Prožírají všechno. Okamurův lídr Ivan David: Takto změním EU. Jde to

06.03.2019 4:41

ROZHOVOR „Ti, kteří se zmocnili majetku, sežrali minulost. Ti, kteří odtud vyvádějí kapitál, prožírají naši současnost. A ti, kteří nás zadlužují a zavazují do budoucnosti, prožírají budoucnost.“ Lídr kandidátky SPD do Evropského parlamentu, exministr Ivan David, vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, proč je nutné se bránit proti budování evropského superstátu a jak. „Je to odporné stavět se na stranu lidu?“ „Je mi ctí být od ‚demokratického bloku‘ co nejdále,“ podotýká také David. V souvislosti s aktuálním tématem posledních dní hovoří o ekonomickém zločinu. Vyjadřuje se i ke svému působení ve vládě a podotýká: „Současná nová levice čili tzv. neomarxisté jsou užiteční idioti globalistů.“ A nízká nezaměstnanost? Iluzorní!

Prožírají všechno. Okamurův lídr Ivan David: Takto změním EU. Jde to
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ivan David na Vratimovském semináři

Pane doktore, navážu na náš poslední rozhovor. Proč naše země podle vás nevzkvétá? Co považujete za největší průšvih současné české společnosti?

Otázku bych rozdělil na dvě části, zaprvé, proč si to myslím, za druhé, čím je to způsobeno.

V České republice roste průměrná životní úroveň nepatrně. Nízká nezaměstnanost je iluzorní, protože počítá jen uchazeče o zaměstnání, kteří nebyli vyškrtnuti ze systému. Mimo evidenci úřadů práce, a tedy i mimo statistiky o nezaměstnanosti, jsou desítky tisíc lidí, kteří jsou na jiných sociálních dávkách. V případě některých měst jako Ústí nad Labem jde o celé čtvrti v tzv. vyloučených lokalitách.

Dokladem ne úplně přesného zobrazování reality statistikami ČSÚ je více než 800 000 lidí v exekuci. Desítky tisíc z nich s více než deseti exekucemi najednou. Obrázkem bídy, o níž nevypovídají ani statistiky o hrubém domácím produktu, ani o zaměstnanosti, jsou desítky tisíc bezdomovců. Ty už neeviduje ani úřad práce ani Česká správa sociálního zabezpečení. Přesto jich můžeme potkat každý den několik. I v Praze, která má podle statistik nejvyšší životní úroveň. Počet bezdomovců lze jen odhadovat podle toho, kolik lidí má trvalé bydliště nahlášeno na obecním úřadu.

Katastrofální je též situace desetitisíců samoživitelek, které živoří těsně nad hranicí bídy. Nejstrašnější na tom všem je, že ve stavu závislosti na sociálních dávkách jsou i samoživitelky z profesí jako učitelka, policistka nebo zdravotní sestra. Z platu ze zaměstnání u těchto vysoce kvalifikovaných profesí není člověk schopen zaplatit nájem, jídlo a oblečení pro dítě. Policistka, učitelka nebo zdravotní sestra, která si musí chodit pro dávky státní sociální podpory, jsou zprávou o státu, který se neumí postarat ani o své zaměstnance.

V ještě horší situaci jsou statisíce lidí bez legálního příjmu. K práci na černo je dohnala extrémní podoba exekucí, která nemá ve světě obdoby. Ze ztracené pokuty za překročení rychlosti v obci třeba jen 2 km/h, která původně činila 500 Kč, dokážou exekutoři člověku sebrat i 12 tisíc korun.

V hospodářství dominuje výroba s nízkou přidanou hodnotou, vlastníky rozhodujících firem jsou nadnárodní korporace, které vyvážejí kapitál formou dividend. Často neplatí daně nikde... Nedávno vyšlo najevo, že firma Amazon loni nikde na zeměkouli nezaplatila ani dolar na dani z příjmů. A nic se jí nestalo. Takových nadnárodních firem, které chtějí, aby jim stát postavil silnice a dodal kvalifikované pracovníky, a přitom neplatí daně, jsou tisíce. U jiných nadnárodních firem je problém v tom, že pokud už daně platí, tak v cizině.

Zájmem nadnárodních korporací je udržet co nejnižší úroveň mezd a dalších „nákladů práce“. Pro ně jsou to výdaje, které potřebují držet při zemi. Špatně placení zaměstnanci málo nakupují, což znamená nízký výnos DPH. Menší platy ale znamenají i nižší výnos daní z příjmů fyzických osob a odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Nízký rozpočet je zárukou nízkých výdajů na důchody a jiné sociální výdaje, na mzdy financované ze státního rozpočtu, například učitelů, lékařů, policistů a hasičů.

Vždy, když odbory s vládou jednají o zvýšení minimální mzdy, tak Hospodářská komora a další organizace reprezentující především velké nadnárodní korporace křičí, že to zničí ekonomiku a že investoři odejdou jinam. V Německu je minimální mzda 1.200,- Eur měsíčně. Což je při současném kurzu 25,62 Kč/Eur asi 30.750,- korun. Průměrná mzda v českém národním hospodářství byla koncem roku 2018 jen o málo vyšší – a to 31.516,- Kč. A to je třeba vzít v úvahu, že více než 60 % lidí vydělává méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než německou minimální mzdu. U nás je minimální mzda nyní 13.350,- Kč.

Pozoruhodné je, že český dělník ve Škodovce v Mladé Boleslavi nebo v Kvasinách vyrábí stejný motor jako jeho německý kolega ve Wolfsburku. Ve stejné kvalitě. A německý za to má čtyřikrát větší plat. Přesto se vozy Volkswagen prodávají. A v Brunšviku nikdo neuvažuje o tom, že by zavřel továrny v Německu.

Výsledkem těchto negativních jevů, které u nás mnoho let působí, je velmi nízká porodnost a vymírání populace. Dále nízká zdatnost mládeže, klesající úroveň znalostí při rostoucím počtu „vzdělanců“ – absolventů vysokých škol. Problémem je i nízká vymahatelnost práva, nízká objasněnost trestné činnosti, vysoký podíl lidí s parazitním životním stylem, úpadek vědomí sounáležitosti a spoluodpovědnosti za stav země u našich občanů.

Na čem, podle vás závisí úspěch SPD ve volbách do Evropského parlamentu? Vaši voliči Evropský parlament asi příliš v oblibě nemají…

Úspěch SPD ve volbách závisí na pochopení voličů, že Evropskou unii, která jasně stojí za nemalou částí problémů naší země, nepotrestají tím, že nebudou volit do Evropského parlamentu. Europarlament by byl pro naše občany zbytečný jen za předpokladu, že by Česká republika nebyla členem Evropské unie. Naše postavení můžeme zlepšit jen tím, že se budeme aktivně bránit. Pokud se voleb do Evropského parlamentu účastní jen občané, kteří jsou z našeho členství nadšení a budou volit eurohujery, pak na našem postavení nic zlepšit nelze. Evropská unie je nereformovatelná, protože mocenské vztahy v ní jsou dány základními dokumenty, které není možné změnit, dokud v Evropské komisi vládnou euronadšenci. V EU je ještě méně demokracie než uvnitř členských zemí. Vládne totiž nikým nevolená výkonná moc Evropské komise. Evropský parlament stejně jako členské státy nemají právo zákonodárné iniciativy. Právo navrhnout směrnici nebo nařízení EU má jen Evropská komise. Evropský parlament by degradován na nástroj souhlasu a odhlasovávání toho, co Komise předloží. Po těchto volbách to může být poprvé v historii evropské integrace, kdy by se europarlament mohl chovat jako parlament. Tedy nejen odkývat vše, co Komise navrhne, ale dělat v návrzích významné změny. A ty největší nesmysly třeba také zamítat.

Anketa

Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?

hlasovalo: 21687 lidí
Pokud v Itálii uspěje dle očekávání Salviniho Liga, ve Francii Národní fronta nebo reprezentace žlutých vest a pokud z Německa přijde ne bezvýznamný počet mandátů pro AfD, tak v europarlamentu bude hned jiná atmosféra. Pak by i pár českých poslanců mohlo něco změnit. Poprvé se může stát, že se bude při hlasování zatraceně počítat každý hlas. Každý český poslanec EP, který bude kvalifikovaným kritikem nesmyslů předložených Komisí, pak může být tím, kdo rozhodne o návrhu nového přepisu.

Tragické je, že právo zákonodárné iniciativy je podle stávajících smluv o EU a o fungování EU upřeno i členským státům. Domnívám se, že kdyby kterýkoli stát mohl navrhnout zpřísnění režimu na vnější hranici schengenského prostoru, tak by migrační krize nebyla tak dramatická. Takto se jednalo jen o návrzích Komise na další přijímání migrantů a jejich přerozdělování. Kdyby na jednacím stole mohly být návrhy maďarské vlády, které by vedly k zastavení migračních tras, tak by možná situace vypadala jinak.

Vztahy uvnitř EU je nutno obrátit. Evropská komise se musí řídit vůlí parlamentu a členských států.

Zatím bylo v každém volebním období Evropského parlamentu jednáno o nějaké změně zakládacích smluv. Europarlament je jeden z orgánů, který je musí schválit. Budu prosazovat, aby schválení jakékoli další změny bylo podmíněno předáním práva zákonodárné iniciativy voleným poslancům a členským státům. Kterýkoli stát by měl mít právo navrhnout změnu předpisu. Ne, že se s tím musí čekat na Komisi. Komise není nadřízeným států, ale jen správcem svěřených pravomocí.

Evropská unie je přijatelná jen jako dohadovací a orgán národních států, který může usnadňovat jejich dohody. Nesmí být nástrojem k utlačování menších států. Návrh na vystoupení je pochopitelný, ale zatím není reálná cesta, jak toho dosáhnout. Referendum na toto téma vyhlásit nelze a většina poslanců a většina vlády reprezentuje politické strany, které si přejí setrvání v EU bez ohledu na problémy, které to působí. I kdybychom mohli vystoupit a vystoupili bychom sami, sankce za vystoupení by vlivem převážily výhody z nečlenství. Proto je cestou koordinovaný tlak více zemí proti budování evropského superstátu a na návrat ke kooperaci evropských států.

V minulém  rozhovoru jste uvedl: „Největší problém je zbavit SPD idiotských nálepek a špíny, která je na ni házena.“ Jak s tím problémem naložíte?

Musíme ukázat, že nálepky jsou jen primitivní pomluvy a neplatí z nich vůbec nic. Všechna ta slova jsou vybrána proto, že mají negativní konotaci, tedy sama o sobě označují cosi špatného. Tak si to ukažme popořadě: SPD je podle nich extremistická, populistická, xenofobní, nacionalistická, dokonce fašistická (polofašistická, nahnědlá), ultrapravicová, pro koho je sprosté slovo „levice“, zase tvrdí, že je levicová, že straší lidi.

Anketa

Propukla krize v SPD. Na čí straně stojíte?

hlasovalo: 5422 lidí
Vezměme to popořadě: „extremistická“, latinsky extremus znamená nejvzdálenější. Být co nejvzdálenější zlodějům a darebákům je jistě pozitivní. Je pěkné to, co je dnes v České republice „normální“? Je mi ctí být od „demokratického bloku“ co nejdále. Jsme velmi daleko od Pirátů. Oni se sami nazvali Piráty, hlásí se tedy k morálce námořních lupičů. Není normální být od takové strany co nejdál? Oni jsou stejně daleko od nás jako my od nich. Z našeho hlediska jsou extremisté. Jejich aktivita je protispolečenská, od legalizace drog po legalizaci krádeží duševního vlastnictví.

„Populismus“. V antickém Římě se za populistické pokládalo hnutí, které se staví na stranu lidu proti patricijům. Je to odporné stavět se na stranu lidu? Jako populismus se označuje snaha prosazovat líbivá a rychlá řešení. Normální politické strany tedy konají správně, když prosazují pomalá řešení, která se lidem nelíbí? Není snad populismus dávat voličům před volbami dárky ze státního rozpočtu, který patří všemu lidu a vláda s ním jen nakládá, jako by byl její vlastní?

„Xenofobie“ je strach z cizího. Být opatrný vůči něčemu, co neznáme, je přece normální. Jenže islám není něco, co neznáme. V minulých staletích se šířil terorem a genocidou a tato cesta je jasně vepsána i v koránu. Je možné přehlížet zločinné anebo parazitní jednání značné části imigrantů? Máme vítat zákony šaría a uznávat no-go zóny, kde neplatí zákony státu, ale teror samozvanců?

„Nacionalismus“ předpokládá vyvyšování vlastního národa nad jiné. To se SPD prokazatelně netýká. Respektujeme všechny národy, trváme na tom, aby respektovaly náš národ. Nad nikoho se nevyvyšujeme.

„Rasismus“ nebo dokonce „fašismus“… Těžko by byli členy hnutí lidé jiných národů a ras. Těžko by se k SPD například hlásili Vietnamci s tím, že jsou „Češi vietnamského původu“. Cítí respekt k našemu národu a právem očekávají náš respekt k nim. Sám předseda strany Tomio Okamura pochází ze smíšeného manželství, těžko od něj chtít, aby byl z třetí poloviny černoch.

Že by SPD byla „ultrapravicová“ nebo podle hrdých pravičáků „levicová“? Nesmysl. V SPD jsou bývalí členové ODS, ČSSD, ANO a dalších stran. Společným je jim odpor proti globální moci nadnárodních společností. To pokládám za dostatečný důkaz, že o pravolevou orientaci zde nejde. 

SPD je vlastenecká a demokratická. Národ má smysl, je to největší skupina, s níž lze cítit sounáležitost, kulturní spřízněnost. SPD trvá na vládě lidu, proto je podstatným požadavkem možnost referenda, zejména o všech důležitých otázkách.

Ministryně financí Alena Schillerová přišla s návrhem, jak změnit systém zdravotního pojištění. Počítá s tím, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestal platit pojištění za státní pojištěnce. Ministryně už připouští, že její návrh neprojde. Co si o tom myslíte?

Je to nepřijatelné. Je to snaha ulevit státnímu rozpočtu a prostředky využít na jiné účely. Nebo spíš snaha opět ulevit velkým firmám jako Agrofert a nadnárodním korporacím. Ministryně financí totiž navrhuje o těch 73 miliard, které dnes stát dává na zdravotní pojištění dětí, důchodců a nezaměstnaných, snížit daně z příjmů právnických osob. Další rok by tak odešlo na dividendách do zahraničí místo 300 miliard 370 miliard. Schillerová to chce kompenzovat zvýšením pojistného, které z mezd platí zaměstnanci a zvýšením odvodů, které z jejich mezd platí zaměstnavatelé. To je ekonomický zločin. Vzít miliardy lidem a darovat je nadnárodním korporacím. Zvýšení odvodů je z ekonomického hlediska nesmysl. Už dnes má stát problém s prací na černo. Bez daní a bez odvodů. Motivací k tomuto chování jsou extrémně vysoké odvody z mezd. Kromě hrubé mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci musí poslat státu ještě 35 % na odvodech na zdravotní a sociální pojištění. Kromě toho, že je pojistné strháváno zaměstnanci ze mzdy. Řešením, které by pomohlo snížit šedou a černou ekonomiku, by bylo zrušit odvody z mezd, které platí zaměstnavatel a nahradit je placením pojistného ze zisku. Tak jako platí zaměstnanec ze své mzdy daň z příjmů a pojistné na zdravotní a sociální pojištění, tak by i firma platila ze zisku daň z příjmů a pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení. Klidně lze sazby nastavit tak, aby to bylo fiskálně neutrální. To, co dnes platí z mezd, by firmy platily ze zisku. Takto to řeší několik zemí. Třeba Lucembursko.
Bylo by to lepší, protože by odpadly motivace k práci na černo.

Kromě toho má vládní návrh ještě řadu dalších úskalí. Příjmy zdravotního pojištění z mezd a z odvodů závisejí na úrovni mezd a zaměstnanosti. Pokud klesne zaměstnanost a budou stagnovat mzdy, jak se dá podle současného vývoje očekávat, prohloubí se tím nerovnováha mezi výdaji a příjmy zdravotního pojištění. Výrobci zdravotnických prostředků a léčiv si svoje zisky vzít nenechají, deficit se tedy promítne do omezení mzdových nákladů, způsobí stagnaci mezd. Zdravotníci budou mít ještě větší důvod proč odcházet. Následovala by opětná snaha kompenzovat výpadek příjmů přímými platbami – poplatky – a hlavně přesunout řadu výkonů do nehrazené péče. To by vedlo ke snížené dostupnosti péče. Komerční pojišťovny budou mít radost, protože se jim konečně vyplatí nabízet komerční připojištění. Budou o to více lobbovat za přesun dalších výkonů do nehrazené péče. Pro mnoho lidí se stane část péče ekonomicky nedostupnou, což povede ke zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva. Důvodů k odmítnutí toho nápadu je dost.

Velký Pragmatik. Tak jste nazval premiéra Andreje Babiše v jednom z rozhovorů pro PL a říkal jste i to, že nepatříte k „obdivovatelům krajně pragmatického premiéra“. „Celý život dokázal být zadobře s každým, kdo pro něj byl důležitý, a perfektně ovládá ‚má dáti – dal‘. To je program, se kterým může být úspěšný podnikatel, ne země.“ Zároveň jste se ale vyjadřoval ve smyslu, že co se týká osobností, není kde brát. Premiér by rád zůstal na svém postu až do roku 2025, alespoň takto mluvil na 5. sněmu ANO. Co to je, co chybí Velkému Pragmatikovi? Proč si myslíte, že s ním nemůže být naše země úspěšná? A pokud v něčem úspěšná být může, tak v čem? Co nebo koho naopak zašlapává do země? 

Co je kritériem úspěšnosti? Pamatuji doby, kdy to byl růst výroby tun oceli na jednoho obyvatele. Dnes je to možná růst počtu dolarových milionářů. Politik, pokud mu jde o víc než o vlastní prospěch, musí někdy jít do konfliktů. Česká republika je kolonií s levnými montovnami a megasklady. Připomíná se, jak lidé utíkali z „komunistického ráje“, jenže i dnes utíkají – z kapitalistického ráje za lepším příjmem nebo vůbec nějakým příjmem. Evropská unie nedovoluje podporovat vlastní podniky proti zahraničním. Takže „volný pohyb“ všeho možného fakticky znamená soutěž, v níž pravidla jsou stanovena pro všechny stejně, jen do ringu vstupujete s někým o tři váhové kategorie těžším. Tak můžeme být úspěšní v tzv. závodu ke dnu, v závodu, jak se prodat co nejlevněji. Potřebujeme mít možnost podporovat vlastní zemi, její podniky, které vyrábějí produkty s vyšší přidanou hodnotou a nabízejí lepší služby. To je v rozporu s pravidly EU. Co asi udělá pragmatický premiér v takové situaci? 

„ONI budoucnost prožrali už dávno, dnes už se jen paběrkuje.“ To jsou také vaše slova z jednoho z rozhovorů pro PL. I Andrej Babiš obsáhle kritizoval 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly „nevratné škody“, kdy si ODS „nakradla miliardy“ a „ničila celý demokratický systém“. Po „divokých 90. letech“ dle Babiše nastalo období, kdy se toto rozkrádání „tutlalo a legitimizovalo“. Kdy se naše „zdevastované hospodářství“ otevřelo zahraničnímu kapitálu, který nahradil neúspěšnou českou cestu. V důsledku toho tečou z naší země stovky miliard na dividendách, sdělil Babiš. V tomto se s ním shodujete? Jenže, jak komentovat fakt, že v první dekádě tohoto století premiér Babiš zbohatl?

Andrej Babiš má v tom všem pravdu. V devadesátých letech opravdu nastaly nevratné škody. Nenastaly samy. Byly úmyslně, z nedbalosti nebo i prosté blbosti. Pár lidí při tom pohádkově zbohatlo, mezi nimi sám Andrej Babiš. Snad aspoň náležitě platí daně. Mohlo to dopadnout hůř. Mnozí „podnikatelé“ privatizované podniky zlikvidovali, nebo prodali a zisk i daně odplouvají do nenávratna.

Ti, kteří se zmocnili majetku, sežrali minulost. Ti, kteří odtud vyvádějí kapitál, prožírají naši současnost. A ti, kteří nás zadlužují a zavazují do budoucnosti, prožírají budoucnost.

K minulé otázce: ČSSD tvrdí, že by se měl zdanit kapitál, který z této země odchází, zatímco Babiš by investory rád přesvědčoval, aby kapitál reinvestovali v ČR. Jak na tuto problematiku nahlížíte vy?

Anketa

K jakému volebnímu výsledku směřuje ČSSD v příštích sněmovních volbách?

12%
85%
hlasovalo: 11720 lidí
Zajímavé je, že ani ČSSD během svého dlouhého působení, ani Babiš za šest let v tomto ohledu ničeho nedosáhli. Žádná vlastní pravidla v rámci EU prosadit nemohou. Vyplývá to ze zásady „volnosti pohybu“ kapitálu.

EU má směrnici, které zakazuje zdaňovat dividendy posílané do jiného státu EU. EU neumožňuje finančním úřadům členských států neuznat jako nákladovou položku v účetnictví, o niž se snižuje daňový základ a tím i daně, fakturu i na zjevně fiktivní transfer – např. „know-how“. EU nemá vyřešen problém fixlování se směnným kurzem, kdy pobočky nadnárodních firem v evropských koloniích jako ČR nakupují od sesterských firem nebo od mateřské firmy díly účtované směnným kurzem starým 15 let. Cest jak vyvést peníze z ekonomiky jsou v EU tisíce.

Nejhorší však je, že EU je organizace zaměřená na podporu globalizace. Včetně negativních jevů jako vyvádění zisků do daňových rájů. EU se zásadně staví proti všem návrhům na embarga proti zemím, jako jsou tropické ostrovy v Karibiku, které fungují jako daňové ráje.

EU podporuje i vyvážení pracovních míst do Asie. Jejím hlavním mottem je volný obchod. I za cenu zničení evropských firem a zániku pracovních míst Evropanů. Amerika se po nástupu prezidenta Donalda Trumpa vydala opačným směrem. Trump uvaluje cla na dovozy s cílem ochránit pracovní místa v USA. EU to považuje za kacířství.

Mimochodem, když už jsme měli sněm ČSSD… Diskusi vyvolalo hned zahájení, protože zvolili i hymnu EU. Někoho možná překvapil i prezident Miloš Zeman, který tady měl svůj proslov a řekl, že právě sociální demokraté budou mít jeho hlas ve volbách do Evropského parlamentu. Jaký z tohoto dění na sněmu máte dojem? Možná řada lidí váhá, zda je právě informace o tom, koho prezident volí, to, co by potřebovali slyšet od hlavy státu… A chcete komentovat sjezd samotný?

Ano, oni jsou globalisté, chtějí, abychom se rozpustili v superstátu. Proto ta „óda na radost“. Hlas prezidenta republiky platí tolik jako hlas jakéhokoliv jiného voliče. Pamatuji v ČSSD doby, kdy se diskutovalo. Nyní je však ČSSD „konsolidovaná“, není vůbec rozhádaná, je jeden kandidát na předsedu, a i další funkce jsou předem kuloárně dohodnuty. Otázka ovšem je, jestli to ještě někoho zajímá.  

UK znovu zažalovala prezidenta Miloše Zemana za nejmenování docentů Fajta a Ošťádala profesory. Prezident řekl, že není automatem na podpisy, nicméně soud už v roce 2018 rozhodl, že prezident oba navržené jmenovat musí. Co si o tom všem myslíte? 

Zatímco občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje, „představitel“ musí činit vše, co mu zákon ukládá. Podpis vyjadřuje souhlas. Jestliže je někdo povinen souhlasit s rozhodnutím někoho jiného, tedy jde o souhlas vynucený. Je nedůstojné ukládat hlavě státu povinnost něco podepisovat. Pokud se nežádá jeho rozhodnutí, neměl by být účasten. A naopak, pokud má být účasten, měl by rozhodovat. Nepotřebujeme, aby podpisovač a kladeč věnců byl přímo volen. Naopak, pokud je někdo přímo volen, měl by tím být zmocněn k rozhodování.

Premiér Andrej Babiš byl americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozván do Bílého domu, zatímco náš prezident Zeman stále čeká. Naznačuje nám tím americká diplomacie něco? Co si lze slibovat od chystaného březnového setkání Babiše s Trumpem? Bude to pro nás mít nějaký přínos? Jaký?

Nevím, nakolik je to pozvání a nakolik předvolání. Prezident Zeman již dlouho nečeká. Samozřejmě ví, že pokud prokázal nepřiměřeně samostatné jednání a nadstandardně komunikoval s Čínou a Ruskem, pozván být nemůže také proto, že by to doma v USA zpochybnilo Trumpovo protiruské a protičínské tažení. Předvolávat si prezidenta Zemana také nemá smysl, protože má minimální vliv na exekutivu, nanejvýš může tu a tam něco nepodepsat. Babišovi budou předloženy návrhy, které se neodmítají. Je vydíratelný přes svůj Agrofert. Co nám to přinese? USA mají své zájmy, nikoho nerozmazlují nějakými dary. Možná budou chtít nadělit nějakou tu americkou vojenskou základnu a právo zpevnit mosty pro přepravu jejich tanků a právo více nakupovat americké zbraně.

Když si čtenář listuje, co se píše o SPD, tak jsou to v poslední době hlavně články o tom, jak je SPD rozhádaná, v krizi, a to v souvislosti se zrušením buňky v Moravskoslezském kraji a osobností poslance Lubomíra Volného. Také, že Tomio Okamura kandiduje sice na posledním místě kandidátky do EP, ale s cílem dostat se do Evropského parlamentu, a to proto, že preference SPD nejsou nijak zajímavé. Prý utíká z boje. Co k tomu říci?

SPD je konkurence a taky nepřítel. To můžeme čekat od Bakaly nebo mluvčích TOP 09 v České televizi. Vystoupení poslance Volného v Parlamentu bylo nešťastné. Neměl reagovat na provokace pokřikujících poslanců, měl vědět, na čí straně je rozhodčí. V obvodních a krajských organizacích všech stran se dějí věci. Tamní vedení někdy odmítá přijímat další členy, neboť by to mohlo ohrozit jeho postavení. Ambiciózní funkcionáři někdy rozkládají vlastní stranu. Jestli to bylo přesně tak, to nevím, nejsem funkcionář SPD. Zato vím zcela jistě, že Tomio Okamura z boje neutíká a řídit na dálku parlamentní stranu, která je stále v dorosteneckém věku, je stěží možné.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

„Lhaní je vždy projevem slabosti těch, kteří si nemohou dovolit pravdu, protože by ztratili nebo nezískali,“ uvedl jste kdysi na serveru Vasevec.cz. Bylo to v souvislosti s naší mediální scénou. Do jaké míry podle vás jsou schopná média, ať už veřejnoprávní, nebo soukromá, měnit atmosféru teď před evropskými volbami a s jakým výsledkem? Patříte ke kritikům veřejnoprávních médií, mění se něco? Změní se něco?

Nepatřím ke kritikům veřejnoprávnosti médií, pokládám za nepřijatelné, že si pár dosazených redaktorů média zprivatizovala. Oni mají zprostředkovávat informace, ne je manipulovat a chovat se nevyváženě. Když jim pravda neslouží, tak ji zamlčí nebo zkomolí. Veřejnoprávní média si platíme, mají povinnost přiměřeně obšírně a nezkresleně informovat o všem důležitém. Publicistika pak musí být vyvážená, všechny strany musejí dostat příležitost se vyjádřit. Soukromá média si mohou vybírat, co chtějí, a nemusejí být vyvážená. Samozřejmě bude všeobecná snaha ovlivnit volby do Evropského parlamentu. Uvidíme, jaká bude míra nevyváženosti.

Jaké jste zaznamenal reakce na to, že jste lídrem kandidátky SPD? Opakují se dotazy, jak můžete kandidovat jako někdejší sociální demokrat za SPD nebo proč právě SPD?

Setkal jsem se zatím jen s pozitivními reakcemi (v komentářích k mým článkům, například) a samozřejmě i s překvapením. Mě také nenapadlo, že bych mohl být osloven jako publicista a po třech letech mimo aktivní politiku. Svět se proměňuje. I sociální demokracie se změnila. Je propastný rozdíl mezi Josefem Boleslavem Peckou, prvním předsedou strany před 140 lety, a Janem Hamáčkem dnes. Tehdy sociální demokracie hájila zájmy pracujících v Čechách a na Moravě, dnes hájí zájmy nadnárodních monopolů. Když jsem do ČSSD v roce 1993 vstupoval, měla být a do značné míry byla protiváhou vypravěčů báchorek o trhu bez přívlastků, který všechno vyřeší. Byl jsem členem menšinové vlády. Tu parlamentní většina nechala ustavit proto, aby se ČSSD znemožnila. Už když vláda vznikala, neměl Miloš Zeman v politickém grémiu většinu. Stranická opozice v ČSSD šla některým členům vlády po krku ve snaze vládu rozbít. K mnoha věcem, do kterých jsem byl tlačen, jsem nebyl ochoten. Proto jsem rezignoval. Nové vedení ČSSD v čele se Špidlou se snažilo zbavit všech oponentů „nového vládnutí“. Ti byli upozaděni a vytlačeni. Vyzdviženy byly nové kádry, které uměly lépe souhlasit. ČSSD se posunula k pravicovému liberalismu a v posledních letech také k „nové levici“, tzv. neomarxismu. To už jsem nevydržel a z ČSSD jsem odešel. O to více jsem se věnoval publicistice. ČSSD je dnes něco mezi ODS a Piráty. Dala se do vlády s ANO, protože „každý den dobrý“.

Když jsme v roce 2004 po referendu vstupovali do EU, nemohli jsme vědět, kam se bude vyvíjet. Dnes je nad slunce jasnější, že jde o globalistický projekt, který se zeměmi a národy nepočítá a směřuje k vládě velmi úzké vrstvy hyperburžoazie, která je obsluhována úředníky a potlačovacím aparátem, a úplně dole plebs bez identity. To je rozvrstvení společnosti, které odmítám. Totéž si uvědomuje čím dál více lidí. Přejí si zachování národních států, v nichž může rozhodovat lid, nechtějí plnit příkazy z Bruselu, Berlína nebo Washingtonu.

Takže, a to je zásadní, vyvinuly se dvě na sobě téměř nezávislá politická bojiště. Na ose pravice–levice prohrála levice válku a byla zatlačena hluboko do vnitrozemí. Tam se obě strany zakopaly a bojují o detaily a symboly jako jsou třicetikorunové poplatky nebo karenční doba před výplatou nemocenské. Na podstatě systému to nic nemění. Toto bojiště ztratilo na významu, neboť se tam mnoho neděje. Druhé bojiště, kdy byly boje rozpoutány v posledních 15 letech a kde se bitvy zostřují, je na ose globalizace proti  demokracii. Tedy zájmy hyperburžoazie a nadnárodních společností a na druhé zájem na existenci samosprávných národních států. Dlužno podotknout, že národem míním obyvatelstvo státu, které se hlásí k jeho kultuře a hájí společné zájmy. Tedy samozřejmě včetně „Čechů vietnamského původu“.

Protože mi na demokracii záleží a nechci, aby se tato země proměnila v xtý region plný bezprávných sluhů, patřím k těm, kteří chtějí tuto zemi zachovat. V této zásadní otázce mám mnohem blíže k části konzervativní pravice než k bývalé levici. Současná „nová levice“ čili tzv. neomarxisté jsou užiteční idioti globalistů. Pomalu osekávají demokracii, rozhodují nikým nevolení. Politicky tlačí „neziskovky“, plní se úkoly z Bruselu, které nelze odmítnout…

Před časem jste publikoval text s názvem Proč národní obrození. Bude mít tento text pokračování?

Národní obrození je nutnost. Diskuze musí pokračovat.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stydíte se? Jste sami! Po pohřbu Gotta: Režisér a jeho přítel účtuje a srovnává Schwarzenberga s...

4:44 Stydíte se? Jste sami! Po pohřbu Gotta: Režisér a jeho přítel účtuje a srovnává Schwarzenberga s...

ROZHOVOR „Napadlo mě, jestli cítí zahanbení ti, kteří Karla Gotta pomlouvali a svými nechutnými výle…