Dva a půl měsíce už trvá válka na Ukrajině. Vrátím se na její samotný počátek a využiji přitom toho, že jste autorem publikace „Teorie a praxe řešení politických konfliktů“. Co nejspíš mohlo vést Rusko k útoku na Ukrajinu, co jím chtělo vyřešit?
Pochopit konkrétní konflikt nelze bez vyjasnění širších podmínek jeho vzniku. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku Ruské federace tamní elity souhlasily se svým začleněním do západního světa, kde předpokládaly, že budou hrát důstojnou roli partnera. Část západní elity na to ale měla jiný názor. Zbigniew Brzeziński se v 90. letech vyjádřil, že Rusko se musí stát status quo státem a k tomu je nutné rozšiřovat NATO a podporovat demokratické režimy v jeho okolí, a pokud to pomůže ke změně v Rusku, tak i režimy nedemokratické. Ideální by podle něj bylo, aby se Rusko rozdělilo na tři části, které mají šanci stát se demokraciemi a podřídí se existujícímu světovému řádu, představovanému hegemonií Západu v čele s USA. To pochopitelně vzhledem k ruské historii a k ruskému mesianismu nemůže být pro Rusko akceptovatelné.
Ukrajina, stejně jako další postsovětské státy, měla být pro Rusko podle západních stratégů příkladem úspěšné transformace, nicméně vzhledem k neexistenci demokratických tradic v regionu se mohla nakonec stát jen nástrojem oslabování Ruska. S tím byla spojena nabídka na členství v NATO, západní podpora Majdanu a jeho ostře protiruského kurzu, spojeného nejen s odmítáním spolupráce s Ruskem, ale i s ukrajinizací rusky mluvících Ukrajinců.
Nadějí pro deeskalaci konfliktu na Ukrajině mohlo být plnění Minských dohod a federalizace Ukrajiny po vzoru Německa nebo Švýcarska, kde jsou kromě jiného i tři státní jazyky. Minské dohody měly podporu Ruské federace, ač v nich žádný úkol pro ni bezprostředně nebyl. Ukrajinské elity ale Minské dohody vnímaly jako zradu, neboť byly donuceny dohody podepsat po vojenských porážkách v roce 2015, a dohody navíc neumožňovaly návrat Krymu.
Jako zradu to mohly vnímat, ale copak existovala reálně jiná možnost, jak se s tehdejší situací vypořádat?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
