Hlavně od mladších lidí čím dál častěji slyšíme slova – dobře už bylo. I vzhledem ke krizi, kterou přinesla epidemie koronaviru, máte pocit, že nás čeká černá budoucnost?
To opravdu nevím... ale přiznám se, že mě současný vývoj ve světě i u nás docela děsí. Rozmáhá se nenávist, nesnášenlivost, netolerance k názorům jiných. Za to nemůže koronavirus, a tak se čím dál tím víc kloním k názoru, že to je umělý produkt šílenců s gigantickými politickými ambicemi.
Není skepse, kterou nyní někteří cítí, tak trochu důsledkem toho, že v posledních třiceti letech se nám s nadsázkou řečeno vedlo tak dobře, že už si vlastně ani nedovedeme představit, jaké to je „žít špatně“?
My, co si pamatujeme, víme, že některé věci byly v minulosti velmi špatné, ovšem jiné příjemnější než dnes. Porovnávat klady a zápory života v „socialismu“ a dnes je velmi komplikované a chce to nepředpojatost. Ta ale dnes mnoha lidem chybí. Myslím si, že si dnes žijeme většinou velmi dobře, ale obávám se, že tak trochu „balancujeme nad propastí“. Svět se za posledních třicet let moc změnil...
Podíváme-li se na to z pozice ideálů, co říci na to, že Havlova „pravda a láska“ dnes u některých lidí vyvolává spíše posměch, nebo averzi, národ spíše rozděluje? Jak moc se Češi za těch třicet porevolučních let změnili?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora