Celý život pracujete v zemědělství, a proto se chcete i nadále angažovat v tomto směru. Jaký problém byste v případě zvolení do senátu akcentoval jako první?
České zemědělství je schopné vyrobit dostatek potravin. Nejslabším článkem v celé výrobní vertikále je obchod, protože naprostá většina obchodní sítě je v rukou zahraničního kapitálu. Domnívám se, že je rozumné legislativně stanovit povinný podíl českých potravin v nabídce obchodních řetězců.
Co české zemědělství nejvíce potřebuje?
České zemědělství potřebuje zajistit konkurenceschopnost proti zahraničním zemědělcům, především z Německa a Rakouska. Čeští zemědělci nepotřebují žádné dotace za předpokladu, že dotace nebudou existovat ani v jiných státech Evropy.
Jak byste hodnotil přístup státu k zemědělství? Hodně se ozývají hlasy, že před revolucí jsme byli v produkci potravin soběstační, následně ale vlády naše zemědělství potopily. Mají pravdu? A co s tím?
Je pravda, že český stát přestal být soběstačný v základních potravinách. Například každé druhé prase, které sníme, pochází ze zahraničí. Je to důsledek jednostranné podpory rostlinné výroby, což má za následek vývoz surovin v podobě základních obilovin a kukuřice. Toto je znak rozvojového zemědělství. Cílem je podpora živočišné výroby a potravinářství, tak abychom produkovali a vyváželi výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Psali jsme:
Problémem, který je se zemědělstvím úzce spjat, je úbytek vody v krajině. Jaké opatření jsou podle vás nezbytná?
Možná vás překvapím názorem, že nejlepším opatřením pro zadržení vody v krajině je rozšířit chov skotu. Každý, kdo chová skot, musí zatravňovat ornou půdu, případně pěstovat vojtěšku nebo jetel, což je nejlepší protierozní opatření. Dalšími produkty chovu skotu jsou hnůj a kejda. Pokud tato hnojiva zapravíme do půdy, výrazně tím zvýšíme organickou hmotu, a tím i schopnost půdy zadržet vodu.
V poslední době je bohužel čím dál častěji skloňováno slovo válka, a to v různých souvislostech. Někteří soudí, že jedním z důvodů, proč se války povedou, bude boj o nerostné suroviny a o vodu. Souhlasíte?
Úplně s tímto názorem nesouhlasím. Současné války a migrační krize se nevedou ani tak kvůli vodě a surovinám, ale spíše kvůli náboženství a sociálním rozdílům jednotlivých států a světadílů. Lidé v dnešní migrační krizi se nedali na pochod kvůli vodě, ale lákají je štědré sociální dávky v Evropě.
Domníváte se, že Česko nevyužívá potenciál, který má v kvalitní úrodné půdě. Jak z toho potenciálu udělat pro náš stát konkurenční výhodu, což máte i ve svém programu?
Evropa se z hlediska zemědělství dělí na několik výrobních pásem. Je zde mrazivý sever, zelený střed a suchý jih Evropy. My patříme k zelenému středu Evropy, kde by se z klimatických důvodů měla vyrábět většina potravin. Nechápu, proč jsme dovozový stát v základních potravinách.
Odlišné názory panují na pěstování řepky v takovém množství jako dosud. Škodí, nebo naopak prosívá našim polím a úrodě?
Řepka je z agronomického hlediska velmi užitečná plodina. Zvyšuje půdní úrodnost a je to vynikající předplodina pro pšenici ozimou. Není mi známo, že by řepka působila na člověka hůře než ostatní plodiny, snad pouze u lidí, kteří jsou alergičtí na žlutou barvu. Množství pěstované řepky je dáno trhem, který je stimulován evropskými předpisy o obnovitelných zdrojích energie. Zde se česká legislativa pouze podřizuje EU.
Psali jsme:
Na špatně vyjednané podmínky pro české zemědělce upozorňuje řada odborníků již od počátku. Myslíte, že se je podaří změnit, a pokud ne, je jiná šance, jak zemědělcům v cizině konkurovat?
Dotační podpora zemědělců v EU se podle mého názoru nevyrovná nikdy. Je to dáno i obavou, že bychom některé více dotované zemědělce dokázali v přímé konkurenci porazit. Zemědělec, který je více dotován, je na tom stejně jako sportovec, který dopuje. Například základním výrobním ukazatelem při chovu mléčného skotu je užitkovost krav. V tomto ukazateli jsme dokázali předstihnout zemědělce z Německa, Francie i Rakouska. České krávy dojí více!
Sněmovna se aktuálně zabývá projednáváním novely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Tato navrhovaná novela se týká rozšíření možnosti využívání tzv. zelené nafty i pro další skupinu našich zemědělců, což má napomoci jejich větší konkurenceschopnosti proti zemědělcům z původních členských zemí Evropské unie. Souhlasíte?
Samozřejmě souhlasím a zároveň se ptám. Proč je 13 let zelenou naftou podporována pouze rostlinná výroba, která je v dobrých výrobních podmínkách schopná tvořit zisk? Proč 13 let žádný ministr zemědělství nenašel odvahu podpořit živočišnou výrobu, která je z národohospodářského hlediska užitečnější?
Psali jsme:
S jakými regionálními tématy chcete oslovit voliče na Kroměřížsku?
Velkým tématem na Kroměřížsku je neobsazená průmyslová zóna Holešov. Zde stát vynaložil obrovské investice, které nemají návratnost. V soukromé firmě musí neúspěšné investice někdo zaplatit. Zajímá mne, kdo zaplatí účet v tomto případě? Přitom obsazení průmyslové zóny Holešov by vyřešilo dílčí problémy se zaměstnaností na Kroměřížsku.
Jste pro uzavření Evropy proti hromadnému přílivu uprchlíků. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl v polovině září projev o stavu Evropské unie, kde mimo jiné ohledně uprchlické krize uvedl, že by rád zavedl povinnou registraci pro každého, kdo přicestuje do Unie. Registrován má být i ten, kdo EU opouští. Je to podle vás reálné a správné řešení? Může to pomoci?
Koho chce Juncker v současné době registrovat, když má uvnitř EU milion neregistrovaných migrantů?
V rámci odpovědi na tuto otázku bych chtěl ocenit přínos Angely Merkelové pro Německo. Jako první zjistila, že německý trh práce má nedostatek pracovníků, že německá demografická křivka poněkud pokulhává, a proto se rozhodla pozvat půl světa do Německa. Angela Merkelová je ženou činu, a proto se jí to podařilo.
Nezbývá, než pogratulovat úspěšné kancléřce. Jenom nechápu, proč se o takové štěstí, které potkalo Německo, chce prostřednictvím kvót rozdělit s ostatními státy Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
