Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

„Přelomový“ je silné slovo a já chci nakládat se slovy přiléhavě k jejich významu. Navíc nechci podlehnout současnému trendu, kdy pořád jen „překonáváme“ a nepovažujeme za dobré to, co bylo dobré řadu let a osvědčilo se to. Takže jako přelomový rok 2015 neoznačím. Byť se v něm udály věci bezesporu významné a zásadní. Vyjmenoval jste je již v otázce. Ano, všechny jsou důležité, závažné, něčím poznamenají vývoj dějin světa, států a osudy lidí.

Určitě je novým fenoménem masová migrace, která v novodobých dějinách Evropy nebo aspoň za posledních 40–50 let nemá obdobu. A dlužno říci, že na ni Evropa naprosto nebyla připravena. I když na nebezpečí, že k masovému exodu velkých skupin obyvatel z některých zemí v dohledné době dojde, upozorňovali mnozí bezpečnostní analytici, sociologové a vědci už dlouho. Nemluvě o tom, že Evropa i USA k urychlení těchto procesů významně přispěly nadřazeneckým vnucováním našich euroamerických hodnot společenstvím a státům s úplně jinou kulturní a společenskou tradicí.

Tím míníte zahraniční intervence, že?

Mám zde především na mysli podporu, spíše však vyvolávání takzvaného arabského jara či „svatý boj“ proti diktátorům typu Asada či Kaddáfího, které se ukázaly jako naivní a chybné. Neboť to, co se objevilo po jejich pádu či oslabení, je nesrovnatelně horší jak pro lidi, jimž to údajně mělo pomoci, tak pro nás na Západě. Na druhé straně je třeba jednoznačně zdůraznit, že občanské války a ekonomické obtíže v zemích, odkud  odcházejí migranti do Evropy, nevznikly jen zásahem Západu, mnohé války jak v Africe, tak na Blízkém východě vznikly z jiných důvodů, jiné, které nevznikly, by se rozhořely, i kdyby Západ takto nezasahoval. Zásadním faktorem je těžký život v těchto zemích, doprovázený chudobou.