Prezident Miloš Zeman oznámil, že si pozve na konzultaci dva ústavní právníky, vás a profesora Václava Pavlíčka. Už vás Kancelář Pražského hradu oficiálně pozvala?
Ano. Ale vím o tom jen v obecné podobě, takže nemohu říci žádná konkrétní témata.
Fotogalerie: - Protesty proti Zemanovi a KSČM
Kdo byl NEJLEPŠÍM primátorem Prahy?Anketa
Jmenování Andreje Babiše už neovlivníte, protože prezident stanovil konkrétní termín jeho jmenování na 6. června. Jak se díváte na to, že v době, kdy vnitrostranické referendum v ČSSD skončí až v půlce června, bez ohledu na jeho výsledek prezident jmenuje premiéra? Vláda bez důvěry a v demisi už tady přece je několik měsíců, proč jmenování Andreje Babiše nemohlo počkat ještě týden či dva na výsledek referenda v sociální demokracii?
Zcela jednoznačné vysvětlení vám dát nemohu, protože ho neznám. Do hlavy pana prezidenta nevidím. Možná chtěl dát najevo, že by se věci měly urychlit, že už by to období, kdy je tu vláda bez důvěry, mělo skončit. Ale to je jen moje domněnka. Je to v rukou pana prezidenta, on už dávno prohlásil, že druhý pokus dá Andreji Babišovi, a byla jen otázka času, kdy ho jmenuje premiérem, což se teď stane.
Ale urychlit se teď už nemůže nic, referendum v sociální demokracii probíhá, byl oznámen termín, kdy bude ukončeno. Někdo si krok prezidenta vysvětluje tak, že je to tlak na sociální demokracii, aby rozhodla pro vstup do vlády s Andrejem Babišem.
Na někoho to může působit dokonce tak, na někoho zase obráceně. V sociální demokracii jsou lidé, kteří nejsou stoupenci pana prezidenta. V politice různé věci nemají jednoznačný význam, mohou být vykládány tak nebo jinak. Nemá smysl se příliš dohadovat o tom, který výklad je správný. To se prokáže v praxi, až se to stane. Chci doufat, že referendum dopadne ve prospěch vstupu sociální demokracie do vlády. Kdyby to dopadlo opačně, bylo by to podle mého názoru velmi necitlivé znamení i pro sociální demokracii, která řadu týdnů jednala o sestavení koaliční vlády. Takže doufám, že k tomu přece jen nedojde, že sociální demokracie se stane součástí koaliční vlády a že tady bude konečně fungovat normální vláda, která bude mít většinu v Poslanecké sněmovně.
Vy jste se už dlouho netajil názorem, že je prospěšnější a výhodnější pro sociální demokracii, ale i pro Českou republiku, když ČSSD do vlády vstoupí. Ale nemáte obavy, když jste viděl, jak i v průběhu referenda v sociální demokracii hlasuje ve Sněmovně hnutí ANO s komunisty a SPD o věcech, s nimiž sociální demokraté nesouhlasí? Není to známka toho, že hnutí ANO zase tak moc o vládní spolupráci s ČSSD nestojí, a předzvěst, že tahle hlasovací mašinérie bude fungovat, i když bude existovat menšinová vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů?
Jak už jsem říkal, v politice různé věci nejsou jednoznačné, mohou mít ty nebo ony významy. Já tu tzv. hlasovací mašinérii nebo stínovou koalici, či jak se tomu říká, a nebezpečí s ní spojené, nepřeceňuji. Podstatné je to, podle toho, co prošlo médii, že se ANO a ČSSD dokázaly dohodnout na programových prioritách. Takže většina věcí, které jsou nebo budou ve vládním prohlášení, odpovídají názoru a požadavkům sociální demokracie, a když tyto věci budou procházet s podporou komunistů a případně SPD, tak to nemůže být nic, co by sociální demokracii ohrožovalo, protože jsou ve prospěch občanů této země. Čili si nemyslím, že cokoli, pro co zvedne SPD ruku, je protistátní nebo ohrožující zájmy státu. Myslím, že je příliš diabolizujeme. Poměry ve Sněmovně někdy ukazují tragikomickou stránku, jako byly snahy o debatu o Novičoku, protože pravicová koalice se pořád pokoušela toto téma oživit, aby útočila na prezidenta republiky, i když ten věcný problém je už dávno passé. Jak měla Skripalova aféra na začátku dynamiku, tak už to pominulo, protože teď jsou na programu mnohem významnější věci. I z hlediska Velké Británie se čeká na vysvětlení různých věcí, protože některé argumenty, které šly z britské strany, také příliš důvěryhodné nebyly. Nedávno o tom měl velmi podrobný článek profesor chemie Středa a byl velmi přesvědčivý, pokud jde o problematiku Novičoku. To, co se kolem toho dělo ve Sněmovně, mi přijde jako neutěšené parlamentní hraní na obstrukci a ztěžování práce pro normální vládní předlohy.
Tomio Okamura
Říkal jste, že důležitý je program, který se podařilo domluvit, a že jde vlastně z velké části o program sociální demokracie, takže vstup do vlády s Andrejem Babišem není pro ČSSD riskantní. Ale nebagatelizujete tím tak trochu problém trestního stíhání Andreje Babiše? Nemůže padnout stín tohoto problému i zodpovědnost za střet zájmů, který šéfa hnutí ANO a majitele Agrofertu neustále provází, i na sociální demokracii?
Jsem dalek toho, abych z Andreje Babiše dělal nějaký politický idol. Ale jeho obvinění bylo známo ještě před volbami, přesto tu značnou část voličské přízně dostal. A z voleb vyšel jako představitel jediné strany, která může reálně usilovat o vládu. Ostatních osm parlamentních stran, i kdyby se jakkoli dávaly dohromady, nejsou schopny sestavit vládu. Takže byla chyba, že se z toho trestního obvinění udělal základní problém české politiky, který skutečně znemožňoval věcná jednání o vládě.
Vy jako problém nevidíte, že premiér české vlády je trestně stíhaný pro podezření z dotačního podvodu? Dokonce Andrej Babiš i hnutí ANO připouští, že by mohl zůstat premiérem, i kdyby byl nepravomocně odsouzen.
Myslím, že jsme si poslední desetiletí, nejen u nás, i v Evropě zvykli, na co jsme dříve zvyklí nebyli. Podívejme se na problém trestně stíhaného a odsouzeného italského premiéra Berlusconiho a jeho různé aféry. To, co se dřív považovalo v politice za vyloučené, dnes vyloučené není. Významný premiér izraelské vlády Netanjahu je také předmětem trestního řízení, je obviněn z trestného činu korupce. Chraň Bůh, že bych z toho chtěl dělat vzory pro českou politiku, ale měli bychom vidět věci v reálném životě, abychom jejich mezinárodnímu obrazu, který vytváříme, nedávali větší význam, než má ve skutečnosti.
Ale střet zájmů se v případě současného premiéra v demisi projevuje na každém kroku, třeba při personálních změnách v bezpečnostních složkách, což může ovlivnit vyšetřování jeho vlastních kauz. To není problém?
Žijeme ve vysoce obtížné době, uznávám, že normální občan se v určitých věcech těžko orientuje. Ale osobně si myslím, že policejní reforma, která byla připravena za vlády premiéra Bohuslava Sobotky a ministra vnitra Milana Chovance, nebyla podařená, z mediálního hlediska sociální demokracie tuto policejní aféru o veřejné mínění prohrála a vytěžil z ní Babiš. To jsou věci, které vrhají různé stíny na to, co se v politice ve vztahu k policii děje. Občan se v tom těžko orientuje, nemůže si vytvořit naprosto jednoznačný názor.
V poslední době dochází na politické scéně ke skomírání, nebo dokonce odumírání tradičních politických stran. Nejde jen o sociální demokracii, která v posledních volbách propadla, před ní se to stalo občanským demokratům, ale ztratili i komunisté a další politické strany. Mohou si podle vás za to tradiční politici sami? Mnozí, například zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, často hovoří o demokracii, o obraně hodnot listopadu 89, Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet. Nedrží se někteří politici tradičních stran témat, která jsou už pro většinu voličů vyčichlá a která už je neoslovují?
To je problém, protože politika se poslední desetiletí mění, a nejen u nás. Platí to pro celou Evropu. Dochází k tomu, že tradiční politické strany svůj vliv ztrácejí. Já kladu velkou zodpovědnost za to, že tento problém byl urychlen, Ústavnímu soudu, který v roce 2009 zrušil zákon o předčasných volbách. Ústavní soud s určitou argumentací prokazoval, že takový ústavní zákon k řešení konkrétní situace nemůže být přijat, takže volby se nekonaly. Kdyby se ty volby uskutečnily, tak je nesporně jednoznačně vyhrála sociální demokracie, Věci veřejné by vypadly ze hry a hnutí ANO by se ještě do Parlamentu nedostalo. Čili ten dosavadní stranický systém, který byl založen především na soupeření sociální demokracie a ODS, mohl ještě v nějaké podobě pokračovat. Nevím, jak dlouho by to bylo. Ale tím, že se tak nestalo, že volby byly až v roce 2010, došlo k naprosté změně na politické scéně. I vzhledem k tomu, jaké zběsilé kampani byla podrobena sociální demokracie, na předsedu sociální demokracie Jiřího Paroubka se házela vajíčka. Nevím, nakolik to bylo dobrovolné, nebo nakolik to byli najatí hráči. Tato atmosféra předznamenala výsledky voleb. Sociální demokracie sice vyhrála, ale už jí to nedávalo pozici, aby mohla sestavit vládu, a vznikla Nečasova vláda, která byla už právě předehrou k dalšímu vývoji, kdy se tradiční stranický systém rozpadl nebo natolik oslabil, že už není tím základem fungování naší politiky. A ANO za Babišova úsilí a velmi obratného vedení personální politiky, politického marketingu se podařilo získat v politice pozici, kterou má doteď. A nezdá se, že by některé přešlapy, o kterých jste mluvila, mu tu pozici výrazně oslabily. Proto chápu stanovisko prezidenta republiky, že nechce připustit předčasné volby, protože nic výrazně nesvědčí o tom, že by jejich výsledek byl jiný než výsledek posledních voleb. Tím nemám na mysli jednotlivosti, že by tam třeba už nebyly TOP 09 a STAN, ale na základním rozložení politických sil se podle průzkumů nic nemění. Předčasné volby by situaci tedy výrazně neřešily. Je na aktérech, kteří vyšli z minulých voleb, aby vládu dali dohromady. Doufám, že ČSSD se vysloví pro a že bude v koaliční vládě hrát důstojnou roli. Nemyslím, že lidé jako Hamáček a další se spokojí s tím, že by dělali ve vládě fíkový list. Nemají to zapotřebí oni a nemá to zapotřebí ani koaliční vláda vedená hnutím ANO.
Jak se vůbec díváte na změny ve vedení sociální demokracie? Někteří lidé znovu získávají ve straně vliv, například Michal Hašek, který radil při vyjednávání s hnutím ANO, a do vedení strany přicházejí noví. Jak třeba vnímáte místopředsedu Jaroslava Foldynu, který byl v poslední době hodně kritizován v souvislosti s chováním na akci ruského motorkářského gangu Noční vlci, a to nejen veřejností, ale i některými stranickými kolegy včetně předsedy Jana Hamáčka?
Sociální demokracie prošla vývojem, který nebyl moc pozitivní. Začalo to po volbách, kdy došlo k onomu neblahému setkání části vedení sociální demokracie s prezidentem v Lánech. To bylo velmi nešťastné, Bohuslav Sobotka na základě toho rozjel určitou kampaň, která jeho pozici v čele strany potvrdila, ale to rozštěpení se překonat nepodařilo. Já jsem tehdy kritizoval na sjezdu, že vedení je složeno jen ze Sobotkových stoupenců. A to v rámci sociální demokracie nikdy nebylo, tam vždycky byly různé názory, sám jsem to zažíval. Skončilo to tak, že Zimola nemohl kandidovat na jihočeské kandidátce ani na posledním místě. To byly takové signály, které nebyly dobré. Nešťastný byl i odchod Jeronýma Tejce z vedení a potom i ze strany, což bylo dokladem, že příliš vynucovaná jednota sociální demokracii neprospívá. Takže poslední sjezd provedl velké změny, ale až čas ukáže, jestli byly dobré, nebo ne. Pro Jaroslava Foldynu mám pochopení, protože si myslím, že je to sociální demokrat, který představuje tvář, kterou sociální demokracie vždycky měla a má mít. To, co charakterizuje tuto stránku sociální demokracie, není ještě překonáno. Z tohoto hlediska se mi postoje a názory Jaroslava Foldyny líbí. Ne v tom směru, že bych s nimi vždycky souhlasil, ale proto, že v rámci sociální demokracie jsou a zaznívají, protože pro určitou část společnosti je to hlas, který má váhu. A třeba pro jeho chování vůči aktivistovi na akci ruských motorkářů jsem měl pochopení.
Jan Hamáček
JUDr. Michal Hašek
Vy jste kritizoval, že tehdejší sobotkovské vedení sociální demokracie po lánské schůzce upevnilo svoji moc a vytěsnilo účastníky schůzky, s výjimkou Milana Chovance, z vedení strany. Teď ale první místopředseda strany Jiří Zimola prohlásil, že pokud vnitrostranické referendum potvrdí vstup do vlády, tak ti, kteří jsou proti, pak mají mlčet, nebo stranu opustit. To ale také není moc demokratické.
Když je rozbouřená doba, padají různé výroky. Jsou to různé reakce na předchozí stanoviska některých kritiků. Myslím, že pokud se členové vysloví většinově pro vstup do vlády, mělo by to být závazné pro poslance sociální demokracie. Bez ohledu na to, jaký dosud měli vztah k Babišovi, by měli hlasovat pro tuto vládu. To z elementární stranické disciplíny plyne. Jinak nevidím důvod, aby ti, kdo byli proti Babišovi, ze sociální demokracie odcházeli. Budou mít možnost v rámci svobodné diskuse, která v sociální demokracii probíhala a doufám, že bude probíhat i nadále. Pokud bude sociální demokracie vládní stranou, měli by zpočátku postupovat tišeji a své záporné stanovisko nechat prověřit průběhem času, až se ukáží pozitiva a negativa, a pak bude možné obnovit normální poměry i pro diskusi. Ty teď normální nejsou, protože ta stanoviska jsou příliš vyhrocená a ne vždycky umožňují klidný a normální dialog, který je nezbytný, aby se našlo pozitivní politické řešení.
Ale není stranická disciplína, která donutí i ty poslance ČSSD, kteří jsou proti vstupu do vlády s Andrejem Babišem, v rozporu s Ústavou, podle které mají zákonodárci hlasovat podle svého vědomí a svědomí? Co když to pro někoho z poslanců bude opravdu zásadní morální problém, protože to považují za velmi špatné pro stranu? Řada z nich, na rozdíl od většiny členské základny, má osobní zkušenost s Andrejem Babišem z minulé vládní koalice. Není ostatně Ústava nadřazena stranickému příkazu?
To je složitý problém poslaneckého mandátu, který poslanec získá na stranické listině, ale má povahu, že poslanec nemůže být nucen, aby hlasoval určitým způsobem. Poslance není možné kvůli hlasování jeho mandátu zbavit. Je tedy jeho věc, jak se srovná se svým svědomím, že chce své osobní stanovisko postavit nad stanovisko strany, za kterou byl zvolen. To je složitý problém a nemá jednoznačné řešení. Já jsem to řekl obecně, ale mohou být zvláštní konkrétní situace, že pro nějakého člověka to obecné stanovisko neplatí. Život je vždycky bohatší než teorie.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
