Proč jste se rozhodl kandidovat do Poslanecké sněmovny rok před ukončením vašeho senátorského mandátu, který by tak zanikl a s tím senátorský klub, kterému předsedáte?

Jestliže Strana práv občanů, v jejímž čele stojím přes tři roky, jde po loňských úspěšných krajských volbách do parlamentních voleb, tak je logické, že nemohu stát za bukem bez ohledu na to, co se stane. To je role předsedy strany.

Stejně jako například ČSSD či STAN, tak ani SPO nepovede do voleb coby superlídr jejich předseda. Z jakého důvodu jste se k takovému rozhodnutí uchýlili? A nemrzí vás to, coby předsedu?

U ČSSD či STAN vznikla situace, že předseda superlídra dělat nemůže i kdyby chtěl. ČSSD čelila po letošním rozjásaném a nablýskaném volebním sjezdu pokračujícímu propadu preferencí a musela udělat nějaký krok. STAN uzavřel koaliční smlouvu s lidovci, kteří je vzápětí hodili přes palubu. No a ten, který nejvíc tuto koalici prosazoval, podporoval, propagoval, Petr Gazdík, asi těžko mohl pomyslet na roli volebního superlídra v politickém subjektu, který vlastně coby samostatný do voleb sám ani nechtěl. Pokud se týká mne, tak já byl ten, který nejenom že podporoval do pozice superlídra Františka Ringo Čecha, ale udělal jsem pro realizaci této vize maximum. Bylo to moje přání a moje vize, která měla a má ve vedení strany velkou podporu. Proč? To odpovím po zhodnocení volebního výsledku Strany práv občanů v třetí dekádě října.