Radu České televize čeká velká obměna, poslanci budou rozhodovat o šesti nových z celkového počtu patnácti radních. Může být tak velká obměna televizní rady důvodem k obavám o nezávislost ČT, mj. o to, aby Andrej Babiš ve spolupráci s KSČM a SPD a pomocí nových radních nedosáhl výměny televizního managementu a přeměny ČT na loajální médium, jak od zastánců současných poměrů už také zaznělo?
Moje životní zkušenosti jsou takové, že každá obměna takové riziko přináší. Televize, jak známo, vyhrává volby, určuje vkus i orientaci svých diváků. Může být tedy znepokojujícím činitelem, varujícím nebo uspávajícím. Vždycky to záleží na tom, co si přejí ti, kteří nesou zodpovědnost za ty, které navrhli. A ti zvolení zase mají zodpovědnost za instituci, do které byli zvoleni. Ať je to Parlament, prezidentský úřad, různé mediální rady a tak dále. O nezávislost České televize je třeba se obávat neustále. Stejně jako o charakter a úroveň naší demokracie. Ztráta nezávislosti ČT by ve svém důsledku mohla vést k tomu, že bychom se vrátili do stavu před třiceti lety. Výměna managementu ČT je ovšem jiná otázka, která souvisí s hospodářskými výsledky a úrovní zpravodajství a umělecké tvorby. Tedy s podporou kreativity tvůrců a snahou odstraňovat pohodlné stereotypy, které neustále pramení z malé odvahy i nedostatku nápadů a nenasytnosti celodenního programu, který zachraňuje archiv ČT. Duální systém tu vznikl především proto, aby Česká televize plnila svoji nezastupitelnou funkci a nesoutěžila ve sledovanosti, ale v kvalitě svých pořadů. Samozřejmě je pohodlnější podléhat průměrnému vkusu a dělat si alibi, že ČT je televize pro všechny. Chaplin svého času říkal, že vkus průměrného diváka je na úrovni třináctiletého dítěte. Proto by možná stálo za to, ujasnit si základní zadání.
V čem by podle vás mělo spočívat?
Měli bychom si ujasnit, jakou televizi vlastně chceme. I zábava může být inteligentní, satira třeba zcela vymizela, pokud v televizi nevystupují někteří politici. Zábava typu Zpívá celá rodina stejně jako Peče celá země, proč ne? Ale nemusí to být zrovna v České televizi. Tím samozřejmě nechci říct, že se ČT nedaří v oblasti publicistiky, dokumentu a zpravodajství.
Dramatická tvorba má svoje špičková díla, ale v průměru je šedivá a nezajímavá. Různých kriminálek a bezduchých seriálů se mi zdá příliš. Loajální médium je snad relikt minulosti.
Kdo by měli být lidé, kteří v dohledné době usednou na šest uprázdněných křesel v Radě ČT? Jaké požadavky by na ně měli poslanci při výběru klást?
Lidé, kteří budou zvoleni do Rady ČT, by měli být osobnostmi, těšícími se úctě a uznání za svoji dosavadní činnost. Skuteční odborníci ve svém oboru a dohromady by měli vytvořit tým, který bude reprezentovat společenský vzorek těch, kdo mají jasno, co je posláním České televize.
Je důležité, aby v radě byli zástupci umělecké obce, fundovaný právník, alespoň jeden ekonom. Tito zástupci by měli dohlížet na hospodaření ČT, ale i v trvalé spolupráci s managementem televize dbát o kvalitní programový vývoj, být garantem její nezávislosti a kreativity ve všech jejích programech.
Psali jsme:
Fotogalerie: - Květiny pro Koněva
A co by od radních měla chtít veřejnost?
I veřejnost by si měla ujasnit, jakou televizi vlastně chce mít. Takovou, aby přinášela pravdivé informace o tom, co se stalo či se děje ve společnosti, aby bavila i kultivovala široký okruh diváků od těch nejmenších po ty nejstarší. Měla by hýřit originalitou, nevšedními nápady, být zábavná, burcující, pravdivá, pranýřující lež, ať ji přinášejí instituce či jednotlivci. Protože v demokratické společnosti jsme si všichni rovni. Píše a mluví se o tom snadno. Realita je však jiná. Pravdou se často zaklínají ti největší lháři a zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“
Česká televize by měla být základním nositelem morálky a hodnotové orientace. A více by měla myslet na třetinu populace, což jsou starší občané, pro které je televize často jediným zdrojem zábavy a poučení. Dětská tvorba je na vysoké úrovni.
Poprvé od září 2011, kdy byl generálním ředitelem České televize zvolen Petr Dvořák, neschválila Rada ČT na svém posledním loňském zasedání návrh rozpočtu České televize na letošní rok. Jak si tento krok donedávna jinak vcelku loajálních radních vysvětlujete, když šéf veřejnoprávního média předložil oproti původnímu zamítnutému návrhu plán seškrtaný o 170 milionů korun, ale ani to mu nepomohlo?
To, že Rada ČT neschválila rozpočet, pokládám za potvrzení, že jen plní své základní poslání. Nemůže myslet jen na tento rok, ale i na ty další. Na rezervy, které televize veřejné služby musí mít, aby mohla fungovat i v delším časovém horizontu. Rada ČT nemůže být spolkem užitečných idiotů, kteří jen chválí. To, co se děje dnes, určuje i budoucnost našich dětí a vnoučat, což se netýká jen televize.
Ostatně financování televize v budoucnosti a její program souvisí s jejím hospodařením. Zodpovědný management musí vědět, kde ušetřit, kam směřovat své prostředky a nesoutěžit s komerčními televizemi. Ať si vyrábějí líbivé, často povrchní pořady. Celková programová strategie musí zase vycházet z toho, že musíme vědět, jakou chceme veřejnoprávní televizi.
Vy jste radním něco přes půldruhého roku a právě v tomto období se živě diskutuje hlavně mezi poslanci a v poslední době i mezi radními o tom, že rozpočet ČT označovaný jako vyrovnaný je ve skutečnosti výrazně deficitní. Je to dáno existencí tzv. fondu televizních poplatků, díky němuž se kryjí každoroční hospodářské ztráty z rezerv, které vytvořilo vedení ČT před nástupem Petra Dvořáka do funkce generálního ředitele. Co si o této praxi myslíte?
Zatímco se všechno zdražuje a úměrně tomu stoupají náklady na výrobu, koncesionářský poplatek se od roku 2008 nezměnil. Přišla digitalizace, která České televizi taky pustila žilou. Je tu šest programů. A řada projektů, které vyžadují vysoké náklady.
I když jsem asi naivní, domnívám se, že by se daly vyrábět kvalitní komorní příběhy s hlubším obsahem namísto okázalých show a historických velkofilmů. Chtělo by to více vypovídat o skutečných problémech ve společnosti, o lidském údělu. V šedesátých letech Československá televize i filmová produkce vytvořily díla, která reprízujeme dnes.
Proč tedy Česká televize s tvorbou o skutečných problémech ve společnosti nepřichází?
Dramaturgie v praxi vypadá tak, že když televizi nabídnu současnou látku, dostanu odpověď, že poptávka je po nějaké kriminálce nebo námětu na seriál. Myslím, že je chyba, že zcela vymizely studiové inscenace. Ale to jsou všechno jen moje naivní představy. Protože sám se už tvorbě věnuji jako zájmové umělecké činnosti a zase píšu jako v minulosti do šuplíku.
Skutečnou uměleckou svobodu jsem zaznamenal právě v šedesátých letech na FAMU a byl jsem za to po zásluze potrestán. Ve světě získává stále větší ohlas takzvaná quality TV, která pohodlnému divákovi nahrazuje četbu či návštěvu kina. Autor článku, ze kterého tuto informaci čerpám, píše, že seriál, který nás nepřitáhne, abychom jej nechtěli „schlamstnout“ na posezení, nemá cenu vyrábět. Sám jsem takhle na posezení zhlédl seriál Černobyl.
Ve světě se začalo mluvit o nutnosti změnit financování veřejnoprávních médií. Týká se to i britské veřejnoprávní BBC, k níž Česká televize svého času vzhlížela. Premiér Boris Johnson dokonce zvažuje zrušení televizního poplatku, který by měl být dobrovolný. U nás se mluví o návrhu, že by televizi bylo možné platit ze státního rozpočtu. Který ze způsobů financování je vám bližší?
Rozhodně jsem pro to, aby od koncesionářského poplatku byli osvobozeni důchodci. A to především ti, kteří mají nízký důchod. Rozhodně se častěji dívají na televizi, než jezdí vlakem. Na druhé straně, porovnáte-li tento poplatek třeba s BBC, je minimální. Je lacinější než lístek do kina. Financování veřejných médií je zapeklitý problém. Bude-li ČT placena ze státního rozpočtu, bude její nezávislost ohrožena. Navíc u nás televizi rozumí „každý“ jako třeba fotbalu. Určitě se sníží výroba vlastních programů, politici budou očekávat velebení, a nikoli kritiku. Pochybuji, že obstojí šest programů. A znovu jsme u mojí řečnické otázky: jakou chceme televizi? Veřejnost, politici, tvůrci.
Fotogalerie: - Čínské švadlenky
Rozhodně by neškodilo takové referendum o významu, charakteru televize a jejího financování. Chceme všichni skutečně nezávislou televizi? Nebo nám stačí, že se tam vaří, peče, smaží, vyšetřuje a léčí? Nebo nám stačí televize jednoho muže? Či kupovat většinu programu z ciziny? A vlastní balast nahradit zahraničním? Sám jsem determinován vlastním vkusem a v hlavních časech bych dával například to, co se na obrazovkách objevuje v pozdních hodinách, kdy většina divácké obce spí. Možná by to chtělo hlubokou sondáž do hospodaření televize minimálně dvacet, ale spíš třicet let zpět. Oddělit programové zrno od často drahých plev. Nejsem ekonom a můžu maximálně jen zpochybnit čísla, do nichž pořádně nevidím. Ostatně můj mandát byl krátký a zřejmě i konečný.
Připomněl jste, že Česká televize má nyní šest kanálů. K tomu téměř tři tisíce zaměstnanců, podobně jako BBC. U BBC přitom britští politici tvrdí, že je zbytečně velká a potřebuje zmenšit a snížit výdaje. Je to u ČT stejné? Má šest kanálů a k tomu třítisícová veřejnoprávní armáda zaměstnanců smysl?
BBC, tedy alespoň podle informací, které jsou k dispozici, a jejích programů, nám může být do jisté míry vzorem. V devadesátých letech jsem byl dokonce osloven pro dokument o FAMU, který zde pro BBC natáčel slavný oscarový režisér. Jeho podmínky pro tvorbu: časově nelimitovaný dokument, což je něco, o čem si ve fabrikovém uspořádání můžou naši tvůrci nechat jenom zdát.
Osobně mi byl předčasně zrušen dokumentární seriál Zprávy o stavu společnosti. Díl Zpráva o volbách a voličích nebyl odvysílán vůbec. Nejvíce samozřejmě snížíte výdaje, pokud nebudete vyrábět nic, nebo jen minimálně. Počet zaměstnanců vyžaduje detailně se seznámit s byrokratickou strukturou ČT a skutečnou potřebou tvůrčích a pomocných profesí. Šetřit jistě, ale ne na úkor kvality. Nevyplácet odměny za dobrou práci, to by měla být přece samozřejmost. Raději zvýšit platy kvalifikovaným odborníkům, jejichž práce je nezpochybnitelná.
Co si myslíte o tvrzení, že televize je médiem minulého století, zatímco budoucnost nebo minimálně přítomnost patří třeba diskusní televizi typu DVTV nebo něčemu takovému, jako je placený poskytovatel filmů on-line typu Netflixu?
Nemyslím si, že televize je médiem minulosti. Divadlo taky nezaniklo a divadelní síť roste, alespoň u nás. Naopak se mi zdá, že televize vytlačuje ze svých pozic film. Divák je pohodlný a technický pokrok umožňuje být u všeho, co se ve veřejném životě děje.
Špičková televizní tvorba v kvalitním technickém provedení a na obří obrazovce je realitou i budoucností. A samozřejmě celodenní nezávislé objektivní zpravodajství dělají z televize nebezpečnou zbraň proti lžím a dezinformacím.
Vím, jak se politici a různí šíbři derou na obrazovky bez toho, že by měli tolik sebereflexe, aby si byli vědomi, že jsou sami proti sobě.
Poslankyně a členka sněmovního volebního výboru Barbora Kořanová je přesvědčena, že současný stav veřejnoprávních médií je neudržitelný, ať už z pohledu financování nebo z pohledu fungování rad a jejich role regulační či kontrolní. Jsou podle vás žádoucí vzhledem k vývoji technologií i společnosti změny v legislativě, případně jaké?
Není v mých silách stručně odpovědět na názor paní poslankyně Kořanové. Současný stav veřejnoprávních médií jen potvrzuje moji základní otázku: Jakou televizi chceme? Anebo zda se bez ní obejdeme.
Mgr. Barbora Rázga
Předseda Rady ČT Jan Bednář konstatoval, že Česká televize dosáhla v minulém roce téměř třicetiprocentní (29,99) sledovanosti a vyvozuje z toho, že definitivně předhonila svého hlavního konkurenta, televizi Nova, která si dlouho držela v tomto směru svůj primát. Dal byste mu za pravdu, že v záplavě kritiky České televize a ve vlně negativních zpráv zcela zapadá ta skutečnost, že Česká televize prožívá velmi úspěšné období, když má tak vysokou sledovanost, de facto popularitu v naší společnosti?
Duální systém v oblasti televize tu není proto, aby se Česká televize předháněla se soukromými, kdo bude mít větší sledovanost. ČT i TV Nova mají jiná etická kritéria, jinou odpovědnost za to, co vysílají. ČT má nyní vysokou sledovanost proto, že nabízí ve svém celku lepší programovou skladbu, což je přirozené a žádoucí. Jsou programové oblasti v zábavě a tvorbě, schémata, kterých by se mohla vzdát.
Například opustit různé četníky z různých měst. A když chce mermomocí dělat kriminálky, krade se pořád dost, nemusíme se na to dívat ze staleté vzdálenosti, když nám náměty poskytuje živá současnost. Jen se nebát a projevit více kritické odvahy.
V zábavě chybějí osobnosti autorské i herecké a originální nápady. Většinu produkce naplňují programová schémata. Zčásti je vinen i divák, který má nenáročný vkus. Za poslední rok jsem viděl mnoho zábavných pořadů České televize, bohužel jen z archivu. Zdá se, že bez archivu bychom se dnes nepobavili, i když „ubavit“ se k smrti taky není východisko.
Jak si tedy z vašeho pohledu počíná Česká televize vzhledem k domácí konkurenci, ať už Nově či Primě, a to v nejrůznějších možných směrech?
Přes všechny výhrady a vzhledem k domácí konkurenci si ČT vede relativně dobře. Argument oponentů souvisí s finančními možnostmi ČT a archivem, který má k dispozici. Ale to nemusí trvat věčně. Najde-li se magnát, který začne vyhazovat peníze oknem a dotovat zajímavou tvorbu, viz Netflix, bude Česká televize muset opustit schémata a rozvíjet tvůrčí potenciál, aby obhájila svou existenci.
Fotogalerie: - V Austrálii hoří...
Když už jsme u Novy, jak hodnotíte nejen její současnou produkci, ale i ten vývoj, kterým si prošla? Jde mi o to, jak se naplnily představy vás jako jednoho ze čtyř spoluzakladatelů společnosti CET 21, která získala licenci pro vysílání Novy? Třeba i co je pravdy na tom, co se léta tradovalo, že jste si jako intelektuálové poněkud naivně mysleli, že je možné komerčně provozovat vysněnou „nekomerční“ televizi?
Nesleduji TV Nova, abych mohl posoudit její vývoj. Moje představy rozhodně nenaplnila. Nebudu mluvit za své bývalé kolegy z CET 21, ale já jsem naivní určitě byl.
Američtí investoři touto vlastností rozhodně netrpěli. Nemělo-li něco požadovanou sledovanost, zmizelo to v propadlišti. Této výhody Česká televize plně nevyužívá. Nemusí se nebo vlastně neměla by se podvolovat líbivosti a plytkosti, ale měla by být garantem originality a pravdivosti ve všech svých segmentech.
Co lze čekat od zpravodajského kanálu CNN Prima News, který má být spuštěn do konce března, a od zpravodajství Novy poté, co se jejím vlastníkem stává skupina PPF Petra Kellnera? Bude divákovi servírováno jiné zpravodajství, než je zvyklý od České televize? Budou veřejnoprávní zprávy hltat voliči TOP 09, ODS, STAN či Pirátů, zatímco voliči hnutí ANO, SPD či Trikolóry si raději přeladí na zprávy soukromých televizí?
Na to jsem taky zvědav. Od zpravodajství Novy nečekám nic objevného. Standardně bude preferovat senzace, krev a na závěr nějaký dojemný obrázek z říše našich němých miláčků. Co budou hltat voliči jednotlivých stran, nevím. Ale často si vzpomenu na Werichův citát: „To je blbý, to se bude líbit.“
Pro zpravodajství a jeho vnímání platí gogolovské: „Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
