Senátor Veleba o útočné „pražské kavárně", Zemanovi, morálním venkovu i nepřijatelném výroku Albrightové

11.01.2015 15:01

ROZHOVOR Pražská kavárna, ekipa kolem poraženého prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga a militantní pravicoví politici. To jsou podle nezávislého senátora Jana Veleby permanentní kritici prezidenta Miloše Zemana. Na venkově a v malých městech, kde má pán Hradu zastání, jsou prý mezi lidmi pevněji a plošněji rozvrstveny hodnoty jako čest, svědomí, slušnost, pracovitost, názorová pevnost a další.

Senátor Veleba o útočné „pražské kavárně", Zemanovi, morálním venkovu i nepřijatelném výroku Albrightové
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda SPO Jan Veleba

Která z hlav států podle vás přijede do Prahy na pozvání prezidenta Miloše Zemana k uctění obětí holokaustu? Nemyslíte si, že by se akce mohla zvrhnout v jakýsi globální protest proti politice Vladimira Putina?

Organizátorem této akce je Evropský židovský kongres a ten také uveřejní finální seznam hostů, kteří přijedou. Do této chvíle potvrdilo podle mých informací účast deset prezidentů, dvanáct premiérů a asi dvacet šéfů parlamentů. Příprava pietní vzpomínky na tuto výrazně tragickou kapitolu dějin židovského národa i dějin celého lidstva nemá žádnou souvislost se současnou bezpečnostní situací v Evropě a se současnou vypjatou atmosférou ve vztazích EU a USA versus Rusko. Žádný globální protest proti politice Vladimira Putina se proto konat určitě nebude. Pokud bych měl být adresný, tak odhaduji, že samotní Putin ani Obama nepřijedou.

Proč je prezidentu Zemanovi stále vyčítáno pozvání Putina, když ho třeba pozvali do Francie na výročí vylodění Američanů v Normandii, kam také přijel. Jde o nějakou formu selektivní paměti?

Tak především se musíte podívat, kým je mu to vyčítáno. Rozumně uvažující člověk se základními znalostmi dějepisu, tedy období druhé světové války, prezidentovi účast na oslavách sedmdesátého výročí Dne vítězství vyčítat nemůže a ani nebude. Spíše naopak by mu to měl vyčítat, kdyby se toho prezident Miloš Zeman neúčastnil. Když vyloučíme tuto skupinu lidí, politiků a novinářů, pak nám zbude ona skupina, která na Zemana útočí permanentně. Tedy „pražská kavárna“, ekipa kolem poraženého prezidentského kandidáta a někteří militantní pravicoví politici, kteří mají černobílé vidění světa, ve kterém historické konsekvence a logika podléhají nejnovějším politickým dogmatům. A tím hlavním je „mydlit“ Putina při každé příležitosti. Víte, já mám s Dnem vítězství osobní zkušenost. V roce 1980 jsem tento den strávil v tehdejším Leningradě, nyní zpět Petrohradě. Podíval jsem se tehdy na jednotlivé linie obrany, byly tři. Podíval jsem se na Piskarevský hřbitov, kde je pochován milion obránců tehdejšího Leningradu. Mluvil jsem s válečnými veterány, viděl tu neskutečnou atmosféru. Chyběla mi slova a ztrácel jsem dech. Vždyť život tehdy položilo šestadvacet milionů sovětských občanů, sedmnáct tisíc vesnic bylo srovnáno se zemí. Sečteno a podtrženo – vyčítat prezidentovi, že se pojede poklonit těmto hrdinům a našim osvoboditelům, je ubohé a svědčí to i o lidské úrovni těchto kritiků.



Co si myslíte o srovnávání prezidenta Zemana s bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovičem?

Že to je naprostý nesmysl a ukázka úrovně znalostí politických reálií prezidentových kritiků. Tak především Janukovič byl člověk posedlý touhou po majetku. Žil spolu se svou rodinou v neskonalém přepychu a on a jeho rodina vlastnili obrovský majetek. Byl to ale také člověk, tedy prezident Ukrajiny, který dostal dvacátého února minulého roku od ministrů zahraničí Francie, Německa a Polska záruky osobní bezpečnosti s tím, že ukrajinská krize bude řešena smírnou cestou. Za ani ne čtyřiadvacet hodin poté byl nucen si zachránit útěkem do Ruska holý život. Třetí moje poznámka je k politickému stylu Janukoviče. Byl politikem, který velmi často používal metodu politického lavírování. Když si proti těmto základním charakteristikám Janukoviče postavíme charakteristiku Miloše Zemana, pak zjistíme, že oba politici nejenom že nejdou k sobě přirovnat, ale jsou vlastně vzájemným protikladem. Těm, kteří se snaží navodit zdání jejich srovnání, chybí elementární znalosti a určitá politická úroveň.



Jak vnímáte snahy různých angažovaných skupin, například vyvěšení transparentu na chrámu svatého Víta s nápisem Zde sídlí Putinova loutka?

Jako selhání strážní služby Pražského hradu. A pokud se mýlím, tak mi chybí informace, jakým způsobem se tyto přestupky řešily nebo řeší. Podle mě jde o znesvěcení půdy, která je pro nás Čechy tak drahá.

Proč Zemana odmítají města a přijímá venkov? Nemyslíte si, že v prvním prostředí bují nekritický antirusimus a filosofie neustálých debat, kdežto v tom druhém sílí touha po všeobecném klidu, ale i aktivní hlavě státu?

Je mi to nemilé, vím, že budu obviňován z rozdělování společnosti, ale mám pro to dvě doplňující se vysvětlení. Když jsem v osmdesátých letech minulého století studoval na nynější Masarykově univerzitě v Brně sociologii, tak jsem se seznámil s dílem profesora Arnošta Inocence Bláhy, což byl přední meziválečný filozof a zakladatel slavné brněnské sociologické školy. Tam jsem se dočetl, že venkov, patří sem i menší města okresního formátu, je základem našeho národa, že zde jsou jeho kořeny a jeho mravní zdraví. Dočetl jsem se, že tam převládají hodnoty jako je čest, svědomí, slušnost, pracovitost, názorová pevnost a další. No a já, který jsem z venkova, velmi dobře ho znám a velmi dobře se mezi jeho lidmi cítím, s tímto hodnocením souhlasím, aniž bych tvrdil, že ve městech tyto hodnoty chybí. Na venkově jsou ale pevnější a plošně mezi lidmi rozvrstveny. No a Miloš Zeman je člověk, který dlouhá léta na venkově žil, člověk, který vyznává respekt k obyčejným lidem, který nevzhlíží k modle majetku, který dovede pojmenovat podvody a zlodějny a tak dále. Z tohoto úhlu pohledu je zcela přirozené, že venkov má současného prezidenta rád. Bere ho, jako jednoho z nich.

Madeleine Albrightová řekla kdysi něco ve smyslu, že Rusko má moc velké zásoby surovin a mělo by se o ně podělit. Zní to jako uvažování o dělení území Ruska. Co vy na to?

Možná, že právě tento výrok je jakousi nepsanou doktrínou, podle které se řídí současná vláda USA. Přesně tak mi to připadá. Ale abych odpověděl na dotaz. Pokud skutečně toto Madeleine Albrightová řekla, pak je to velmi nebezpečné a samozřejmě absolutně nepřijatelné uvažování významné světové političky. Byla ministryní zahraničí v Clintonově vládě v době, kdy došlo k bombardování Srbska. Kdybychom připustili legitimitu takovéto diskuse, kterou ale pokládám v jedenadvacátém století za šílenou, pak bych se mohl ptát, jestli náhodou území USA také není moc velké, jestli by se jeho část nemohla vrátit jeho původním indiánským obyvatelům anebo jestli by z území Saudské Arábie neměla být vyjmuta ropná území a podobně. Pak by také mohlo dojít na otázku, že by bylo dobré rozdělit Čínu. Jak říkám – šílené, nepřijatelné, vedoucí leda ke konfliktům a válkám.



Bílý dům povolal k jednáním s Kremlem autora Umění diplomacie Henryho Kissingera. Vidíte v tom naději?

Vidím v tom buďto bezradnost anebo určitý politický trik. Souhlasím s tím, že Henry Kissinger byl excelentní diplomat, ale nechápu, proč by na stará kolena měl dělat něco, co je výsostnou povinností současného velmi akčního ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Navíc se povolání Kissingera děje v době, kdy prezident Obama stupňuje útočnou rétoriku směrem k Rusku a Putinovi. Já tedy upřímnosti tohoto kroku nevěřím.

Kdo byl či je pode vás fašista? V dnešní situaci se nabízejí jména jako Stepan Bandera, Emil Hácha, Benito Mussolini, Alexandr Kolčak, ale jsou tak v Rusku někdy označovány i členky skupiny Pussy Riot anebo pro svůj výrok právě Madeleine Albrightová či poradce Putina Alexandr Dugin. Vyrobil jste si nějakou vlastní definici?

Fašista je ten, který se řídí fašistickou ideologií, která podle mého názoru musí splňovat následující atributy. Uchopení moci vojenskou silou a vládu formou diktátorského režimu. Definování nepřítele a ozbrojený boj k jeho zničení. Třetím atributem je rozpínavost a diktování své vůle jiným národům. Fašistou tedy byl nesporně Stepan Bandera, nyní na západní Ukrajině za nečinného přihlížení politiků EU a USA uctívaný jako národní hrdina. Fašistou byl i Benito Mussolini, nikoliv ale Emil Hácha. Ten byl přinucen fašistům sloužit, fašista ale nebyl, byl z donucení kolaborant. Nepatří sem ani už zmiňovaná Albrightová, ale její myšlenka o podělení území Ruska s ostatními zeměmi, rozumnějme podělení o suroviny, dovedená do konce, by byla základem fašistické ideologie, chcete-li fašistické geopolitiky.

Český národ je rozdělen po vzoru skupin voličů v přímých prezidentských volbách. Co by jej mohlo sjednotit? Máte pro prezidenta Zemana nějaký nápad v tomto smyslu?

Aby pokračoval ve vystoupeních ve stylu Prezidentského Pressklubu na Frekvenci 1 čtvrtého ledna, kde jeho odpůrci našli „zásadní nedostatek“ a sice, že neandrtálci prý neřvali. Aby pokračoval v pracovních cestách po naší zemi a setkal se s maximálním počtem občanů bez cenzury a ataků médií. A konečně, aby pokračoval v prezidentské ekonomické diplomacii, to znamená cesty s podnikateli do zemí potencionálních nových trhů. K tomu všemu by nebylo od věci, kdyby prezident, respektive lidi z jeho týmu našli platformu diskusí prezidenta se studenty a mladými lidmi, aby tito měli možnost poznat skutečného Miloše Zemana. Myslím si, že jsem neobjevil nic nového, a že prezident podobným způsobem bude ve výkonu svého mandátu pokračovat. Tím se nestane to, že se národ sjednotí. Ten je potencionálně rozdělen přímou volbou. Stane se ale to, že většinu občanů dostane na svou stranu a svým odpůrcům, kteří jeho zvolení „demokraticky“ neuznali, ubere výrazným způsobem prostor a situace se zklidní.

Kolik mužů by se dnes sebralo a šlo za Česko v rámci Evropské unie bojovat? Neskončilo by to tak, že by jako v první světové válce bojoval syn proti otci?

Obávám se, že by jich mnoho nebylo. Alespoň ne dobrovolně. Mě by v této souvislosti zajímalo, jak ochotni by byli bojovat současní eurohujeři a jejich nejbližší. Nedej bože, aby takováto situace nastala, ale pokud ano, pak by se podle mého názoru poznalo, jak mizernou podporu a skutečné pouto svých obyvatel má současná EU. Dříve, v minulém století, tu byla situace, že ochota položit život za vlast byla jaksi normální a byla to společenská norma konkrétního vlastenectví. Nerad bych se mýlil, ale v současné době by to tak nebylo. A už vůbec ne, že by proti sobě bojovali otec se synem.

Máte tři děti. Rozebíráte politiku, hádáte se s nimi anebo jsou s vámi zajedno?

Já se doma politice upřímně řečeno dost vyhýbám, mám jí dost mimo domov. Dá se ale říct, že rodina moje politické názory z velké většiny sdílí nebo minimálně respektuje. Nejlépe se to vždy otestuje ve volbách. Není to ale tak, že bych svým nejbližším svoje názory vnucoval a dokonce ani tak, že bych jim přednášel co a jak. Spíše se tomu vyhýbám a jsem rád, že i přesto jsou ke mně v politických otázkách loajální.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ombudsman? Zrušit! Zbytečné. Tohle Šabatovou nepotěší, Křečka ano. Poslanec Bžoch napřímo

21:19 Ombudsman? Zrušit! Zbytečné. Tohle Šabatovou nepotěší, Křečka ano. Poslanec Bžoch napřímo

ROZHOVOR „Ve funkci ombudsmana nevidím vůbec žádný význam. Úřadů máme zbytečně moc a já funkci nevid…