Šéfka Hygienické stanice v Praze varuje: Zapomeňte na rušný společenský život. Dva z pražských nemocných na začátku epidemie měli kontakt se třemi sty lidmi

12.04.2020 11:13

ROZHOVOR Měli bychom zapomenout na rušný společenský život, jaký měli například dva z pražských nemocných ze začátku epidemie, kteří uváděli dohromady v inkubační době kontakt se 300 osobami. Ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy Zdeňka Jágrová zdůrazňuje, že čím méně osob potkáme, tím nižší riziko nakazit se máme. Protože zatím nedokážeme zcela zabránit šíření této nákazy, je třeba, aby docházelo jen k pomalému, omezenému šíření viru, aby byl dostatek kapacit lůžkových zařízení pro případnou léčbu osob, které to potřebují.

Šéfka Hygienické stanice v Praze varuje: Zapomeňte na rušný společenský život. Dva z pražských nemocných na začátku epidemie měli kontakt se třemi sty lidmi
Foto: Archiv
Popisek: Ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prohlásil, že došlo k zastavení nekontrolovatelného šíření nemoci. Je skutečnost, že se reprodukční číslo blíží k 1, dostatečným potvrzením tohoto stavu?

Určitě je to pozitivní zpráva a velký úspěch. Je to však jen začátek, nyní bude nezbytné tento stav udržet, a to i tehdy, pokud se začnou nastavená opatření postupně rozvolňovat.

Jak pravděpodobné je riziko zvratu tohoto příznivého vývoje, a co by ho mohlo způsobit?

Jakmile by se nepodařilo dál udržet počet nakažených osob, mohlo by dojít k vzestupu počtu hlášených onemocnění, a tím i k vzestupu hospitalizovaných pacientů, což není vývoj, kterým se chceme ubírat.

Postupně se objevují nižší a nižší počty prokazatelně nakažených vždy za určité následné období, než tomu bylo před několika týdny. Co způsobilo, že Česko má za pět týdnů „jen“ 5905 potvrzených infikovaných, a že vývoj u nás je katastrofickým scénářům na hony vzdálený?

Striktní karanténa, která omezila počet vzájemných kontaktů mezi lidmi, a tím došlo i k omezení přenosu onemocnění.

Z vašich mediálních výstupů je znát, že jste zastánkyní „pozvolného promořování“ populace. Kterou její část byste navrhovala přestat chránit, jinými slovy, co byste si v nynějším stavu představovala, že je možné z platných omezení uvolnit?  

Anketa

Kdo podle Vás pohořel v boji s koronavirem?

hlasovalo: 19937 lidí
Nepovažuji se ani za zastánce, ani za odpůrce promořování. Promořenost je termín, kterým označujeme výskyt určitého onemocnění v populaci.

Míra promořenosti obyvatel se obvykle nedá příliš ovlivnit. Lze ji zjistit tzv. sérologickými přehledy, kdy se náhodně vybraným jedincům provádí vyšetření například na přítomnost protilátek proti viru spalniček, a z výsledků lze odvodit situaci v populaci a u preventabilních infekcí lze upravit očkovací schéma. Po proběhlé spalničkové epidemii by bylo velmi užitečné znát „promořenost“ proti této nákaze, protože není znám počet lidí, kteří se s onemocněním setkali, proběhlo u nich nezávažnou formou a získali odolnost.

Proto se připravuje vyšetření 5000 osob v Praze, aby se získal přehled o tom, kolik z nich se s nákazou covid-19 setkalo, aniž by si toho ti lidé byli vědomi. Je to velmi důležité pro odhad dalšího vývoje této nákazy. Všichni jsme si  vědomi, že nelze v současném nouzovém stavu zůstat mnoho měsíců. I kdyby nouzový stav trval několik měsíců, tak jakmile by se nekontrolovaně uvolnil, došlo by k dalšímu šíření. Nežijeme na ostrově, abychom se mohli izolovat.

Máme smůlu, že tento virus je nakažlivý svými kapénkami, které ihned nezaschnou a po určitou dobu si ponechávají svou nakažlivost. Máme smůlu, že příznaky onemocnění jsou ve většině případů velmi mírné a nelze je odlišit od běžného nachlazení. Máme smůlu, že nakažený člověk je minimálně dva dny před příznaky onemocnění infekční a může kohokoliv nakazit. Nemáme zatím očkovací látku, která by zastavila přenos viru tím, že by všichni očkovaní byli imunní a virus by nenašel vhodnou osobu, kde by se mohl pomnožit a neměl by koho nakazit. Nedokážeme zatím zcela zabránit šíření této nákazy.

Proto je třeba postupné uvolňování striktních opatření, abychom zabránili nekontrolovanému šíření viru, aby při dalším šíření virus narazil na bariéry, kterými budou právě ty osoby, které mírnou formu onemocnění prodělaly. Je nezbytné – a veškeré úsilí k tomu směřuje – aby docházelo k pomalému, omezenému šíření viru, a tím aby byl dostatek kapacit lůžkových zřízení pro případnou léčbu osob, které to potřebují.

Na co si budeme muset nejdéle počkat? Na otevření restaurací, obchodních center, na zpřístupnění kulturních zařízení, na pokračování sportovních akcí včetně dohrání fotbalové ligy, na návrat dětí a mládeže do škol? Co z toho vám připadá nejriskantnější?

Nejriskantnější jsou akce ve velkých halách a na velkých stadionech s účastí mnoha tisíc diváků, ty určitě nebudou organizovány ještě hodně dlouho.

Jak lze v případě uvolňování nejrůznějších omezení do budoucna ochránit nejzranitelnější skupiny, tedy seniory a lidi s oslabenou imunitou? Je vůbec reálné, že by se ohroženou část podařilo dostatečně izolovat, nebo by senioři a lidé s oslabenou imunitou byli ve skutečnosti obětováni, aby společnost mohla dál normálně fungovat, a ta její zdravá část získala imunitu tím, že by nemoc covid-19 prodělala?

Anketa

Chcete, aby byl Andrej Babiš předsedou vlády i po volbách v roce 2021?

85%
15%
hlasovalo: 34293 lidí
Musí se to podařit – pokud budeme chodit s rouškou, v rozestupech, mýt si pravidelně ruce aspoň teplou vodou a mýdlem, nebudeme se stýkat s velkým množstvím osob – pak dokážeme snížit množství viru, se kterým se setkáme. V případě jakýchkoliv příznaků onemocnění je nezbytné se ihned izolovat a podrobit se vyšetření.

Pokud budeme cíleně seniory chránit, pokud se budou chránit tzv. predisponované osoby, což jsou osoby, u kterých víme, že vzhledem ke svému základnímu onemocnění u nich onemocnění covid-19 může probíhat závažně, dokážeme situaci zvládnout.

Měli bychom zapomenout na rušný společenský život, jaký měli například dva z pražských nemocných ze začátku epidemie, kteří uváděli dohromady v inkubační době kontakt se 300 osobami. Čím méně osob potkáme, tím nižší šanci nakazit se máme.

Jaká hygienická pravidla, zavedená v boji proti šíření nákazy, bude třeba dodržovat co nejdéle, tedy týdny či měsíce? Jak dlouho bude třeba nosit roušky, dodržovat vzdálenosti mezi lidmi, dezinfikovat prostory a další?

Nedokážu odhadnout, jaká opatření vláda uvolní. Predisponovaným jedincům však lze doporučit, aby se ve vlastním zájmu chránili, jak to nejdéle půjde, a aby dodržovali co nejdéle nyní nastavená opatření.  

Co si myslíte o hlasech, že současná pandemie představuje pozitivní efekt na lidskou společnost? Jaké hlavní dopady koronaviru očekáváte vy?

To opravdu nevím. Ale pozitivní efekt vidím už nyní, kdy naše mnohdy cynická společnost, zahleděná do sebe, si najednou vzájemně pomáhá a podporuje se, oceňuje profese, které musejí zajistit chod společnosti. To je naprosto nečekaný a úžasný projev sounáležitosti. Děkuji všem, kteří ocenili práci mých kolegů, velmi si toho vážíme.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Doktorka Krátká: Vakcína zachraňuje životy, přesto očkovaní umírat budou. Protilátky? Výzkumy z terénu

15:07 Doktorka Krátká: Vakcína zachraňuje životy, přesto očkovaní umírat budou. Protilátky? Výzkumy z terénu

V důsledku infekce koronavirem se bude umírat stejně, jako se bude umírat při infekci virem chřipky.…