Co je pro vás důležitější?Anketa
Myslíte si, že má Rusko svůj podíl na eskalaci násilí ve východních částech Ukrajiny?
Podle dostupných zpráv se zdá, že ano.
Hrozí v případě ještě větší destabilizace ukrajinské situace, že sem vstoupí ruská armáda? Pod záminkou, že přijela ochraňovat své rusky mluvící spolubratry?
Podceňovat toto nebezpečí by bylo naivní. Tento scénář se jim osvědčil v roce 2008 v Gruzii při ruské okupaci Abcházie a Jižní Osetie, i teď nedávno na Krymu. Nemám důvod se domnívat, že se pan Putin od té doby nějak vnitřně obrodil a změnil. Takže ano, je to reálná hrozba.
Bývalý ministr zahraničí a expředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (není s Pavlem Svobodou v příbuzenském vztahu - pozn. red.) v médiích prohlásil, že bez Ruska není mír na Ukrajině možný. Je ale takováto dohoda mezi Evropskou unií a putinovským Ruskem v současné vyhrocené situaci reálná?
Jde o pravdivý názor. Evropská unie a USA budou muset projevit odhodlání demokratizačnímu procesu na Ukrajině pomoci. Putin rozumí síle. Když EU a USA prokáží silný postoj, tak bude možné s ním jednat.
Co si mám představit pod tím silným postojem? Myslíte probíhající sankce?
Ano. Nemusí to však být jen reálná sankce. Ale i hrozba intenzivní sankcí. Jsou různé sofistikované způsoby a varianty sankcí, které dosud nebyly použity. Uvědomme si například, že je to Amerika, kdo ovládá internet. Když se k tomu rozhodnou, odstřihnou Rusko od internetu.
Jako lidovci máte heslo Bezpečná Evropa. Uvažujete – i v souvislosti s Ruskem – o vytvoření nějaké společné evropské armády?
Podporujeme posílení evropských obranných kapacit. Ale ne tou cestou, kterou navrhuje prezident Miloš Zeman – to je vytvoření společné armády. Spíše bych podporoval investování do zvýšení interoperability armád členských států EU a navyšování vojenských kapacit. Prostě tak, aby ty armády byly schopny tu evropskou armádu vytvořit, nikoliv aby se budovala další ještě jedna armáda evropská.
Psali jsme:
Na své osobní stránce se věnujete i návštěvě ministra Zaorálka v Číně. Podle kritiků zaujal k Číně příliš servilní postoj, Martin Bursík dokonce řekl ParlamentnímListům.cz, že jde o největší selhání české diplomacie po roce 1989. Jak vidíte tuto záležitost vy?
Když ministr Zaorálek byl ochoten jít do tvrdších sankcí vůči Rusku kvůli anexi Krymu, což by znamenalo samozřejmě i ekonomické ztráty na naší straně, v duchu jsem mu tleskal. Najednou v případě Číny pan ministr zaujal zcela opačný postoj. Mám pochybnosti o tom, jestli tento pragmatický přístup nám přinese zvýšenou obchodní výměnu s Čínou. Státy, které tento pragmatický postoj – takzvanou realpolitik – už praktikují, jsou v Číně dávno zaháčkovány. Nedomnívám se, že když jsme teď deklarovali, že nás Tibet nezajímá, že by nám Čína dovolila postavit tam atomovou elektrárnu, nebo přidělila nějakou významnou zakázku. I z tohoto praktického pohledu, kdybych cynicky obhlédl od lidských práv, tomu postoji nerozumím. Je to pro nás problém, protože jsme lidská práva měli jako výraznou charakteristiku naší zahraniční politiky, která nás odlišovala od jiných států mezinárodního společenství. Tibet, anektovaný Čínou v roce 1951, a kde proběhla genocida, byl viditelnou součástí tohoto postoje. Nyní jsme o tuto výlučnost přišli, což je škoda pro celou českou zahraniční politiku. Nevím, čím se budeme teď vyznačovat.
Některé strany – třeba ODS – mají jedno z hlavních témat kampaně do evropských voleb euro. Či spíše odpor proti němu. Považujete euro za aktuální téma pro tyto volby?
Samozřejmě, že nikoliv. Evropský parlament o této otázce nerozhoduje. Spojovat otázky, jestli budeme mít korunu, nebo euro s volbami europoslanců je matení veřejnosti.
Závěrečná otázka se sama nabízí. Jak vy pohlížíte na zavedení eura v České republice?
Například Svaz průmyslu a dopravy tvrdí, že tratíme ročně minimálně jedno procento HDP tím, že euro nemáme. Kvůli směnným kurzům. Pokud je to pravda, mluvíme o 50 miliardách korun. V tom případě se obávám, že škodíme sami sobě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
