Mění koronavirus podle vás dnešní svět? Nevratně?

Asi nejlepší knihu o vlivu nakažlivých nemocí a epidemií na dějiny lidstva nazvanou Plagues and Peoples vydal v sedmdesátých letech minulého století americký historik William McNeill. Mohla by být povinnou četbou pro veřejné činitele. Co vyplývá mimo jiné z McNeillova přehledu mapujícího několik tisíc let od dob starověké Mezopotámie?
Především neočekávejme, že svět bude po epidemii koronaviru „lepší“ a že lidé budou soudržnější, altruističtější, morálnější a solidárnější. Nebudou, naopak pravděpodobně v podmínkách hluboké ekonomické krize a nedostatku zdravotnického materiálu a zdrojů zesílí vzájemná rivalita. Právo silnějšího je konstantou světových dějin. Epidemie má očistný účinek především v tom smyslu, že na čas naučí populaci jednat pragmaticky, racionálně a úsporně a přinutí ji zbavit se přebytečného balastu, který se v posledních letech v Evropě projevoval šířením aktivistických a progresivistických ideologií s negativním dopadem na ekonomický a technologický rozvoj.

Koronavirus uspíšil a definitivně potvrdil několik základních globálních trendů posledních dvou desetiletí: Západ ztratil postavení hegemona, Čína potvrdila svoji pozici světové mocnosti, Spojené státy americké se stahují do relativní izolace a postrádají prostředky a vůli činit svět „bezpečným pro demokracii“ a Evropská unie se stala irelevantní entitou.