Problém Krymu začal lákavou nabídkou Židů Moskvě, prozradil expert na Rusko

04.03.2014 18:25

ROZHOVOR Situace na Ukrajině dopadne kompromisně. K válce nedojde, protože Ukrajina není sebevrah a vojenskou pomoc ze zahraničí nezíská. Tak rozebírá dění na východ od nás publicista Milan Syruček, jenž napsal knihu: Je třeba se bát Ruska? Tu ostatně prezident Miloš Zeman označil za jeden z nejvýstižnějších popisů ruské reality a jejích kořenů.

Problém Krymu začal lákavou nabídkou Židů Moskvě, prozradil expert na Rusko
Foto: Archiv MS
Popisek: Publicista Milan Syruček

Myslíte si, že by mohlo dojít k válce Ruska s Ukrajinou?

Anketa

Jaká strana, aktuálně pod 5 procent, je Vám nejblíž?

11%
23%
hlasovalo: 3943 lidí
Nedomnívám se, že by mohlo dojít ke skutečné válce. Ukrajina přece jen není sebevrah a vojenskou pomoc ze zahraničí nezíská. Také Rusko nepotřebuje válku k tomu, aby Ukrajinu udrželo jako svůj nárazníkový stát. Má dost jiných, ekonomických a politických prostředků, aby dosáhlo svého cíle, tedy nedopustit, aby Ukrajina vstoupila do takových mezinárodních svazků, které Rusko hodnotí jako nepřátelské.

Jak může tedy eskalující napětí dopadnout?

Anketa

Který člen vlády je zatím vaším největším oblíbencem? (Restart hlasování 9.6.2014)

18%
52%
1%
10%
3%
hlasovalo: 11206 lidí

Kdybych to věděl, neseděl bych doma u svého počítače, ale na takové prognóze bych vydělával. Nicméně si myslím, že po ochladnutí vášní tvrdá ekonomická a politická realita donutí odpovědné činitele přijmout nezbytný kompromis. Ukrajina tři roky po vyhlášení své nezávislosti vzdorovala společnému americko – ruskému tlaku, aby se vzdala jaderných zbraní a nakonec to učinila, byť z počátku také parlament přijímal nejradikálnější řešení. Ukrajina není Československo, nežijí tam dva různé národy, pouze jeden, který mluví dvěma jazyky, protože její východní část zasáhla třistaletá rusifikace pod carským samoděržavím. Další rusifikace zasáhla zemi za sovětské vlády, jejíž vedoucí činitelé Nikita Chruščov a Petr Šelest ani nebyli Ukrajinci, do všech orgánů od okresů po ústředí byli do vedoucích funkcí dosazeni Rusové. Přes čtyřicet procent sovětského vojenského průmyslu bylo na Ukrajině, ale řízeno z Moskvy. To vše zde zanechalo své stopy.

Mohlo by dojít k rozdělení Ukrajiny?

První Ukrajinská lidová republika vznikla v roce 1917, následovala Západoukrajinská lidová republika, které se na krátký čas formálně spojily. Až v prosinci 1922 vzniká Ukrajinská sovětská socialistická republika, s níž se spojuje i Besarabská a Haličská. Charkov byl ukrajinskou metropolí až do roku 1934. O vznik skutečně nezávislé Ukrajiny v roce 1991 se zasloužil ideologický tajemník ÚV KS Ukrajiny Leonid Kravčuk, aby dokončil peripetie, jimiž prošel tento stát. Tím chci vyjádřit, že Ukrajina prožila různá dělení, ale žádné neobstálo, byť z různých důvodů. Není k němu žádný jasný klíč, snad jen geografický, tedy levý a pravý břeh Dněpru, anebo jazykový, kde převládá ukrajinština nebo ruština jako mateřský jazyk. Například belgická dvojjazyčnost je dána existencí dvou národností, což na Ukrajině není. Důvodem by mohla být jedině aktuální politická poptávka, ta by však dlouhodobě problém zostřila, než aby ho vyřešila. Týkala by se totiž zahraničně politického směřování Ukrajiny, po jejím rozpadu by však do značné míry byla bezpředmětnou.

Jak vnímáte problémy Krymu, který nyní obsadila ruská vojska?

Problém Krymu nevznikl v roce 1954, ale v roce 1923, kdy Moskvu navštívil předseda americké židovské organizace Joint Rozin. Tato organizace vznikla v roce 1914, aby pomohla Židům zejména z východní Evropy, když řada amerických států výrazně omezila přistěhovalectví. Rozin navrhl tehdejší moskevské vládě okamžitou mnohamilionovou dolarovou půjčku za to, že pro Židy z Ukrajiny a Běloruska zřídí autonomní stát v oblasti severního Krymu a části černomořského pobřeží. Pokud se tak stane do roku 1945, bude tato půjčka prominuta. Lev Trockij, Nikolaj Bucharin a Grigorij Zinověv návrh podpořili a pověřili tehdejšího ministra zahraničí Georgije Čičerina, aby to tlumočil americkým finančníkům na setkání v Berlíně.

Ani Josif Stalin nebyl proti, ale vzhledem ke složité národnostní situaci na Krymu žádal, aby se s realizací nespěchalo. Tak se záležitost vlekla, až se přiblížil termín. Stalin v roce 1944 učinil první vstřícné gesto. Pod záminkou jejich kolaborace s Němci z Krymu vysídlil Tatary. Tím dosáhl toho, že termín byl odložen na rok 1954. Stalin zemřel a úkol vyřešit tento problém připadl na Chruščova. Jeho poradci mu navrhli, aby tedy Krym předal Ukrajině, protože dohoda o vytvoření židovské autonomní republiky byla uzavřena s Ruskou federací. Nechť se američtí Židé tedy obrátí na ukrajinskou vládu. Tak se stal Krym ukrajinským. Před tím byl ruským, a proto zde Rusko vybudovalo svou námořní základnu, pro niž jinde není dostatečný prostor. Potud je možné chápat ruský zájem o Krym. Je to však politický problém a v novodobých dějinách se dosud žádný politický problém nepodařilo dlouhodobě vyřešit vojenskou silou. Ať šlo o Pražské jaro, Čečensko, Osetii nebo Vietnam, Irák, bývalou Jugoslávii či cokoliv jiného. Výsledkem byl spíše opak vytčeného cíle.

Myslíte si, že vláda vzniklá kvůli tlakům demonstrantů bude schopna nesnáze řešit?

Majdan nevytvořil novou prozatímní vládu, tu inicioval a potvrdil ukrajinský parlament, který převzal nejvyšší moc ve státě. Parlament tvořený většinou poslanců Strany regionů Viktora Janukovyče a jejich spojenců. Pokud to učinili poslanci ze zbabělosti, je to jejich problém. Pokud to učinili cílevědomě, tak asi věděli, co činí.

A jakou roli v procesech na Ukrajině tedy může hrát Rusko?

Bez Ruska nelze řešit perspektivu Ukrajiny. Proto vyloučit Moskvu z jakéhokoliv jednání je stejně nesmyslné, jako před ruskou vojenskou činností na Krymu zavírat oči. Je věcí diplomatů, aby našli průchod v této zatím neprůchodné bariéře, chcete–li politické a vojenské barikádě.

Co si myslíte o kriticích toho, že se u nás léčí lidé zranění při demonstracích na Ukrajině?

Oceňuji statečnost a obětavost všech, kteří takovou pomoc poskytují. Humanitární pomoc není o politice, ale o prosté lidské solidaritě, ať je postiženým kdokoliv.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Rychetský

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

4:44 Jednou nohou v kriminále. „Fialův hnůj“ už dohnal zemědělce

VIDLÁKŮV TÝDEN Všichni jsme jednou nohou v kriminále a úřady si už došláply na ty zemědělce, kteří v…