Pane doktore, my samozřejmě gratulujeme k úspěchu v senátních volbách. Prozraďte, jaké jsou první pocity pár minut poté, co jste se dozvěděl, že jste vyhrál?
Tak je to taková lehká euforie. První pocity jsou samozřejmě hezké, každý raději vyhrává, než prohrává. Ale já jsem se naučil jak vyhrávat, tak prohrávat. Jinak člověk nemůže v životě obstát.
Jak budete slavit?
Slavit budeme mocně, nejspíš. Mám tady u sebe doma obrovské množství kamarádů a spoustu jich ještě určitě dorazí.
Vy vlastně do „velké“ politiky vstupujete poprvé…
Ano a myslím, že důležité je, že jdu do politiky jako nezávislá osoba. To znamená, že zastupuji voliče bez té „mezisložky“ – politické strany. Myslím si, že tak budou mé názory více vyjadřovat názory právě mých voličů. Senát se teď poměrně mění, bude tam řada nových tváří.
V čem vidíte nejdůležitější úkol Senátu?
Ten je a bude pořád stejný. Horní komora má dohlížet hlavně na ústavnost. To znamená, držet Ústavu za každou cenu, aby se někdo nepokusil ji „překopávat“.
Už před volbami se v zákulisí ozývaly hlasy, že Senát bude „škodit“ Babišovi a Zemanovi. Co na to říkáte?
To primárně určitě není role Senátu.
V tisku se v minulých dnech objevilo, že by předsedou Senátu mohl být například profesor Drahoš. Senátor Kubera v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ale něco takového vylučuje. Co si o tom myslíte?
Já bych byl šťastný, kdyby to byl právě pan Kubera, kdo by byl v čele Senátu. A profesor Drahoš? Pana profesora Drahoše osobně neznám. S panem senátorem Kuberou jsem přece jen měl tu šanci mluvit osobně. Nechte mne, ať se nejdříve rozhlédnu…
Kromě senátních máme za sebou i komunální volby. Jak jejich výsledek hodnotíte a co říkáte například na neúspěch hnutí ANO v Praze?
Neúspěch hnutí ANO v Praze nebylo to hlavní, co jsem sledoval. Mnohem víc mne zajímaly komunální volby v Českých Budějovicích, kde žiji. Jsem pochopitelně velmi zvědav, jak to tady na radnici nakonec dopadne. Ty koalice jsou vždycky „širší“. Já jsem spíše zastáncem toho, aby město vedl někdo silný. Tady nikdo dostatek hlasů nemá, ale doufejme, že se o nás postarají i tak.
Odbočíme-li od voleb, slavíme 100 let republiky. Jak naši republiku v současné době hodnotíte, co říci na názory těch, kteří mluví o tom, že je naše republika prý rozkradená a rozprodaná a že vlastně není ani co slavit, protože „ta“ republika už neexistuje?
Tady je hodně co slavit. Přestože jsou všichni pořád „neklidní“ a rozhádaní, tak jsme nejbohatší za celých sto let. Česká republika nikdy nebyla tak bohatá jako teď. Lidi se mají výborně. Někteří si to neuvědomují, možná i proto, že třeba málo cestují. Protože kdyby viděli tu bídu v některých zemích, tak by si trošku víc uvědomili, že se máme opravdu dobře. Je tady skutečně nízká zločinnost, lidi se mají rádi. Řadu problémů, které řeší některé jiné země, my vůbec nemáme.
Když mluvíte o problémech, tak co považujete za největší problém naší republiky?
Největší problém naší republiky je do budoucna udržet naši republiku.
A co třeba migrace, o které řada politiků mluví. A dokonce se v některých případech stala velmi důležitým bodem jejich volebního programu?
Vím, že migrace je velké téma. Je ale pravda, že Česká republika stojí v trošku jiném gardu než některé západní státy. Hlavním cílem migrace z Afriky je přece jen Německo a Francie. Bylo to tak už vlastně od šedesátých let a v posledních letech se to vyhrotilo. Doufám, že Česká republika zůstane jenom na okraji tohoto zájmu.
Žijete v jižních Čechách, které sousedí jak s Německem, tak i s Rakouskem. Jak vidíte v současné době ochranu hranic? Stačí podle vás hranice Schengenu?
Podle mne jsou hlavní hranice Schengenu. A já bych byl opravdu rád, abychom u nás zachovali otevřenou hranici. Doufejme, že nebudeme donuceni až k tomu, abychom ji museli nějakým způsobem uzavírat. Ale rozhodně elektronická ochrana hranic není od věci.
Když se vrátíme k tématu „100 let české státnosti,“ téměř před třiceti lety se rozdělilo Československo na dva státy. Jak dnes vidíte naše vztahy se Slovenskem?
Vztahy se Slovenskem jsou samozřejmě nadprůměrné a doufám, že i do budoucna takové zůstanou. Trošku mne mrzí, že mladá generace už nemluví slovensky. To mi přijde až legrační, protože my jsme rozuměli a rozumíme slovensky dokonale.
A bylo tehdy to rozhodnutí rozdělit se podle vás správné?
To nechci hodnotit.
Psali jsme:
autor: David Hora
