Paní ministryně, jak to vypadá obecně se státní pomocí ekonomice? Máte čísla, kolik už jste zhruba napumpovali peněz?
Pořád se to vyvíjí. Nejde jen o peníze, které jsme přímo poslali, ale je zapotřebí připočítat i různé odklady daní a odvodů či jejich prominutí, protože to všechno mohou firmy poté dát do své likvidity. Stále to budeme zpřesňovat, ale ta částka se skutečně pohybuje kolem 1,1 bilionu korun. Je pravda, že velkou část z toho tvoří záruční schémata, ale ta multiplikují velikost a míru peněz, které banky poskytnou do provozních úvěrů, takže nejde o žádné namalované hausnumero, jak mi občas někdo podsouvá. Jde o více než 20 procent HDP.
Očekáváte, že se to ještě navýší?
Ano, očekávám, že se to bude navyšovat na výdajové straně. Tam se to týká prodloužení programu Antivirus B, což je kompenzace mezd. Určitě se to navýší. Pak je tu Antivirus C, který má pomoci zasaženým firmám, které se přesto snaží vyrábět, a těm chceme také ulevit. Třeba tím, že jim promineme pojistné.
Pokud jde o stav státního rozpočtu na letošek, tam je stále schválena změna výše schodku na 300 miliard. Otázka, kterou si řada lidí klade, zní, zda na to máme? Z čeho to budete financovat?
Měli jsme dvě možnosti. První se realizovala před deseti lety, a bylo to drastické šetření, dramatické snižování platů a celé to vedlo k tomu, že se stát proškrtal do mělčí recese v roce 2012.
Žádným škrtáním nedosáhnete ekonomické prosperity. Když lidem vezmete peníze, důchodcům důchody, čeho dosáhnete? Peníze nejdou do spotřeby, ta se zaškrtí a nebude žádný ekonomický růst. Když zaškrtíte investice, nedáte nic do budování infrastruktury, digitalizace a dalších odvětví, nikam se neposuneme.
Pandemie ukázala, že potřebujeme investice do dalšího tisíciletí. Pracovat v online systému, změnit systém školství, propojit se, využívat více elektronizaci atd. Proto jsem ráda za projekt Moje daně, kdy si z obývacího pokoje vyplníte daňové přiznání.
Psali jsme:
Na všechno potřebujete peníze. Jako Česká republika si můžeme dovolit ten „luxus“, že jsme vyšli ze skvělé makroekonomické situace, s výborným ratingem, nízkým zadlužením, stabilizovanými přebytkovými veřejnými financemi, stabilizovaným bankovním systémem i dalšími věci. To všechno byly benefity, na kterých jsme teď mohli stavět a začít si velice opatrně a smysluplně půjčovat. Na finančních trzích si průměrně půjčujeme za 1,2 procenta, což je lepší úrok než před pandemií. Poptávka je pořád v převisu, pořád je větší, než co chceme. Takže to máme pokryto.
Jinými slovy, vaše základní filozofie zní – překonat krizi opačným způsobem, než to dělala vláda s Miroslavem Kalouskem coby ministrem financí?
Přesně tak. Nechala jsem si dokonce zpracovat srovnání. Je třeba se poučit. Nejde o to někoho dehonestovat, to už nikomu nepomůže. Nechala jsem vyhledat v archivech opatření z té doby, zda by mě třeba něco neinspirovalo.
A našla jste inspiraci?
Ne, určitě ne. Jde o skutečně smutné čtení z pohledu srovnání čísel, kolik se dalo do ekonomiky tehdy, a kolik teď. Chápu, že to byla jiná krize. Nebyla tak plošná, nezavíraly se provozovny, ale byla tady. Vždycky potřebujete podpořit ekonomiku.
Stačí se podívat po Evropě, přístup vlád je teď velice podobný. Všichni se snaží do ekonomiky napumpovat peníze. Jsme pracovitý národ, lidé mi psali, jak se těší do práce. Rozhodně si náš národ nelibuje, že byl na nějaké státní podpoře.
Věřím, že se z toho rychle dostaneme. Využíváme a využijeme všechny dostupné instrumenty i na evropské úrovni. Zásadní je dát maximum do investic – a teď jsme samozřejmě podpořili i spotřebu. Za třetí je důležité udržet zaměstnanost.
Takže lidé nemusí mít obavu, že teď peníze dáváte, a třeba za půl roku začnete drasticky škrtat?
Vůbec ne. Tato vláda, pokud bude u moci, rozhodně nepůjde cestou škrtů a nepůjde cestou zvyšování daní. Do prosperity se nelze proškrtat – a to nejhorší, co bychom podnikatelům, zaměstnancům a všem mohli udělat, by bylo zvýšení daní.
Fotogalerie: - S rouškami i bez
Možná si tak ale nevysloužíte ocenění nejlepší ministr financí ve střední Evropě jako váš předchůdce pan Kalousek…
To rozchodím. Opravdu, pane redaktore, tohle rozchodím (usmívá se). O tohle mi vůbec nejde, já sloužím této zemi a nepotřebuji žádná ocenění.
Před krizí se mluvilo o dalším růstu důchodů, ale též platů učitelů atd. Je tohle něco, co bude muset počkat?
Byla schválena změna v harmonogramu sestavování státního rozpočtu, takže řádný rozpočet bude mít termín na vládě do konce září a do Sněmovny do konce října. Získaný čas využijeme k tomu, že budeme mít na stole přesnější čísla.
Počítám s tím, že důchody porostou o valorizaci, což teď odhadujeme, že bude mezi 820-850 korunami. Průměrný důchod bude určitě přes 15 tisíc, jak jsme slíbili. Platy učitelů dodržím také, máme to v programovém prohlášení.
Dále se s kolegy bavíme o dopravní infrastruktuře a o dalších tématech. Musíme se zaměřit i na další oblasti.
Nedávno jsem měla inspirativní setkání s rektorem Masarykovy univerzity, kde jsem se dozvěděla o projektu zaměřeném na využívání informačních technologií při péči o seniory. Jde o zapojení technologií, jako jsou třeba chytré hodinky, díky kterým bude možné poskytnout starým lidem potřebnou péči přímo v jejich domácím prostředí a nebude tak nezbytně nutné přesouvat je do domovů seniorů, kde se celá řada z nich nemusí cítit dobře. O tomto projektu Masarykovy univerzity budeme určitě mluvit s panem premiérem, kterého to velice zaujalo.
Digitalizace v celé řadě oblastí musí být na stole a budeme se tomu věnovat.
Důležité je peníze investovat smysluplně. Ne jako se to dělalo dříve, kdy v mnoha resortech se dávaly velké peníze do různých pochybných projektů, které nepřinesly výsledky. Budeme to dělat smysluplně, za pomoci expertů. Tohle jsou věci, kde se musíme posouvat dál dopředu a být připraveni na mimořádné situace, aby nás už nic nepřekvapilo tak, jako teď pandemie koronaviru.
V případě, že by nějaká další vlna nákazy přišla na podzim, odhady mluví o říjnu, kdy se čeká chřipková epidemie, jak k tomu budete přistupovat? Předpokládám, že další masivní zastavení ekonomiky nebude myslitelné.
Určitě ne, jako ministryně financí bych nic takového nedoporučila. Proto pracujeme na chytré karanténě a na dalších projektech. Svět už nebude nikdy stejný, jako byl před pandemií.
Podívejte se do světa. Tchaj-wan byl před lety silně postižen SARSem, způsobilo to obrovské škody – a teď pandemii koronaviru zvládl jako jeden z prvních a nejlepších. Měli na to celou řadu opatření, a touto cestou musíme jít. Je třeba zastabilizovat lékaře, sestry, všechno musí být připraveno spolu s celou sérií opatření, na které se pracuje ve světle poučení z této pandemie, abychom byli připraveni.
Ekonomiku na podzim už určitě nemůžeme vypnout.
Pokud jde o různá podpůrná opatření, několikrát přišla zdržení, protože Senát vaše návrhy vrátil k novému projednání do Sněmovny. Týkalo se to třeba podpory malých s.r.o. Jak jste to vnímala?
Velmi mě to mrzelo, ale chci říct, že třeba konkrétně ta podpora s.r.o. nebyla v Senátu tak černobílá, protože klub ODS podpořil vládní návrh. Vystoupil tam tehdy předseda Senátu pan Vystrčil s tím, že je potřeba, aby to firmy dostaly včas. O tom to přesně je. Všechny tyto zákony v krizi vznikaly přes noc, nemohlo to jít klasickým legislativním procesem.
Ve věcích přímé podpory OSVČ a malých firem šlo o čas, o jejich přežití. Prosila jsem senátory, ať to nedělají, ale bohužel to vrátili. Tohle byla práce klubu za KDU-ČSL a STAN. Povýšili své zájmy nad zájmy malých firem, které čekaly na peníze kvůli tomuto zdržení o víc než dva týdny déle.
Brala jste to ze strany části Senátu jako schválnost vůči vládě?
Dávno už jsem si řekla, že pokud budu v politice, udělám všechno pro to, abych nikoho nerozdělovala, ale spíš sbližovala. Nechci to označit jako schválnost. Pouze jsem apelovala na poslance a senátory, aby odložili své zájmy a aby dali možnost lidem a malým firmám dostat co nejdříve pomoc. Šlo o zoufalou situaci.
Paní ministryně, jak jste během těch nejtěžších týdnů koronakrize vnímala vystupování opozice? Na začátku zněla kritika, že vláda ruší lety z Číny nebo z Itálie, a později naopak Petr Fiala řekl, že bez ODS by lidé neměli prakticky žádnou pomoc, protože vláda kopíruje návrhy ODS…
Budu velmi zdvořilá, jak je u mě zvykem. Tyto debaty považuji za hrozně hloupé a na půdě parlamentu jsem to několikrát řekla. Když jsem chystala kompenzační bonus, svolala jsem po úvodní kritice k jednomu stolu všechny zástupce svazů a komor. Během přípravy pomoci s.r.o. nebo zákona o ČNB jsem svolala i všechny parlamentní strany. Samozřejmě jsem nedosáhla toho, aby s tím všichni souhlasili, ale povedlo se o tom s nimi debatovat. Kdyby času bylo více, komunikovala bych s nimi víc. Ale tady se vše měnilo během hodin a nebylo tolik času. Vnímala jsem připomínky z mnoha stran, něco jsem i vzala v potaz. Důležitý je výsledek. To, že jsme připravili a zrealizovali pomoc. Vždycky jsme chtěli pomáhat. Diskuse probíhala o formě především.
Říkala jsem pak zástupcům parlamentních stran, že nemá smysl se handrkovat. Když my jsme navrhli pomoc 500 korun za den, oni hned navrhli 700 korun, vypadalo to jako snaha za každou cenu vždycky navrhnout něco jiného. Přitom my máme zodpovědnost za vládu, zodpovědnost za rozpočet a nemůžeme naložit peníze do helikoptér a rozhazovat je ze vzduchu. Pomáhat chceme a pomáhali jsme. Přetahovaná neměla smysl. Spoustu připomínek jsem uznala. To zásadní přece ale bylo, aby se lidem a firmám dostalo pomoci včas a rychle. Debaty o tom, kdo navrhoval něco lepšího, kdo navrhoval víc, mi připadají hloupé a nechci se k nim připojovat.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Takže se vám s opozicí ve Sněmovně pracovalo složitě? Nebo jak to bylo?
Pokud jde o mě jako ministryni financí, nechala jsem si udělat přehled „covidových“ zákonů o tom, jaký resort se na nich podílel, a Ministerstvo financí jasně vede, máme jich asi 37 procent a ještě přibudou další. Je to i logické, protože finance mluví do daní, rozpočtu, EET a do dalších věcí.
Za sebe musím říct, že žádné zásadní stížnosti na fungování s opozicí nemám. Debaty věcné i politické tu byly a názorové rozdíly pochopitelně také. Až na výjimky si nemohu významně stěžovat. Věci, které jménem vlády prosazovalo Ministerstvo financí, prošly celkem hladce, až na jeden zákon, kde jsme se tvrdě střetli – byl to zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a tam si stojím za svým.
Máme nastavené podmínky tak, že bych se teď z 300miliardového schodku měla příští rok dostat zpátky na 40 miliard a tím pádem konsolidovat obrovské množství peněz buď tím, že bych škrtala nebo vzala důchodcům, snížila platy, zaškrtila investice – nebo bych zvýšila daně. Všechno je pro naši vládu nepřijatelné a tady jsem se s opozicí tvrdě střetla, protože jejich argumenty nebyly fér.
V dalších věcech šlo spíše o přetahovanou, kdo s čím přišel první a kdo dá víc, a na tohle já nikdy naskakovat nebudu.
Fotogalerie: - V rouškách proti Babišovi a Zemanovi
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Radim Panenka
