Profesor z Rakouska odhaluje aktuální situaci v zemi a tvrdí: Většina uprchlíků nikdy pořádně pracovat nebude

1. 10. 2016 13:45

JINÝMA OČIMA Průmysl má zájem o levnou pracovní sílu, ostatně i v Česku to je podobné. Jenže jen jisté malé procento současných uprchlíků je schopné se integrovat. Většina z nich ale nikdy trvale pracovat nebude, což se stane problémem pro sociální systémy evropských zemí. Takto hovoří psycholog Rudolf O. Zucha, rakouský expert na řízení lidských zdrojů, s českými kořeny. Také vydává časopis Sozialpsychologie und Gruppendynamik a v němčině napsal řadu odborných knih.

Profesor z Rakouska odhaluje aktuální situaci v zemi a tvrdí: Většina uprchlíků nikdy pořádně pracovat nebude
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Rudolf Zucha

„Země Visegrádské čtyřky odmítají uprchlíky. Do určité míry jim rozumím, když říkají, že neměly žádné kolonie a nevedly na Středním východě žádnou válku, tak proč by to měly odnášet. V tom jsou hlavně Francie, Velká Británie a USA až po uši,“ říká profesor Rudolf O. Zucha ve vídeňském bytě, který leží nedaleko císařského zámku Schönbrunn. V řeči předků mu roku 1993 vyšla kniha Praktická příprava manažera. Nové metody a pohledy ve světovém kontextu. ParlamentníListy.cz s ním hovořily o rakouské politice, migrantech, české pravlasti a Evropské unii.

Minirozbor rakouské politiky

Letošní prezidentské volby v Rakousku jsou prokleté. Druhé kolo těch květnových bylo zrušeno Ústavním soudem, mělo se opakovat začátkem října, ale vzhledem k problémům s obálkami hlasovacích lístků bylo odloženo na čtvrtého prosince. „Já volil Van der Bellena a budu ho volit i teď,“ prohlásí profesor Zucha a začne s lehkým nástinem současné rakouské předvolební politiky: „O předsedovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinzi-Christianu Strache se vždy hovořilo jako o novém Jörgu Haiderovi či Jean-Marie Le Penovi. Jeho otec je Sudetoněmec původem z Čech a někteří se smějí, že se dříve jmenoval Strach a proto je tak agresivní vůči menšinám, cizincům a tak dále. Jejich kandidát na prezidenta Norbert Hofer je podobný. Proti němu stojí Alexander Van der Bellen, který je členem Zelených - Zelené alternativy, ale již několikrát prohlásil, že chce být pro všechny. Ten je větším internacionalistou, spíše levicově zaměřen. Má kořeny v Estonsku, což je pro nacionalistické Rakušáky nepřijatelné. Je to míšená krev.“

Například katolická církev v Rakousku je od roku 1945 striktně apolitická. „Nicméně někteří biskupové už do médií jasně řekli, koho budou volit. Třeba jeden salzburský biskup prohlásil, že bude volit Hofera a způsobilo to velký poprask v církvi. Kardinál Schönborn je sice přímý člověk, ale neví, co má dělat. Rakouská lidová strana je ohledně voleb rozdělená, ale většina prý bude volit Van der Bellena,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.

Nakonec popisuje názorové rozdělení rakouské společnosti: „V Rakousku máme celkem velkou nezaměstnanost, asi půl milionu lidí je bez práce. A ti jsou velmi rozčileni na vládu, že je neschopná. Jenže žijeme v globalizaci, takže to nejde tak jednoduše paušalizovat. FPÖ z toho žije, když říká, že vyhraje volby a všechno hned změní. Změnit toho ale moc nemůže. Nicméně to ukazuje dvě rakouské subkultury. Jedna je nacionalistická a druhá více kosmopolitní. Možná, že by se to dalo srovnat s USA, kde jsou dvě velké strany. U republikánů táhne Donald Trump.“

Pracovní návyky uprchlíků

„V Rakousku jsme loni přijali až sto tisíc uprchlíků, což je ve srovnání s jinými státy hodně. Proto u nás uzavřeli hranice. V druhé ruce máte dvojí politiku Německa. Na jedné straně tam řeknou ‚přijďte, my se o vás postaráme‘, ale potichu si šuškají ‚jsme rádi, že se začínají zavírat hranice‘. To je rozpor mezi tamní oficiální a neoficiální politikou,“ rozebírá pozici jednoho ze severních sousedů Rakouska.

Profesor Rudolf O. Zucha se celý život zabývá podnikovým managementem, takže je nasnadě otázka, jak vnímá uprchlíky z hlediska pracovního trhu. „Průmysl má zájem o levnou pracovní sílu, ostatně i v Česku to bude podobné. Jenže jen jisté procento uprchlíků je schopné se integrovat. Většina z nich nikdy trvale pracovat nebude a to bude problém pro sociální systémy jendotlivých zemí,“ odpovídá a doplňuje: „Jazyk se snad někdy naučí, ale hodně uprchlíků tvoří ženy, které mají podle tradice muslimských států úkol porodit hodně dětí. V tom případě nemohou chodit do práce. A je zajímavé sledovat, jakou výchovu tyto děti dostanou. Otázka je, ve které kultuře budou vychovány. Statisticky má muslimka pět dětí. Já mám syna, což je málo. Musíte mít nejméně dvě děti, aby národ nevymřel. Nakonec je ale třeba dodat, že rakouská vláda v čele s kancléřem Christianem Kernem se nové situaci realisticky přizpůsobila. Letos bude přijato maximálně 37 500 migrantů k jednání o azylu, což znamená, že ne všichni azyl dostanou. Neúspěšní se budou muset vrátit domů. Navíc ten počet bude rok od roku snižován.“

O československé pravlasti

Profesor Zucha je z třetí generace českých Vídeňáků. „Dědeček a babička přišli z Čech. Dědeček sloužil ještě jako voják v rakousko-uherské armádě. Byl dlouho na vojně, protože služba trvala tři roky a pak přišly čtyři roky první světové války. Byl pacifista, ale nakonec dostal významné vyznamenání a pobíral celý život finanční apanáž. Já chodil do české školy, ostatně za první republiky jich tady bylo několik. Maturoval jsem ale už na německém gymnáziu před státní komisí. Také jsem chodil několik let do Sokola,“ vysvětluje.

Vývoj v zemi svých předků po roce 1989 vidí kriticky, hlavně rozpad Československa: „Byla to jedna z největších historických chyb. V demokratickém státě by bylo referendum, ne aby to domluvili Mečiar s Klausem. V referendu by podle mě lidé nehlasovali pro rozdělení. Autonomie Slováků a Čechů ve federativní republice by byla lepším řešením. I když, kdysi jsem měl na Slovensku pro rakouskou obchodní komoru přednášky a někteří Slováci říkali ‚Prahy máme dosť‘. To mě hodně mrzelo.“

V Česku byl po sametové revoluci nepočítaně, dokonce u nás i prováděl rakouské turisty. „Můj heimat (domovina) je tady, ale emoční vztah mám i k Česku. K vaší kultuře. Máte Jana Husa, Jana Amose Komenského, Karla IV., Tomáše Masaryka či Edvarda Beneše, na kterého hodně nadáváte,“ podotýká s jednou vlastní technickou zkušeností: „Třicet let jsem jezdil s Alfou Romeo, ale pak pořídil Škodu Octavii a nyní Škodu Superb. S nimi jsem velmi spokojen. To říká hodně Rakušanů. Kvalita Alfy Romeo se zhoršila. Ostatně v Německu je škodovka, což se moc neví, na prvním místě všech importovaných aut.“

Diagnóza pro Evropskou unii

EU má podle něj více výhod než nevýhod, ale mělo by se leccos změnit: „Výborné je, že můžeme bez problémů jezdit po celé Evropě a tak. Nicméně byla třeba chyba, že jižní státy jako Řecko, Itálie či Španělsko přijaly euro. Ostatně v Německu a v Rakousku existují hlasy, že je třeba, aby vznikla dvě eura, severní a jižní euro. Pro některé státy je štěstím, že dosud euro nepřijaly, například pro Česko.“

Také se obává nadvlády nadnárodních koncernů. „V tomto případě by mělo Evropské společenství zasáhnout. Zamezit vyvážení kapitálu z domovských zemí. O tom už se mluví nejméně patnáct let, ale nic se neděje. Až si člověk říká, jestli v Bruselu nevládnou samí lobbisté. Třeba firma FIAT v Turíně (Fabbrica Italiana Automobili Torino) chtěla svou centrálu přesunout do Nizozemí, že prý platí v Itálii strašné daně. Jenže předsedovi italské vlády se tomu povedlo zabránit a já si myslím, že je to správně. V Rakousku máme stavební firmy se subdodavateli z Maďarska. Jejich lidé pracují zde, ale dostanou jen maďarské mzdy, takže mohou nabízet služby pod cenou. Taková konkurence proti vlastním firmám také není v pořádku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz i s příklady.

„Velký problém je, že malá skupinka lidí furt bohatne a většina chudne. Střední vrstva se vytrácí. Banky a koncerny sedí na miliardách a mají adresu v některém z daňových rájů, přičemž jejich miliardy chybějí v kupní síle lidí. Je to ekonomický nesmysl, protože kupní síla neexistuje, což hrozí další krizí. Po ekonomické krizi přijde sociální, pak revoluce, kontrarevoluce nebo občanská válka. Psychologicky jsem spíš optimista, jinak bych se utápěl v depresích. Když se ale současná situace nezmění, může dojít k nějakému neštěstí,“ podotýká celkem ucházející češtinou profesor Rudolf O. Zucha. Čtyřicet let vyučoval na rakouských i zahraničních univerzitách, je předsedou rakouské Psychologické společnosti. Jeho slova mají svou váhu. Vždyť se soustředí na psychologii v pracovních vztazích a managementu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šichtařová: Mně by nevadilo, kdyby nám EU stopla dotace! Víme, co by s námi udělalo euro, zažili jsme to

20:21 Šichtařová: Mně by nevadilo, kdyby nám EU stopla dotace! Víme, co by s námi udělalo euro, zažili jsme to

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Díky intervencím jsme měli možnost si nanečisto vyzkoušet, jak by se ná…