Pane doktore, dlouhá léta jste byl členem ČSSD, co vás vedlo k tomu, že jste z této strany odešel? Kandidujete do Senátu za stranu, která je označována jako extremistická a populistická, jak se s tím vyrovnáváte?

ČSSD mě svým chováním donutila, abych si položil otázku, co v ní vlastně ještě hledám. Tak jsem v lednu 2016 po 23 letech odešel. To už ji řídila tato parta, která ji dovedla ke dnešní politice, k tomu, že už nemají co nabídnout, k astronomickým dluhům, programové vyprázdněnosti a ke dnešním volebním výsledkům. Extremismus je nálepka, která má negativní konotaci, je to vlastně nadávka. Ale proč ne, přijměme to s klidnou tváří. Extremus je latinsky nejvzdálenější. My jsme tedy nejvzdálenější od nich a oni jsou nejvzdálenější od nás.

Styděl bych se být blízko těch, kteří SPD nazývají extremistickou. Jerzy Lec je autorem aforismu: „Některé chyby jsou už chybami, některé ještě zásluhami.“ Jestli by měly být politické strany, které se zasloužily o dnešní stav, „normou“, pak nezbývá než od nich být co nejdále. Pokud jde o „populismus“, což má být označení pro demagogické nadbíhání lidu (populus), tak toto označení je berlička pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou lidu nic nabídnout a jsou nuceni se tvářit, že je to od nich odpovědné. Ve skutečnosti jde o to, že hájí vlastní zájmy proti lidu. Kdo vydělá na tom, když neporostou mzdy. Oni si zvykli rozdělovat peníze, které vůbec nejsou jejich, a ještě si z toho dělají zásluhy. Občas za ně nechají draho postavit něco hezkého a zábavného. A to je právě populismus. Když není dost chleba, tak alespoň hry.

Jaký vývoj SPD očekáváte? Má šanci patřit mezi hlavní hráče na politické scéně?