Jak na vás osobně působí rozvětvující se problém s imigranty? Jen podotýkám, že na scénu opět přicházejí kvóty Evropské komise, která bude údajně po Česku chtít, aby přijala dalších 2978 lidí, což se musí přičíst k původnímu počtu 1100 běženců. Ve středu to v Evropském parlamentu řekl šéf EK Jean-Claude Juncker.
Vždy bude záležet na tom, odkud ti uprchlíci do Evropy přicházejí. Pokud se jedná o uprchlíky pocházející z válečných zón, nebo o ty, kteří utíkají před nějakými perzekucemi, tak u nich je právo na azyl zcela oprávněné. Ovšem pokud uprchlíci přicházejí třeba z Pákistánu, pak už je to diskutabilní. Pákistán je totiž bezpečnou zemí, dokonce v mnoha ohledech tato země spolupracuje i se Spojenými státy kupříkladu v boji proti afghánským mudžahedínům, proto se u nich domnívám, že mají být okamžitě vráceni zpátky, protože to jsou ekonomičtí uprchlíci. Je třeba to tímto způsobem rozdělovat. Druhou věcí je, že uprchlická vlna má také nějaké příčiny, ty ale zavinily země, které by měly nyní přednostně podat ruku. Myslím tím Itálii, Francii a Anglii, které mají odpovědnost za občanskou válku v Libyi, do níž se zapojily bombardováním, čímž vlastně uvolnily hráz pro exodus. Na celé věci je ale vidět dobře jedna věc, a to, jak je Evropská unie zcela nefunkční, protože proces probíhá už rok, a je zřejmé, že bude probíhat ještě dlouho, ovšem EU není schopná se k tomuto problému postavit jakkoliv věcně. To, co totiž v Evropském parlamentu politici stále dokola omílají, tedy že by se měly zřídit nějaké tábory přímo v zemích, z nichž ti lidé prchají, tak to je hodně absurdní představa, stejně tak je absurdní myšlenka, že ti lidé nemají být koncentrováni v nějakých uprchlických táborech, ale že jim má být poskytnuta šance volně se pohybovat. To jsem slyšel od jednoho německého politika, jenže ten nedomyslel zřejmě to, že by to logicky vedlo k nějaké kriminalitě a jistě i k infiltraci radikálních skupin, které by pak posílily ty skupiny, které již v Evropě fungují.
Předseda EK Juncker na zasedání Evropského parlamentu kromě kvót ještě prohlásil, že je třeba vytvořit seznam bezpečných zemí původu, každý uprchlík by měl podle něj dostat v Evropě azyl a k tomu je ještě prý zapotřebí vytvořit takovou situaci, aby každý imigrant mohl v Evropě okamžitě začít pracovat – podle něj to není nic nemožného. Juncker také míní, že imigranti by měli být dobře zajištěni na zimu, proto není možné, aby nadále čekali někde po nádražích. Šéf EK nadto zdůraznil, že za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob. Co tomu říkáte? Nejsou to jen prázdné floskule?
Ono sedět v kanceláři a řídit svět krásnými floskulemi je samozřejmě velmi snadné. Ale ti politici se nedostali do svých funkcí proto, aby nařizovali jednotlivým státům, jak se mají chovat. Z toho lze ovšem vytušit, proč je tady snaha o další integraci EU, jenže už se přitom nehledí na to, že to celé nakonec může skončit zcestně, u jakéhosi nikým nevoleného direktoriátu. To by ale Evropu zavleklo do velmi tíživé situace. Pokud jde o otázku zaměstnanosti, tak nevím, jak této představy chce pan předseda EK dosáhnout, když třeba ve Španělsku je až čtyřicet procent nezaměstnaných. Možná ale, že pan Juncker ví, jak by je zaměstnal v Německu nebo ve Francii... Každá země má nějaké to procento nezaměstnanosti a lidé, kteří do Evropy přicházejí, tak přece nejsou jen IT odborníci či jiní specialisté, které by Evropa uvítala. Podle mne to jsou od Junckera jen plané řeči od stolu, které nemají žádný reálný obsah, nic toho pána nestojí, sedí tam v teple, má velký plat... Až nám z toho velkého platu předvede, jak ubytuje některé rodiny uprchlíků a zaměstná je, tak pak ať dává nějaké direktivy ostatním zemím!
Juncker si ale rýpnul ve svém středečním proslovu i do Čechů, když přesvědčoval, proč musíme povinně vzít uprchlíky. Prý proto, že mnoho Čechů odešlo za komunistického režimu na Západ. Jenže nejen ČR, dokonce i celá V4 je proti přijímání uprchlíků a proti kvótám...
Nejsem znalec evropského, tedy unijního práva, ale někde jsem slyšel a nevím, zda je to v rámci Lisabonské smlouvy, nebo v rámci jiných právních norem, že stačí většinové rozhodnutí v jednom z vrcholných orgánů rady EU k tomu, že ti ostatní to musí přijmout. K tomu se prostě zavázali. Není totiž jisté, zda členské země EU, které nesouhlasí s povinnými kvótami, budou schopny při případném hlasování o návrhu Evropské komise ohledně kvót vytvořit takzvanou blokační menšinu... Jedna věc tedy ale je důležitá. Jde o to, že svůj názor Visegrádská čtyřka – a koneckonců i naše vláda – deklarují opakovaně. Jenže nakonec stejně bude nejdůležitější ono hlasování. Jenže buď dojde k realizaci nařízení, to znamená, že budeme muset ty kvóty akceptovat, anebo dojde k rozpadu EU. Nakonec se tak plán již po desetiletí známý, tedy snaha o centralizaci unie jako unitárního státu, může proměnit do otázky, zda nespějeme k nějakému zániku celá evropské civilizace. Vždyť něco podobného se již stalo kvůli invazi v Říši římské. Říše přece neexistují navěky...
Poměrně hodně lidí sdílí po internetu obrázky a statusy o zániku evropské civilizace již v roce 2050. Tehdy prý v Evropě bude žít převážně více muslimů. Je to podle vás reálná záležitost?
Je známé, že natalita těchto národů velmi dramaticky přesahuje natalitu domácího obyvatelstva v západních zemích. Čili pokud tento exodus bude pokračovat, tak se přirozeně s tímto přílivem imigrantů bude měnit i kulturní struktura obyvatelstva. Myslím si, že se stačí podívat již dnes do Paříže, kde do některých čtvrtí, v nichž jsem osobně byl před patnácti lety, se bojí jet i policie, tedy pokud nejde přímo o zásahové jednotky. Je reálné, že i jinde začnou vznikat ghetta podobně jako se to stalo v Paříži. Koneckonců je to pár let, kdy německá kancléřka Merkelová řekla, že projekt multikulturalismu selhal, jenže teď se k tomu zase tak negativně nestaví. Nevím, zda je to zapříčiněno tím, že má třeba jiné poradce, nebo je to způsobeno něčím jiným, že dnes se slzami v očích tvrdí, jak je ráda, když uprchlická vlna do Německa přichází.
Podle mnohých odborníků ale „sociální Evropa“ imigrantům nabízí na talíři příliš mnoho – kartu sociální pojišťovny, přičemž pojištění za ně platí stát, mobilní telefon bez smlouvy, placený nájem, bezplatnou zdravotní péči, peníze bez potřeby důkazů na jaký účel, bezplatné jazykové kurzy či volné lístky na dopravu. Nemyslíte si, že je to hodně?
K tomu by nám rozhodně politici měli říkat pravdu. Měli by na rovinu říci, ze kterých částí sociálního systému budou přistěhovalce sanovat. Nemusí jít zrovna o mobilní telefony, které převážně mají, ale třeba o ošacení či o nějaké sociální dávky na obživu a tak dále, neboť představa o jejich stoprocentní zaměstnanosti je zcestná. Vlády států s otevřenými dveřmi by měly na rovinu říci, čím chtějí deficit v sociálních systémech nahradit – zda třeba chtějí ubrat domácím penzistům. To by zvláště u nás ale bylo drastické a neetické. Všimněte si, že nikdo neříká, čím budou zátěž v rozpočtu kompenzovat. Nás se zatím velká vlna netýká, neboť imigranti, co tu jsou, tak telefony, anebo přes internet dokáží dát vědět svým krajanům, kam se mají zaměřit. My jsme v tom zatím ve výhodě, neboť nejsme onou „vysněnou zemí“. Nakonec ale možná rozhodnutím evropských orgánů dojde k tomu, že se jich tady bude část objevovat, což nějaké náklady s sebou přinese. Proto by měla vláda svým občanům okamžitě sdělit, kolik tento exodus dosud stojí, stát ještě možná bude a čím to vykompenzuje.
Líbí se vám přístup prezidenta Miloše Zemana k imigrantům? On totiž poměrně jasně dává najevo, že přijímání muslimských uprchlíků není dobrá věc, Islámský stát srovnává s nacismem a vybízí k ostraze hranic před imigranty. Zeman nejnověji dal najevo, že český národ není xenofobní, jak nedávno naznačovali někteří akademici...
Ing. Miloš Zeman
Miloše Zeman je odpovědný politik, který si je vědom toho, že byl zvolen občany ČR, nikoliv panem Junckerem a ani paní Merkelovou, a že si je vědom rizik, o kterých jsem před chvílí hovořil. Čili já jeho názory sdílím. Je ale důležité si říci, jak Islámský stát vlastně vznikl. Že to je důsledek politiky Spojených států a svého času také Tonyho Blaira a Velké Británie, kteří rozorali vojensky a válečně asi šest zemí na Blízkém a Středním východě, počínaje Irákem a Libyí. Oni jsou de facto počátkem Islámského státu, protože rozbili existující struktury. Navíc ty bojovníky IS vycvičily a vyzbrojovaly právě Spojené státy a jejich spřízněné země. Protože obchod se zbraněmi je koneckonců velmi poptávanou komoditou, tak mi připadá trochu pokrytecké, když se exekutivy těchto zemí nehlásí k tomu, že bezkoncepční vlastní politikou ozbrojeného ataku tento chaos vlastně vyvolaly.
Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentství. Myslíte si, že šlo o úspěšné dva a půl roky? Je dobře, že se prezidentem stal zrovna on, a ne Karel Schwarzenberg?
Jednoznačně to dobře je a já osobně jsem se opakovaně přiznal k tomu, že jsem Miloše Zemana za prezidenta volil. On je totiž celý svůj život zakořeněný v české půdě a je si vědom toho, co je českým zájmem a nepoužívá k tomu internacionalistické fráze, které šíří jiní, takže chápe mnoho problémů prakticky. Navíc ví, že v demokracii existuje určitá dělba moci. Kdyby prezident měl papouškovat jen to, co říká vláda a parlament a neměl přitom vlastní názor, tak bychom ho mohli vyškrtnout z ústavy. K čemu by tam byl? V rámci dělby moci má samozřejmě prezident své kompetence a Miloš Zeman v rámci těch kompetencí působí stejně jako justice způsobem, který se třeba často veřejnosti a výkonné moci nemusí líbit, ale musí ho respektovat, neboť na rovnováze moci je založená demokracie.
Miloš Zeman se jen před pár dny vrátil z Číny, kde byl na oslavách výročí konce druhé světové války v Tichomoří. Co se týče jeho zahraničních cest, mnozí mu vyčítají přílišný zájem o východní státy, protože prý tím zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu. Co si o tom myslíte?
Pan prezident lépe než já je schopen posoudit, které cesty přinesou reálný prospěch a benefit. Osobně si třeba nejsem jist, zda cesta pana Bursíka k dalajlámovi přinese Česku nějaký bonus v duchovní oblasti nebo jiné oblasti, ale jsem si jist, že pan prezident se snaží na svých zahraničních cestách získat určitý bonus pro naši zemi. S tím tak nemám žádný problém. Člověk přece nic nezkazí, když bude hovořit o nějakém dalajlámovi a o Tibetu... K tomu by navíc většina médií ještě uvedla, jak hezky to řekl, ale nemyslím si, že nějakému dalajlámovu těmito řečmi vůbec někdo pomůže, přičemž řešení tibetské otázky neposune ani o píď. Přesně toto jsou podle mne prázdné deklarace, které nemají žádný reálný obsah. Třeba taková paní Hillary Clintonová o Číně v návaznosti na lidská práva sice hovoří, ale na druhou stranu právě USA s Čínou udržují velmi vřelé hospodářské styky. O Číně je koneckonců známo, že má ve svých devizových rezervách nespočet miliard dolarů, a navíc drží portfolio amerických státních dluhopisů, takže do jisté míry udržuje americké hospodářství. USA by přece také mohly říci, že s Čínou přerušují hospodářské styky do té doby, než bude dalajláma sedět v Tibetu... Sice nevidím primární smysl cest pana prezidenta, přesto mu ani v nejmenším nezazlívám, že se primárně na nich zabývá ekonomickými otázkami.
Vadí vám, že se Zeman v Číně setkal s Vladimirem Putinem? Mnozí mu totiž vyčítají to, že je hodně proruský...
Mezinárodní politika ale přece je o setkávání a o vyjednávání nějakého kompromisu v různých otázkách, pak už je to o válce. Žádná třetí cesta není, tedy nějaký mezistupeň mezi spoluprací a válkou. Když se rozhoří někde nějaký konflikt, tak se na té hranici musíme pohybovat. Takže nevidím žádný důvod pro to, proč by pan prezident Zeman neměl hovořit s Vladimirem Putinem, když s ním hovoří Angela Merkelová i Francois Hollande. Rusko je reálná síla a bez toho, že spolu budou politici mluvit, se nedá dojít k nějakému míru, který už v Evropě zažíváme sedmdesát let. Pro mladé politiky je válka možná už jen nějaký mýtus, dávná mytologie a možná si ani neuvědomují, že přehlížením Ruska mohou zapříčinit zkázu kontinentu; válka s Ruskem by to nepochybně dokázala.
Co byste řekl s odstupem času na různá Zemanova vyjádření, ať již jde o známá slova „kunda sem, kunda tam“, či že vláda „zkurvila“ služební zákon? Také nelze zapomenout na Zemanovo vrávorání nad korunovačními klenoty anebo na kauzu Peroutka. Popudil vás tím Zeman? Jak dalece tato extempore Zemanovi uškodila?
Uškodila mu aktuálně v té době, dnes už je to jen znovu a znovu jen recyklováno. Ovšem jistě si vzpomínáte na četné používání sprostých slov Zemanova protikandidáta, tedy Karla Schwarzenberga. Jenže jde tady o to, jak s tím vším novináři zacházejí a zda to někomu prominou podobně jako Miroslavu Kalouskovi. Vztahy mezi lidmi se ale všeobecně zvulgarizovaly. Třeba v Parlamentu je cítit rozdíl od začátku devadesátých let. Dnes třeba Kalousek svádí slovní souboje s ministrem financí Babišem poměrně ostře, taková slovní bitka by dříve bývala spíše zvláštností. Ještě že Česká televize záznamy jednání ze sněmovny vysílá až v noci, neboť jinak by to byl masový důvod pro to nejít k volbám. Domnívám se ovšem, že pan prezident si je vědom faktu, že mu jeho výše zmíněné přešlapy moc sympatií u lidí nepřinesly.
A jaký máte pocit z těch, co Zemana na Hradě obklopují, ať jde o jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka či kancléře Vratislava Mynáře a také další „jeho lidi“?
Pan Ovčáčka vůbec neznám, ale to, co vidím, tak je podle mého soudu v rámci mantinelů, jak se tiskoví mluvčí pohybují. Pamatuji si ale, jak svého času Jiří Pehe v době, kdy byl ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla, udělal prohlášení, která ovšem šla za hranice uvažování pana prezidenta Havla. Toto pan Ovčáček nedělá, neboť jak znám Miloše Zemana, tak by v takových případech nebyl milosrdný. Pokud jde o pana Mynáře, tak podle mého soudu Zemanovi hodně vadí, že stále nemá prověrku od NBÚ.
Vy znáte Miloše Zemana osobně? Jaký podle vás byl: Změnil se od té doby?
Znám ho ještě z Federálního shromáždění. Já jsem u něj vždy obdivoval jeho rétorické schopnosti, jeho obrovskou paměť i jeho kulturní zázemí, tím myslím, kolik toho má načteno. S ním se můžete bavit prakticky o jakémkoliv spisovateli, o národní literatuře a on je schopný o tom odborně diskutovat. Já jsem s ním naposledy hovořil o Jaroslavu Durychovi, když jsem dělal jeho adaptaci románu Boží duha a sotva jsem se o něm zmínil, tak bylo zřejmé, že by byl schopen okamžitě o jeho tvorbě se mnou diskutovat. Mně byl vždy Zeman sympatický a navíc má mnoho schopností, které mnoho politiků nemá – pracovat s bonmotem. A to je pro politika důležité.
Myslíte si, že je Miloše Zeman populista?
Kdo je to populista? Všichni se navykli to slovo používat, je to sice termín používaný v politologii a při hodnocení politického působení, ale bylo by dobré se podívat na to, kde to slovo vzniklo. Ten termín je z latinského kořene a jako ideologie převládal v USA v 19. století jako označení pro část demokratické strany při prosazování opatření lidem blízkých v ekonomické a sociální oblasti. Co je populismus? Když slyším, co si lidé, kteří mne volí, myslí, tak podle toho také konám? Jenže politik, který před svým zvolením něco slíbí a pak jinak koná, tak je věrolomný a bezcharakterní člověk. To ale rozhodně Zeman není.
Jakou stopu svým prezidentstvím Miloš Zeman nejspíše zanechá českému národu a co bude pod jeho jménem napsáno v učebnicích dějepisu? Co si lidé ve spojitosti s jeho jménem vždy vybaví?
Na to si musíme počkat. Bude ale záležet na tom, kdo bude učebnice psát. Napsal to ale někde Orwell, že kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost a kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost. V každém politickém systému ovládají elity náhled na historii a uplynulá léta. Prezidentování Miloše Zemana ale ještě pokračuje, a tak je nyní těžké zhodnotit, jakou stopu nám zanechá.
Půjde podle vás Zeman i do druhého prezidentského období?
Bude záležet na tom, jak mu bude sloužit zdraví. Já jsem skoro stejně starý jako on, tak vím, jak člověku ubývá sil. Třeba já bych nebyl schopen oněch zahraničních cest a nasazení, kterého je schopen Miloš Zeman. Bude také záviset na tom, jací protikandidáti proti němu stanou. Když to bude někdo, kdo mu bude proti srsti, tak se bezpochyby proti němu postaví. Navíc je přirozeností, že když něco pracovně načnete, tak také v tom chcete pokračovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
