Pane profesore, protože jste se publicisticky také zapojil do prezidentské volby, jak zpětně hodnotíte výsledek a tedy vítězství Miloše Zemana?
Jsem velmi šťastný, že volby dopadly takto, i když samozřejmě to mohlo být ještě lepší. Tak trochu jsem se styděl za naši samozvanou národní elitu, která se nevybíravými prostředky snažila zajistit vítězství pana Schwarzenberga. Je trochu smutné, že byla v kampani zneužita mládež.
Přitom se navíc zapomnělo na to, že sám Karel Schwarzenberg loni v červenci řekl, že pokud se nedostane na Hrad, už v dalších volbách do sněmovny nebude kandidovat a skončí v politice…
U pana Schwarzenberga nelze věřit tomu, co říká. Již v době, kdy byly problémy s panem Čunkem, tak říkal, že odstoupí buďto on nebo Čunek. Když Čunek zůstal ve své funkci, nic se nestalo a Karel Schwarzenberg také nikam neodešel.
Letos v květnu tomu bude pět let, co česká vláda nečekaně v Teplicích uznala samostatné Kosovo. Když přihlédnete k tamní současné situaci, jak to na Kosovu může vypadat za deset, dvacet let?
Je smutnou skutečností, že uznáním Kosova jsme zradily své tradiční bratrské vztahy mezi Čechy a Srby. Ovšem jak bude Kosovo vypadat, to bude záležet na tom, v jaké situaci bude Západ, který pomohl ke zničení Kosova jakožto multietnického prostředí a bude samozřejmě záviset i na tom, jak se povšechně bude vyvíjet situace na Balkáně.
Srbsko dosud představuje jakýsi stěžejní bod Balkánu a bez jeho pomoci a stability nebude ani stabilita na Balkáně. Srbsko vždycky bojovalo proti agresorům, známe to na příkladu pětisetleté turecké poroby. Tehdy se nakonec osvobodilo samo a pomáhalo osvobodit druhé. I když za strašidelných ztrát. Doufejme, že srbský lid, který na Kosovu zůstal, bude mít možnost úspěšně přežít a snad se i někteří budou moci vrátit.
Bude to ale souviset s tím, jaká bude mezinárodní situace a jestli si Západ uvědomí, jakou strašnou strategickou chybu udělal, když umožnil vládu těm, kteří jsou na Kosovu a Metohiji spojeni s velkou kriminální činností.
Jak je vůbec možné, že mezinárodní společenství klidně pomůže k tomu, aby bylo v 21. století suverénnímu státu ukraden kus jeho historického území?
To je ta velká nespravedlnost, že jedné straně je dovoleno páchat nejrůznější zločiny, aniž by za to nesla nějaké důsledky, protože má největší armádu a je sice nejbohatší, ale současně nejzadluženější. Otázka mezinárodní morálky je to, co dneska Západ, kterému jsme donedávna velmi značně věřili, absolutně opomíjí. Morálka v politice je věc, která nad Západem byla absolutně zničena.
Čtěte také:
V souvislosti s Kosovem je o vás známo, že si ceníte prezidenta Václava Klause, protože s uznáním nesouhlasil a odmítl tam jmenovat velvyslance. Můžete teď obecněji zhodnotit Klausovo desetiletí prezidentské období?
Ve svém posledním dopise jsem panu prezidentovi napsal, že politicko-ekonomicky s ním nesouhlasím, protože jsem pravoslavný věřící levicový intelektuál. Takže nevěřím ekonomickým pravidlům, která on udává. Ovšem pokud se týká událostí na Kosovu a Metohiji a na Balkáně, mám k Václavu Klausovi veliké sympatie, protože si zachoval rovnou páteř. Třeba v porovnání s pokryteckým Havlem, který vymyslel a použil absolutně nesmyslná slova „humanitární bombardování“ a všude, kde se jednalo o zájmy Spojených států nebo Německa, vždycky byl pro, a to včetně bombardování Libye.
V poslední otázce se vrátím k Miloši Zemanovi. Jaký podle vás bude prezident? Jaká máte očekávání?
V prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera, nicméně pochopitelně když se rozhodovalo mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem, bylo to jednoznačně pro Zemana. Je to nesmírně bystrý a pohotový člověk. Doufejme, že nezklame naše očekávání. Pamatuji si na rozhovor ohledně událostí na Kosovu, který jsem s ním měl.
Když NATO vykonalo zločineckou agresi proti malé Jugoslávii (Srbsku a Černé Hoře), Zeman byl předsedou vlády. 12. března se stal náš národní pech, kdy jsme vstoupili do NATO a 24. března začala agrese proti Jugoslávii. Na jakési besedě jsem se ing. Zemana ptal, jak je možné, že povolili přelet bombardérů. On odpověděl, že NATO požádalo o přelet z Německa a vláda to oddalovala, jak nejvíc to šlo a stále si kladla další podmínky. A prý ještě ve chvíli, kdy dali další podmínku k souhlasu, už bombardéry bez povolení přelétaly přes Českou republiku. Poslední podmínka Zemanovy vlády byla, aby se bombardovaly pouze vojenské cíle a to bylo přislíbeno. Jak ale víme, dopadlo to tak, že byly zbombardovány tisíce civilních domů, nemocnic, škol a tepláren a bylo zabito a zmrzačeno tisíce lidí.
Zeman si toho je plně vědom a doufám, že bude dobrým prezidentem, který bude mít v zahraniční politice tak pevnou linii, jako má dosavadní prezident Klaus.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
