Který porevoluční ministr zahraničí byl nejlepší?Anketa
Rozhodnutí Moskvy vyslat takzvaný humanitární konvoj do míst střetů mezi ukrajinskými vojsky a proruskými separatisty s sebou přineslo řadu komentářů. Rusko už oznámilo svůj záměr vyslat sem další konvoj. Jaký vy osobně máte dojem z vypravení toho prvního? Šlo podle vás vůbec o humanitární pomoc, nebo snad provokaci, či dokonce zástěrku pro doplnění zbraní a munice?
Já zdůrazňuji, že mohu mít jen dojem, protože informace jsou tak různorodé a protichůdné, z nejrůznějších zdrojů a těžko ověřitelné, že člověk si skutečně dělá jenom dojem. Je to ruský cirkus, kterému dělá svojí neobratností zajímavé PR ukrajinská vláda. Rozumím však tomu, že tam potřebují civilisté pomoc, bohužel to vždycky dopadne na toho obyčejného člověka.
V eskalaci tohoto problému, kdy tady mluvíme o tom, kdo sestřelil malajsijské letadlo, o tom, zda-li tam Rusové posílají vojenské kolony, nebo jenom zbraně, ale pokud tam pošle humanitární konvoj jedna ze stran konfliktu, tak co si mám o tom myslet? Mně přijde, že je to jenom nějaké divadlo a všechny scénáře, které jste vyjmenoval, jsou možné. Já nebudu absolutně hájit ukrajinskou stranu. Nemůžu, protože informace o tom, co se tam děje, jsou neověřitelné. Pokud však skutečně někdo chtěl pomoct, tak to samozřejmě měl udělat úplně jinak.
Jak konkrétně by taková pomoc podle vás měla vypadat?
Měli použít nějaké neutrální prostředky. Když šéf Červeného kříže, který není ani Ukrajinec, ani Rus říká, že Červený kříž o ničem neví, k ničemu nebyla tato organizace puštěna a nikdo s ní nic nekonzultoval, tak je to minimálně divné. Pokud by se jednalo transparentně, podle mě se to dalo udělat neutrálnějším způsobem, a to tak, aby bylo naprosto jasné, že je tady vůle pomoct těm obětem. To, co se děje teď, je podle mého názoru všechno možné, jen ne upřímná snaha pomoci potřebným. Bohužel neobratnost ukrajinské vlády v tom dělá ještě větší chaos. Já nemohu věřit tomu, že je to čirý altruismus ze strany Kremlu.
Na dnešním summitu NATO v Minsku se má Putin sejít s Porošenkem. Očekáváte nějaký průlom v tomto konfliktu po tomto jednání?
Já bych si to moc přál. Lidsky to člověka neskutečně mrzí, to, co se tam děje. Mrzí to o to víc, že se to děje ve státě, který je nám skutečně blízký. Ono to mrzí všude na světě, člověk se nad tím musí zamýšlet. V případě Ukrajiny se navíc jedná o stát, který je nám opravdu blízký, proto bych si moc přál, aby došlo k nějakému průlomu, aby se situace začala řešit. Ale podle mého názoru, o čemž jsem přesvědčený dlouhodobě, klíč k řešení tohoto konfliktu má Vladimir Putin, jemuž se podle mého názoru situace vymkla z rukou a teď je poměrně složité z ní vyjít se ctí. Jde také tak trochu o válku gangů. Koneckonců Ukrajina i Rusko jsou oligarchické státy, kde jsou zájmy oligarchů ekonomicky různě propojeny. Já nevím, jestli Vladimir Putin řídí oligarchy, nebo oni jeho, a Porošenko, pokud vím, je čistý oligarcha. Myslím si proto, že jeden druhému nemůže nic vyčítat. Ti, co napadají proces voleb na Ukrajině, by si měli vzpomenout, jak byl zvolen Vladimir Putin.
Co mě na našich lidech někdy mrzí, je, že zapomínáme a že se někteří ani nesnaží dívat se na problém objektivně. Je to samozřejmě složité, protože těch informací je moc, a informační válka, která probíhá, je asi bezprecedentní. Na druhou stranu, já nejsem ten, který běhá s ukrajinskou vlajkou po České republice, nebo by byl nadšený z nové ukrajinské vlády, to ani náhodou. Nicméně naše zkušenosti se sovětským vedením, k němuž se Putin hlásí a chce obnovit toto impérium, nejsou nejlepší, spíše naopak. Takže já se na ruské ambice dívám znepokojeně. Několikrát jsem už i ParlamentnímListům.cz říkal, že já a celá generace politiků kolem mě jsme strašně dlouho žili v tom, že jsme s Ruskem partneři, a já dodneška považuji Rusko za partnera. Ale čím dál častěji si kladu otázku, jestli je to i naopak. Mám totiž pocit, že jsme pro něj minimálně rivalové, ne-li nepřátelé. Já jsem z toho na rozpacích, ale rozhodně si nemyslím, že je to dobře a že z dlouhodobého hlediska je to dobře i pro Rusko.
Psali jsme:
Dá se v tuto chvíli odhadnout, s čím obě strany konfliktu na summit půjdou a zda může skutečně jít o nějaké průlomové jednání, nebo jestli se konflikt jako takový po tomto jednání může ještě více vyhrotit?
To je podle mého názoru to, co neumí přečíst vůbec nikdo. Já doufám, ale nejsem o tom přesvědčený, je to jen vyjádření mé víry a naděje, že Vladimir Putin si uvědomuje, že současná eskalace je na hraně toho, co se dá „vzít zpátky“. Jemu tento konflikt v krátkodobém horizontu pomáhá, z pohledu Ruska on jen vrací věci do normálu, teď je ale otázka, jak to bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Podle mě si Putin musí uvědomovat, že v tom dlouhodobém horizontu musí tato situace poškozovat Rusko. Bude to stát moc peněz, lidé to budou muset pocítit materiálně, ale nejen materiálně. Já myslím, že i ten summit v Minsku bude znamením toho, že si to ty strany uvědomují. Takže z mého pohledu musí dojít ke kompromisu, a zaznamenal jsem, že se zástupce Angely Merkelové vyslovil pro federalizaci Ukrajiny. Tak nevím, jestli je to součást toho, doufejme, že rodícího se výsledku.
Souhlasíte se sankcemi proti Rusku? Nakolik podle vás tato opatření ovlivní naši ekonomiku?
Je to politický prostředek. Od začátku bylo jasné, že nás to postihne. To není o tom, že se snažíme potrestat někoho. Je to způsob, jak dát najevo, že se nám něco nelíbí - a skutečně je to prostředek k tomu, aby se jednalo. Já nemám radost, že sankce poškozují české a evropské firmy, ale věřím tomu, že v Rusku důsledky pociťují a že i ty sankce možná donutí Kreml k tomu, aby jednal a aby se zamyslel nad tím, že se situace v Evropě může vyhrotit. Svým způsobem proto sankcím rozumím a podporuji je.
A není cena za to, jak dát politicky najevo nesouhlas s ruským postupem, příliš vysoká?
Já si to nemyslím. Co je to vysoká cena? Já se ztotožňuji s výrokem, že lepší je se střelit do nohy, než nechat někoho, aby vás střelil do hlavy. Já rozumím tomu, že dopady jsou patrné, ale dobrý politik či státník se pozná podle toho, že umí uvažovat v horizontu několika desítek let, a já vím, jak těžké je nepodlehnout momentální náladě z měsíce na měsíc a skutečně mít dlouhodobou strategii i s vědomím toho, že v nějakém krátkodobém horizontu člověk ztrácí body a všechno je jinak, než by si představoval, ale nakonec ve střednědobém a dlouhodobém horizontu to přinese ovoce. Bohužel to umí vyhodnotit pouze historie. Když se do ní podíváme, tak takových případů je strašně moc i v našich dějinách. Kdyby takto uvažovali politici před Mnichovem, asi je také všechno jinak. Oni se snažili zabránit válce, ale v podstatě ji způsobili. Já neříkám, že tato situace je stejná. Ale je to jen takový příklad, abychom si uvědomili, že nějaká krátkodobá oběť může být plusová v dlouhodobém kontextu.
Vyžadují podle vás množící se konflikty po celém světě, které musí řešit NATO, razantní zvýšení obrany členských států včetně ČR? Když se podíváme na jiné země, které zvyšují výdaje na obranu, u nás hrozí, že kvůli růstu HDP klesne podíl obranných výdajů na 1,1 procenta, ačkoliv jsme přijali mezinárodní závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta.
Podle mého názoru nám přijde, že ta relativní prosperita a bezpečí kolem nás jsou samozřejmostí. Že vlastně žádná válka nebude, že tady nejsou žádní agresoři, ale ono to tak není. Nebezpečí tu skutečně je. A tady se bohužel ztotožňuji s Ronaldem Reaganem, který říkal, že výdaje na zbrojení jsou nejlepší prevence před válkou. Pokud potencionální agresor vidí, že jste připravení, že situaci nepodceňujete, že máte kvalitní armádu, kvalitní zbraně, že pracujete na vývoji nových, tak si to všechno rozmyslí. Já vím, že existují argumenty, že za tyto prostředky by bylo množství školek a škol, ale to bychom museli předpokládat, že jsou všichni kolem nás hodní. Bohužel, situace je jiná.
Mě výdaje na zbrojení absolutně netěší, ale jsou nezbytné. Investice do vlastní armády nejsou proto, že chceme vést válku, ale protože chceme udržet mír. Je složité to lidem vysvětlit. Ten mezinárodní závazek tady je, já si ale osobně myslím, že v České republice to bude o to složitější, protože armádní zakázky jsou mnohdy spojeny s korupcí a lidé si proto budou říkat: To tam máme dát víc peněz, aby se toho víc ukradlo? Česká republika by měla nejdřív zvážit, jak utrácí ty prostředky, které má, využívat je co nejefektivněji, a diskuze o tom, že rozpočet na zvýšení obrany bude muset navýšit, nás teprve čeká. My spoléháme na Alianci, že nás její členové ochrání. Můžeme být tak některými státy považováni trochu za „parazity“, protože ony jsou na periferii a jsou těmi konflikty ohroženy více než my.
Musí sem přijet tanky, aby lidé vnímali investice do armády pozitivně?
Bůh chraň, aby tady k něčemu došlo. Takovou „kampaň“ tady opravdu nepotřebujeme. Je to o výchově dětí, aby si toto uvědomily. Že se bude o armádě víc mluvit, ale že třeba bude i Ministerstvo obrany v zakázkách transparentnější a nebudou s nimi spojeny žádné skandály. Nicméně armáda se dlouhodobě těší oblibě a podpoře obyvatelstva, čehož by bylo dobré využít. Ta cesta asi je ta, že armáda bude vidět, bude s lidmi, děti ve škole budou získávat nějaké informace. Je to dlouhodobá, systematická práce, aby si lidé uvědomili, že to k něčemu je, že vojáci jsou lidé, kteří se skutečně starají o naši bezpečnost, ačkoli my to nevidíme.
Jedna naprosto zásadní věc je, že je tu nějaký hodnotový systém, který v Evropě máme, na který se ale bohužel zapomíná. Je ale důležité, aby si už i děti uvědomovaly, že tady existují nějaké hodnoty, na nichž tato společnost stojí, že nemají všichni jen práva, ale že k těm právům patří i povinnosti. A že se tady nestřílí, tak to není samo sebou. Z toho vychází úplně všechno - od ekonomické prosperity po bezpečnost. Takže jsme zpátky u té podstaty. Je důležité, abychom tady vychovávali lidi, kteří si toto dokáží uvědomit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
