Koncept Průmyslu 4.0 jako označení trendu digitalizace ekonomiky a s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce vychází z high-tech strategie německé vlády, která byla představena v roce 2013 na veletrhu v Hannoveru. Jaké nejvýznamnější změny za těch téměř pět let čtvrtá průmyslová revoluce přinesla?

Průmysl 4.0 je nesmírně zajímavá systémová koncepce. Sice začala již v roce 2013, ale dlužno říct, že se rozvíjí jako systémový komplex více linií. Není to pouze otázka kognitivních robotů, ale je to především otázka nových speciálních materiálů s novými vlastnostmi, je to otázka senzorických systémů, informačních toků, informačních úložišť, umělé inteligence a také technologie tzv. moudrých technologií Smart. Vtip je v tom, že i když toto vzniklo jako skupina izolovaných technických revolucí, v současné době se to projevuje jako celostní systémový přístup, jako propojování jednotlivých důsledků. Používáme tedy nové materiály v nových technologiích, řešíme problém individualistické produkce, efektivně přistupujeme k otázce recyklace a vztahu k životnímu prostředí a v konečném důsledku nám umělá inteligence dovoluje analyzovat všechny souvislosti změny produkce, spotřeby, recyklace a tak dále. Ten systém se postupně rozvíjí do komplexního celostního řešení všech problémů.

Ve které oblasti postupují změny vyvolané čtvrtou průmyslovou revolucí nejrychleji?

Nejdál je v tom automobilový průmysl, který vzhledem ke svému charakteru, produkci a všemu ostatnímu je možná nejlepším polygonem. Samozřejmě se čtvrtá průmyslová revoluce projevuje také v oblasti zdravotnictví, mám na mysli některé projekty firmy Siemens, v automobilové dopravě a tak dále. Ale podstatou je propojování jednotlivých částí technologických změn do univerzální podoby nové společnosti. A musím otevřeně říct, že i když to z pohledu laika vypadá jako pomalý proces, ve skutečnosti jednotlivé modelové podniky a nasazení technologií včetně technologie takzvaného virtuálního podniku postupují nesmírně rychlým tempem. A podle prognóz, které provedli někteří odborníci v Německu nebo ve Spojených státech, to vypadá tak, že příští dekáda bude dekádou radikálních změn v produkci, spotřebě, recyklaci, komunikaci se zákazníkem, recyklaci v oblasti materiálu a také nesmírně důležitou změnou v oblasti filozofie financování těchto projektů.

Co je na změně v oblasti filozofie financování nejzásadnější?