Čím je pro vás 28. říjen Den vzniku samostatného Československa a jak bychom si ho měli připomínat?
Každý stát má mezi státními svátky některé zásadní milníky a většinou jsou to momenty spojené se vznikem daného státu, jako je 4. červenec ve Spojených státech nebo dobytí Bastily ve Francii. K takový svátkům se řadí 28. říjen v České republice, protože Česká republika se hlásí k odkazu společného státu Čechů a Slováků. Právě vznik samostatného státu je něco, co by si lidé měli připomínat a což si připomínají, ale když se podíváte, tak se tu dnes sešla v podstatě jen hrstka lidí, kteří se buď profesionálně věnují politice nebo pracují v různých společenských organizacích. To je v rozporu s tím, co bychom viděli například 4. července v USA. Určitě se všichni shodneme na tom, že je to významný svátek, ale připomínáme si ho poměrně platonicky a to je věc, která mě mrzí, protože by se dalo očekávat, že takové výročí bude v paměti všech lidí, že bude připomenuto třeba vlaječkami a že se přijde více lidí podívat na pietní akt. Pevně věřím, že jakmile se bude slavit stoleté výročí, snad si ve všech městech a obcích, ve všech školách a institucích výročí masivněji připomeneme.
Jak vnímáte v současné době vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou?
Jsem překvapen tím, jak jsou stabilní a rozvíjející se. S radostí jsem zaznamenal, že čím dál více rodičů orientovalo děti na výuku ruského jazyka, protože si uvědomují možnou výhodu v budoucím zaměstnání. Na konzulát také přichází řada lidí, kteří se zajímají o možnosti získání víza, to znamená, že probíhá čilé cestování, ať už za účelem turismu nebo byznysu mezi Českem a Ruskem. Jsem člověk, který se na tyto vztahy dívá spokojeně. Myslím si, že vztahy jsou velmi dobré.
Nemyslíte si, že kontakty narušila situace na Ukrajině nebo rozdílný pohled na Krym? Nebo je to dané regionem? Že například v Moravskoslezském kraji je situace jiná?
Tady se vedly v dubnu 1945 těžké boje a svědčí o tom i řada válečných hrobů, vojenských hřbitovů a vnímám, že minulé události v paměti lidí zůstaly. Posléze tady probíhala čilá obchodní výměna ještě v dobách Sovětského svazu, kdy sem proudily vagóny s rudou a zase do Sovětského svazu mířily strojírenské výrobky. Tady jsou od roku 1945 česko- ruské vztahy stabilní a dobré. Ze zkušenosti a hlavně z vyprávění jiných kolegů snad mohu zodpovědně prohlásit, že jsou tu lepší než v jiných místech České republiky.
Máte na mysli celé Ostravsko?
Ostravsko i celý Moravskoslezský kraj. Péče o válečné hroby je až dojemná a překračuje standard, který je v České republice. Na severní Moravě se můžeme setkat s celou řadou vzorně udržovaných památníčků a pomníčků, nehledě na válečné hřbitovy, které jsou v perfektním stavu. Lidé mají různé názory, ale když budu hovořit jen ze své vlastní zkušenosti, tak jsem na žádný projev nenávisti vůči Rusku nenarazil. Naopak jsem se setkal s celou řadou ještě pozitivnějších ohlasů než kdykoli předtím, které reagují na některé sdělovací prostředky, které se vyjadřují jednostranně nebo informace zkreslují. Stal jsem se jakýmsi objektem pro vyjádření podpory Rusku a výrazem toho, že by neměly některé věci kalit vztahy mezi lidmi. Mnohdy se jedná o soupeření velmocí, které by pro lidi v České republice a zejména tady v Ostravě neměly být důvodem toho, aby se dříve kamarádi a sousedé začali do sebe najednou navážet.
Když to vezmeme celorepublikově, sankce se přeci jen dotkly obou zemí. Ani to podle vás vztahy nezhoršilo?
Vidím situaci ze dvou základních pohledů. To jsou mé úkoly v humanitární oblasti a v oblasti rozvoje byznysu. Když začnu u druhého pohledu, tam platí přísloví, že byznys si cestu vždycky najde. To znamená, že exportéři, kteří jsou mnohdy bytostně závislí na obchodu s Ruskem, hledají všechny možné cesty, aby překonali sankce, které byly uloženy z jejich pohledu vyšší mocí, protože oni o tom nerozhodovali. Nevím zatím o tom, že by někdo řekl: „Opouštíme ruský trh.“ Narazil jsem jen na větu: „Musíme zjistit, jakým způsobem to dělat a jaké hledat cestičky.“ Z hlediska humanitárních záležitostí, co se týká víz nebo zájmu ruských občanů, kteří cestují sem, nezaznamenávám žádný pokles. Tam, kde je pevné přesvědčení o užitečnosti těchto vztahů, zůstávají.
Fotogalerie: - 28. říjen v Ostravě
Co říkáte výsledkům ukrajinských voleb?
Neměl jsem teď příliš příležitostí se na to soustředit. Zrovna se tu připravuje pohřeb pěti rudoarmějců v Hlučíně a já jsem v posledních dnech věnoval všechny kapacity přípravě tohoto pohřbu. Dalo mi hodně práce všechno zorganizovat.
Jak jste se vlastně dostal k práci honorárního konzula?
To je otázka spíš pro ruskou stranu. Ve funkci primátora jsem skončil v roce 2006. V listopadu jsem dostal nabídku z ruské strany, nerozmýšlel jsem se a nabídku přijal. V roce 2008 jsem převzal konzulský patent a uznání české strany za diplomata. Pak jsme zahájili 30. dubna 2008 činnost konzulátu. Jsme tady takový malý tříčlenný tým, ve kterém je má sekretářka a pak má tajemnice Irina. Ta je shodou okolností Ukrajinka, která má na svém stole ukrajinskou vlaječku, takže my jsme důkazem toho, že lidé mohou spolupracovat a nemusejí si vjíždět do vlasů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
