„Země Visegrádské čtyřky odmítají uprchlíky. Do určité míry jim rozumím, když říkají, že neměly žádné kolonie a nevedly na Středním východě žádnou válku, tak proč by to měly odnášet. V tom jsou hlavně Francie, Velká Británie a USA až po uši,“ říká profesor Rudolf O. Zucha ve vídeňském bytě, který leží nedaleko císařského zámku Schönbrunn. V řeči předků mu roku 1993 vyšla kniha Praktická příprava manažera. Nové metody a pohledy ve světovém kontextu. ParlamentníListy.cz s ním hovořily o rakouské politice, migrantech, české pravlasti a Evropské unii.

Minirozbor rakouské politiky

Letošní prezidentské volby v Rakousku jsou prokleté. Druhé kolo těch květnových bylo zrušeno Ústavním soudem, mělo se opakovat začátkem října, ale vzhledem k problémům s obálkami hlasovacích lístků bylo odloženo na čtvrtého prosince. „Já volil Van der Bellena a budu ho volit i teď,“ prohlásí profesor Zucha a začne s lehkým nástinem současné rakouské předvolební politiky: „O předsedovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinzi-Christianu Strache se vždy hovořilo jako o novém Jörgu Haiderovi či Jean-Marie Le Penovi. Jeho otec je Sudetoněmec původem z Čech a někteří se smějí, že se dříve jmenoval Strach a proto je tak agresivní vůči menšinám, cizincům a tak dále. Jejich kandidát na prezidenta Norbert Hofer je podobný. Proti němu stojí Alexander Van der Bellen, který je členem Zelených - Zelené alternativy, ale již několikrát prohlásil, že chce být pro všechny. Ten je větším internacionalistou, spíše levicově zaměřen. Má kořeny v Estonsku, což je pro nacionalistické Rakušáky nepřijatelné. Je to míšená krev.“

Například katolická církev v Rakousku je od roku 1945 striktně apolitická. „Nicméně někteří biskupové už do médií jasně řekli, koho budou volit. Třeba jeden salzburský biskup prohlásil, že bude volit Hofera a způsobilo to velký poprask v církvi. Kardinál Schönborn je sice přímý člověk, ale neví, co má dělat. Rakouská lidová strana je ohledně voleb rozdělená, ale většina prý bude volit Van der Bellena,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.

Nakonec popisuje názorové rozdělení rakouské společnosti: „V Rakousku máme celkem velkou nezaměstnanost, asi půl milionu lidí je bez práce. A ti jsou velmi rozčileni na vládu, že je neschopná. Jenže žijeme v globalizaci, takže to nejde tak jednoduše paušalizovat. FPÖ z toho žije, když říká, že vyhraje volby a všechno hned změní. Změnit toho ale moc nemůže. Nicméně to ukazuje dvě rakouské subkultury. Jedna je nacionalistická a druhá více kosmopolitní. Možná, že by se to dalo srovnat s USA, kde jsou dvě velké strany. U republikánů táhne Donald Trump.“