslím si, že veřejnost nemůže stále uvěřit, že se podařilo něco, o čem doposud jen teoreticky snila. Hovořím-li však s lidmi pracujícími v centru Londýna, popisuji náladu jako pochmurnou a skleslou. Reakce se liší od hrabství k hrabství, od člověka k člověku. Čas od prvotního šoku k přijetí reality bude pro každého různě dlouhý.
Účast na volbách byla největší za posledních 20 let. Například procento voličů u lidí pod 25 let dosáhlo 40 procent. Ne všichni se tedy vyjádřili, když měli příležitost, a nyní už tu šanci nemají, bohužel. A jestli existují lidé, kteří svého hlasu litují a dnes by volili jinak, nezbývá jim, než převzít absolutní zodpovědnost za své rozhodnutí.
Chtěla bych však zmínit některá média, jež neprofesionálně i nevyváženě informují a postrádají základní objektivitu. Často nevěřícně kroutím hlavou, jakým způsobem si reportéři vybírají „své oběti“. Většinou oslovují jedince z nejnižších sociálních skupin, chtějí-li získat průměrný vzorek těch, kteří volili odchod. Tyto voliče, kteří chtěli opustit Evropskou unii, vykreslují většinou jako nevzdělané, nemajetné a nevědoucí. Jakmile však zjišťují názory lidí, kteří se rozhodli pro setrvání v EU, vyberou si někoho s kravatou a kufříkem na cestě na obchodní schůzku. Přitom znám mnoho lidí velmi inteligentních, vzdělaných a finančně zaopatřených, a přesto volili OUT. Ať jsou to známí publicisté píšící pro seriózní noviny, izraelský univerzitní profesor a vědec anebo například obyvatelé hrabství Devon. Některá evropská a americká média tento zkreslený, převzatý vzorek oslovených obyvatel s radostí přijala a vesele ho pak předává dál. Dokonce ekonom Tomáš Sedláček v jednom rozhovoru řekl, že o historii Británie rozhodla stará a nevzdělaná populace. Toto zjednodušení působí až hanlivě…
Nezměnily se v Británii v současné době nálady? Je jisté, že Velká Británie skutečně z EU vystoupí? Nepřipravují někteří politici nové referendum nebo jiné kroky?
Bylo předem jasné, že se tábor, který své volby nevyhraje, pokusí o zpochybněni výsledku a nové referendum, zvláště byl-li výsledek tak těsný. Nové referendum se ale nechystá. Ačkoliv byly pokusy získat co nejvyšší počet hlasů pro IN, a to i nečestným způsobem. Desítky tisíc jmen byly jednoduše vymazány, neboť jména a adresy neexistovaly, jiná jména byla použita vícekrát za sebou anebo se podepsali lidé z jiných zemí. Proto se ani počet podpisů přesahující 100 tisíc nebude pokládat za směrodatný.
Nyní se pozornost soustředí na uklidnění politického zemětřesení. Labouristická strana se rozpadá jako následek projevení nedůvěry v jejich vůdce Jeremyho Corbyna. O něco vetší pozornost je však nyní soustředěna na přibývající počet kandidátů na post premiéra. Nový premiér bude jmenován v září, avšak přibývají hlasy, které volají po co nejvčasnějším uplatnění článku 50, tedy odchodu. Možná je to právě z obavy, že se ještě něco může změnit při jednáních za zavřenými dveřmi a k oficiálnímu opuštění Evropské unie nikdy nedojde. Británie potřebuje premiéra, který by mohl dojednat podmínky brexitu ve prospěch pozitivní budoucnosti této země. Troufám si říci, že poražený tábor už tolik netruchlí nad politickým odpojením Ostrova od kontinentu, zdá se, že už se na tuto odluku dívají jako na ohromnou příležitost v historii Británie.
Úplně první reakce politiků a lídrů bezprostředně po vyhlášení výsledků byla popsána jako citoslovce hlasitého nádechu. Zda se, že teprve až nyní začínají pomalu vydechovat a uvědomovat si celkovou šíři nadcházejících změn. Někteří politici se samozřejmě snaží objevovat cesty, jakými by se dalo referendum pokládat za neplatné, anebo alespoň zpochybnit věrohodnost lídrů OUT kampaně. Premiér David Cameron se ale nechal slyšet, že s hrdostí doslouží jako premiér této úžasné země a složitá jednání o odloučení od EU přenechá novému nástupci.
A jaká panuje atmosféra mezi emigranty z východu, zvláště pak mezi Poláky? Nepřijde řada z nich o práci? Nyní by měli vlastně požádat o víza, a ta jim nemusí být vydána. Jak známo, Britové si často stěžují na fakt, že mají ve své zemi až příliš mnoho Východoevropanů…
První hodiny po brexitu byly mezi imigranty poměrně hysterické. Spousta lidi, kteří do Británie přišli za prací či vychovávat děti, se dokonce domnívala, ze změny budou uplatňované s okamžitým účinkem, a že budou muset hned odejít. Nikdo ale balit ještě nemusí, vše zatím zůstává beze změn. A bude-li nutné v příštích letech cestovat do Britanie s vízem, tak právě to má být teprve předmětem jednání. Radikální změny by měly nastat minimálně až po dvou letech.
Některá média se snažila zvýraznit důsledky výsledku referenda a přinášela informace o verbálních útocích zejména na Poláky. Avšak podobné agrese na menšiny žijící v cizích zemích se děly i před brexitem a vždy se dít i budou. Takovou zkušenost má, bohužel, každá země, Českou republiku nevyjímaje.
Existují dnes ve Velké Británii skupiny lidí, kteří se z brexitu skutečně těší a byli by schopni i „bojovat“ za to, aby se výsledky referenda uvedly do praxe?
Nejsem si jista. Extremistické skupiny se většinou nezdráhají vyjádřit svou nespokojenost a „bojovat“ za své přesvědčení, avšak v tomto okamžiku je klid a vyčkává se, co bude dál. Momentálně jediní, kteří „bojují“ jsou ti, kteří se z brexitu netěší a vyvíjejí tlak na Westminster, aby výsledky referenda nebyly uvedeny do praxe.
V evropských médiích se také objevují informace, že hlavně ve Skotsku, ale i v Irsku, začínají vážně uvažovat o odtržení od Británie. Je to podle vašeho názoru skutečně tak „horké“ a dějí se v tomto směru už některé kroky, anebo to je jen mediální bublina?
Tyto informace jsou správné, horké téma to určitě je. Skotská premiérka Nicola Sturgeon zareagovala téměř okamžitě po vyhlášení konečných výsledků referenda a prohlásila, že Skotsko se s tímto závěrem neztotožňuje a přeje si zůstat v EU i za cenu odtržení od Anglie. První reakce z Bruselu byly poměrně chladné. Po středečním setkání s lídry Evropského parlamentu budou možná větší šance na vyjednávání, uvidíme v příštích dnech. Nicméně momentálně to vypadá, že bude nejprve nutné vyhlásit skotské referendum. Skotové budou rozhodovat o tom, jestli preferují zachovat Velkou Britanii jako jednotný celek, anebo zda budou chránit své ekonomické zájmy a raději zůstanou na jednotném evropském trhu.
Ačkoliv Severní Irsko volilo ve prospěch setrvání v EU (56 procent hlasů IN), jeho politikové veřejně prohlásili, že respektují rozhodnutí většiny britských voličů. Avšak stejně jako Skotsko a Gibraltar, nechávají si dveře otevřené a určitě se budou zabývat i alternativními možnostmi.
Wales byla vždy opomíjená část Británie. Nyní jsou její obyvatelé velmi hrdí na to, že mohli rozhodnout „nahlas“ a bylo je slyšet. Jak se některé záležitosti a případně i mapa Británie budou měnit, je otázkou, která se bude řešit v několika příštích letech.
Jak zareagovaly na brexit a padající kurs libry někteří obchodníci? Zdražili svoje zboží či služby? Nechtějí zvýšit také energetici svoje poplatky za energie?
Velci byznysmeni, jako například Richard Branson nebo správce aerolinek Ryanair Michael O’Leary, projevili lítost nad pokleslým kurzem libry i nad zánikem několika důležitých investičních projektů a ekonomických příležitostí. Některé plány se neuskuteční vůbec, například čínští investoři se obávají financovat rozsáhlé projekty ve Velké Britanii, ačkoliv se o nich v nedávné minulosti vyjednávalo. Padající kurz libry byl v tomto smyslu předvídatelný.
Já sama jsem zatím žádné zdražení nezaregistrovala, vše je při starém. Pokud dojde ke zdražení zboží, služeb či energie, tak to bude až po jednání o vystoupení z EU. Existuje teorie, že by mělo být levněji, neboť dohody mají fungovat jen mezi těmi zeměmi, se kterými bude Británie obchodovat, a už se nebudou platit příspěvky do unijní kasy. Opačné prognózy zas uvádějí, že energie podraží, a to výrazně. Zatím to jsou všechno jen spekulace, počkejme si až na výsledky jednání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
