57 let uplynulo od sovětské okupace Československa, ale neměli bychom zapomínat.
Stejně jako na Ukrajině, jakmile to vypadalo, že by se Československo přiklonilo trochu k Západu, Sovětský svaz, jak se tehdy ruské impérium samo nazývalo (Lavrovova mikina, žejo.), okamžitě poslal vojáky s tanky.
Tím bylo po nadějích na „demokratizaci“, na konec „vedoucí úlohy komunistické strany“, na konec cenzury, na konec devizových příslibů a výjezdních doložek, na konec nadějí aspoň na drobné podníkání – nesměli jste provozovat ani taxík nebo trafiku.
Následovala, z pohledu konzervativních komunistů tzv. „normalizace“. Moci se chopilo konzervativní vedení KSČ se sovětskými poradci za zády, obnovilo cenzuru, potlačilo odpor a lidé volili rezignaci a „vnitřní emigraci“. Komunisté obnovili tvrdé centrální plánování, které zapříčinilo mizernou kvalitu a nedostatkové zboží. Vydali seznam zakázaných spisovatelů, zavedli povolovací komise na texty písní a divadel. A odsouhlasili „dočasný pobyt sovětských vojsk“, přičemž, jak pravil dobový vtip, jednotkou dočasnosti byl jeden „furt“. Nakonec to bylo dlouhých 23 let.
Hlavní sovětské posádky byly v těchto městech: Milovice, Mladá Boleslav, Benešov, Vysoké Mýto, Olomouc, Přerov, Prostějov, Frenštát pod Radhoštěm, Bruntál, Žatec, Hradčany u Mimoně, Mladá u Milovic, Pardubice, Piešťany, Malacky, Zvolen, Trenčín, Komárno, Rožňava, Prešov, Košice.
Mnozí tehdy „hlasovali nohama“ – bezprostředně po srpnu 1968 emigrovalo okolo 100 tisíc Čechoslováků na Západ. Celkem mezi lety 1968 – 1989 emigrovalo čtvrt milionu lidí.
Na rozdíl od Ukrajiny, si tehdejší českoslovenští komunisté a to včetně těch reformních, nedovedli představit, že by kladli alespoň pasivní odpor. Ano, byla jiná doba, jiná geopolitická situace a Čechoslováků bylo mnohem méně. Ale nechápu, proč Dubček a další členové předsednictva ÚV KSČ se neskryli a nezasedali někde ústraní a nechali se zatknout sovětskými vojáky ráno 21. srpna přímo v budově ÚV KSČ a unést do Moskvy nebo proč např. na přistávací dráhu v Ruzyni nedali cisterny, aby zabránili přistávání sovětských letadel.
Tenkrát, stejně jako dnes, si mnoho kolaborantů přálo a přeje protektorát Ruska, protože doufají, že je Rusové (znovu) dosadí a podrží u moci. Tito kolaboranti vědí, že bez vojenské podpory Ruska nikdy nebudou mít „vedoucí úlohu“, kterou ztratili krátce poté, co Michail Gorbačov dal najevo, že pro záchranu „vedoucí úlohy KSČ“ vojáky nenasadí.
Na fotografii Zvací dopis a vlastizrádci, kteří ho tehdy podepsali. Kdo by ho nejraději poslal dnes?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV