Vyeskaluje nová situace kolem Donbasu do konfliktu evropského formátu?Anketa
Geopolitická krize na Ukrajině má další vývoj. Projev prezidenta Vladimira Putina, následné uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské republiky a ruská cituji „mírová mise“ vyvolala bouři. Co o tom soudíte vy?
Je to jeden ze scénářů, který se objevoval jako menšinová varianta. Říkal jsem, že tohle je „divoká karta“, že by mohli tohle Rusové udělat. Uznání republik je jen formalita. Nejde o překvapivý nebo šokující vývoj. Čtu jej jako další zvyšování tlaku ze strany Ruska na Ukrajinu. Rusko chce Ukrajinu dotlačit k tomu, aby dodržovala minské dohody a tohle je vlastně jeden ze způsobů, jak vyvíjet tlak spolu s ruskými vojsky, která jsou rozmístěna u ukrajinských hranic.
V noci na dnešek promluvil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že ruská akce na území separatistických regionů opouští formát minských dohod, který fungoval od krize roku 2014. „Moskva se snaží legalizovat svou vojenskou přítomnost na Donbase, která de facto trvá už od roku 2014,“ zmínil. Jak čtete jednání prezidenta Ukrajiny?
Minské dohody v podstatě nedodržoval nikdo, ani jedna ze stran. Ukrajinská vláda měla jednat s vůdci separatistů, což neučinila. Regiony měly dostat specifickou formu autonomie. Nestalo se. Minské dohody prakticky nebyly implementovány. Rusko a Ukrajina se nedokázaly shodnout na tom, co by jejich implementace měla v praxi znamenat.
Dnes je situace na Ukrajině taková, že jsou minské dohody politicky a společensky nepřijatelné. Ukrajina oficiálně deklaruje, že je dodržovat nebude a že by ji Západ k tomu neměl tlačit. Západní země, které dohody garantovaly, se přitom snaží na Ukrajinu tlačit, aby je dodržovala. Vzniká pat, který se Rusko snaží zlomit. Otázkou je, jak bude ukrajinská vláda reagovat.
Co o tom soudíte vy?
Bude záležet na tom, kde se ruská vojska zastaví. To je kardinální otázka. Lidové republiky si nárokují větší území, než reálně kontrolují. Nárokují vlastně celou Doněckou a Luhanskou oblast, ale reálně ovládají menší část. Většinu kontroluje ukrajinská armáda. Racionálně, pokud by Rusko uznalo republiky v hranicích, které si nárokují, mohlo by to vést ke střetu s ukrajinskou armádou, která je tam rozmístěna.
Bude záležet na tom, kde se ruská armáda zastaví, jestli na linii, kde jsou jednotky separatistů, nebo bude chtít postupovat dál do oblastí, které kontroluje ukrajinská armáda, a pokud bude postupovat dál, jestli mají ukrajinští vojáci rozkaz bojovat, nebo bez boje ustupovat.
A váš zkušený předpoklad případného zastavení jednotek? Mimochodem, je v ukrajinském establishmentu vůle se vůbec obětovat pro teoretickou naději, že by se jí ještě republiky vrátily? Jakou cestu Ukrajina zvolí?
Je to taková „divoká karta…“ Jedna z možností, kterou Ukrajina může zvolit, je žádost k Radě bezpečnosti OSN, aby vyslala mezinárodní mírové síly, tzv. modré přilby na linii dotyku ukrajinských a separatisticko-ruských vojsk. Nabízí se i hra „čínskou kartou“. Čína se v posledních týdnech docela razantně postavila za Ukrajinu, podpořila ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu a vyjádřila podporu minským dohodám. Čína je největší investor na Ukrajině a má zájem na tom, aby Ukrajina fungovala. Dokážu si představit od Volodymyra Zelenského hru „čínskou kartou“, tedy že by mohl požádat o vyslání mezinárodních sil.
Modré přilby by mohly podobně jako kdysi v Bosně oddělovat znepřátelené strany. Zelenskyj by pak vyjednal, aby jednotky tvořili hlavně čínští vojáci. Rusko by dost těžko mohlo čínské vojáky odmítnout. Čína by měla prospěch z toho, že dostane své vojáky do Evropy. Je to jedna z cest, jak na čas situaci stabilizovat.
Podle Západu Putin útočí na demokratický svět a zaznívají výzvy k co nejtvrdším sankcím. Předpokládáte, že Spojené státy a Británie začnou drtit Rusko ekonomicky a Německo skutečně pozastaví Nord Stream 2? Je avizováno, že sankce by měly být vyhlášeny ještě dnes.
Uvidíme, jaké budou. Spousta sankcí by mohla západní státy poškodit, tak jako Rusko. Ukončení projektu Nord Stream 2 by pro Německo znamenalo obrovský problém. Německo sice oznámilo jeho odložení, ale nikdy nedalo jednoznačnou odpověď, jestli by Nord Stream 2 zcela zastavilo. Otázkou je, jak se vše bude hodnotit. Je tohle invaze, o které se tak dlouho mluví?
Rusové nemuseli vypálit ani ránu, pokud byli obyvateli vítáni. Formálně z hlediska Ukrajiny a Západu se vlastně nic nemění. Ruské jednotky už reálně v menším počtu na Donbasu byly. Samozřejmě, teď se do míst nasunula větší ruská síla. Říkám, je otázkou, zda se toto bude hodnotit jako invaze, po které nastanou tvrdé sankce.
Psali jsme:
Dojde ze strany Evropy k demonstrativnímu vypovězení dodávek plynu a ropy?
Neumím si to představit. Evropa je totálně závislá na ruském plynu. Není možné dodávky odjinud nahradit. Velké sliby od USA o plynu z Kataru? To není možné. Katar má nasmlouvané dodávky jinam, a přestože je největším producentem zkapalněného plynu na světě, nemůže ho vyčarovat kouzelnou hůlkou. Navíc v Evropě nejsou přístavní terminály, které by dokázaly zkapalněný plyn vyčerpat z tankerů a dostat do trubek. Bez ruského plynu Evropa fungovat nemůže, velké sankce uvalené na Rusko by se ve výsledku obrátily proti Evropě. Proto si myslím, že se sankce tohoto druhu uvalovat nebudou.
Budou přibývat jména na sankčních seznamech vůči konkrétním osobám?
Můžou to být samozřejmě sankce na konkrétní osoby v ruském establishmentu. Jsou i spekulace, že by mohly být uvaleny přímo na prezidenta Vladimira Putina, což se do teď nestalo. Obecně existuje určitý úzus, že na aktivně působící hlavy států se sankce neuvalují. To se zpravidla nedělá, ale v tomto případě by k tomu dojít mohlo.
Odstřižení Ruska od systému pro mezinárodní platby SWIFT by byl pro Rusko problém. Pak jsou možné sankce na lidi spojené s ruským establishmentem, na oligarchy, kteří spolupracují s režimem, a další významné osoby, které by takto mohly přijít o své bohatství. Pak by začaly vyvíjet tlak na prezidenta Putina, aby se začal chovat jinak. Ale tento typ sankcí v minulosti nikdy moc nefungoval. Nepřinese efekt.
Ostrý střet s jednotkami NATO vylučujete?
Považuji to za prakticky vyloučené. NATO i USA daly opakovaně prakticky najevo, že za Ukrajinu bojovat nebudou a že do míst nebudou posílat své jednotky. Maximum, co si dokážu představit, je, že některé země, které mají na Ukrajině své vlastní zájmy, tedy především Polsko a Turecko, by mohly poskytnout neoznačené vojáky, žoldnéře. Ostatně už se o tom objevily zprávy v ruských médiích. Mohou to být propagandistické fabulace, ale něco takového si dokážu představit.
Dá se očekávat, že budou dodávány na Ukrajinu další zbraně, munice, zpravodajské informace. Západní státy mohou zvýšit takovou pomoc, ale o přímé bojové střetnutí ruských a západních vojsk nemá zájem nikdo.
Postoj české diplomacie zní: Pevně stojíme za Ukrajinou. Co k tomu říci?
Česká vláda má konzistentní postoj. Reálně toho moc ovlivnit nemůže. Některá prohlášení českých politiků, kteří snad volají téměř po válce s Ruskem, jsou úsměvná a nedají se vážně komentovat.
Vláda darovala Ukrajině čtyři tisíce dělostřeleckých granátů, ale podstatnější pro českou ekonomiku je, že ukrajinská armáda kupuje české automobily značky Tatra. Kontrakt je potenciálně hodně velký. Hlavní ukrajinská automobilka, která vyráběla těžké nákladní automobily, zkrachovala. Ukrajinská armáda se v podstatě ocitla bez dodavatele těžkých nákladních automobilů a podvozků pro zbraňové systémy a obrátila se na Česko. Je perspektiva, že by celá ukrajinská armáda v podstatě přešla na podvozky Tatra. Už teď jsou některé ukrajinské zbraňové systémy umístěny na českých podvozcích. Je také známo, že si Ukrajina objednala od Česka samohybné houfnice.
Určitě je tedy prostor pro spolupráci ve smyslu, že by Česká republika mohla zásobovat Ukrajinu vojenskou technikou. Nutné je zdůraznit, že tohle je obchod, dodávky, za které Ukrajina platí. Dělostřelecké granáty jsme darovali, což je možná hezké gesto, ale nejsem si jistý, jestli je Česká republika v pozici, aby mohla rozdávat dělostřeleckou munici. Chápu, že velmoci, jako Velká Británie nebo USA, mohou darovat třeba různé typy raket, právě proto, že jsou to velmoci a prosazují takto své zájmy, ale Česká republika by se měla dívat na věc více pragmaticky a zbraně spíš prodávat, ne darovat.
Obecně, váš zkušený závěr?
Rusko nakonec dosáhne nějakým způsobem svého a nakonec vrátí Ukrajinu do svého vlivu, po dobrém, nebo po zlém. Západ s tím nic neudělá, protože vlastně moc nechce a zřejmě ani nemůže. Pro Rusko je Ukrajina důležitější a Rusko je ochotno kvůli ní použít i vojenskou sílu. Západ s tím nic neudělá. Tohle je do budoucna víceméně nevyhnutelný výsledek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
