Přírodovědec docent Ziegler se baví nad novinami: Předtím psali, jak se ten novičok na vzduchu rozpadá, a najednou...

14.07.2018 19:59 | Zprávy
autor: Václav Fiala

Patří pískání a politické protesty na sraz Sokolů, a bude opět spartakiáda? Švýcarští fotbalisté na mistrovství světa při zápase ze Srbskem vyjadřují podporu Velké Albánii a vedení FIFA to, zdá se, vůbec nevadí. Už zase vylezl novičok, kterého je snad stará dobrá Anglie přeplněna. Letní rozhovor s uznávaným přírodovědcem a geologem docentem Václavem Zieglerem však přináší i další informace – o plastech v mořích, o kůrovci a cuketové i „okurkové“ sezóně, která, zdá se, v médiích „nikdá nebude“. Místo spokojenosti, že už je nová vláda, jsme nespokojeni a chceme změnu – tedy někteří z nás; a starší člověk aby se obával povinného zřízení datové schránky, které zgusta propagují Piráti. Léto je prostě v plném proudu...

Přírodovědec docent Ziegler se baví nad novinami: Předtím psali, jak se ten novičok na vzduchu rozpadá, a najednou...
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Pane docente, je sice léto, ale ve společnosti to vře. Ta tam je „okurková sezóna“ první republiky i „boj o zrno“ doby socialismu. Lidé se zajímají o všelicos, na přetřes se znovu dostává kůrovec a hospodaření v našich lesích. Vím, že jste se kdysi „potuloval“ východoslovenskými pralesy a že jste stanul i na rozhraní Československa, Polska a tehdejšího Sovětského svazu. Vzpomínáte si ještě na ty pralesy? Co vás v nich uchvátilo?

Děkuji vám, pane redaktore, že tentokrát začínáme přírodou. Ano, velmi rád si vzpomínám na Východní Beskydy v době ještě celého Československa. Procházel jsem je několikrát, avšak naposledy v roce 1978. Krásné jsou jejich lesy pralesních forem. Vzpomínám rád na rezervaci Stužica. Zatímco v Čechách aby již tehdy jedli bělokorou jeden hledal pomalu lupou, tak stužické jedle byly krasavice v plné síle. A bylo mi jedno, že seznámení s nimi proběhlo v lijáku, který bych jen stěží dokázal popsat. Tehdy si mne postavil k jedné takové krásné jedli jako měřítko kolega ing. Průša a vyfotografoval nás oba. A slíbil, že snímek bude publikován. Nebyl, měl jsem vyhrnuté kalhoty pod kolena a to se redaktorům anglického časopisu nelíbilo. Stužické jedle dosahovaly v té době - a doufám, že i dnes! - výšky přes 40 metrů, v objemu mají přes pět metrů, a přesto jejich kmeny jsou štíhlé, radost pohledat.

Ovšem v těch pralesích roste kromě jedlí ještě leccos jiného a zajímavého. Nebudu vyjmenovávat seznam tamních zajímavých rostlin, je velmi dlouhý! Zmíním jen krásné kapradiny, kokořík přeslenatý, lýkovec jedovatý i pryšec mandloňovitý. Ty mi v mysli utkvěly nejen jménem, ale i obrazem. A pak jeleni, mlok skvrnitý a černý čáp, jehož hnízdo jsem viděl jen z dálky, neboť na něm byli čtyři mladí a blíž jsem se tedy neodvážil, abych nepoplašil. A litoval jsem toho, že u nás v Čechách takové lesy nejsou. Ty karpatské nepostihla totiž průmyslová revoluce 18. století a ani chamtivost jejich pánů v pozdějších letech, a tak na jejich místech nemusely být sázeny smrkové monokultury, které jsou dnes předmětem „ochrany“ před kůrovcem.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Petr Macinka byl položen dotaz

Jak to je?

Musí nebo nemusí získat diplomati z Ruska získat povolení pro vstup do ČR? Prý jim stačí poslat e-mail. To jako vám nebo komu? Kdo teď o jejich vstupu do ČR rozhoduje a na základě čeho?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vyrob mi kompro.“ Jakl: Minář a zákulisí kauz, o kterých se nemluví

5:15 „Vyrob mi kompro.“ Jakl: Minář a zákulisí kauz, o kterých se nemluví

Někdejší tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje…