Senátor Veleba vyplísnil Schwarzenberga za „hon na Rusko". A popsal vzniklé škody

09.10.2014 20:32

ROZHOVOR Nejen u nás, ale v celé Evropské unii chybí podle senátora a zemědělského odborníka Jana Veleby objektivní analýza, která by ukázala dopad protiruských sankcí i na země EU. Bývalý prezident Agrární komory v té souvislosti vyzdvihuje prezidenta Miloše Zemana, který na rozdíl od jiných politiků vidí trochu za obzor a jen co začalo na Ukrajině platit příměří, začal okamžitě dělat takovou politiku, která by České republice něco přinesla.

Senátor Veleba vyplísnil Schwarzenberga za „hon na Rusko". A popsal vzniklé škody
Foto: hns
Popisek: Senátor, exprezident Agrární komory a předseda SPO Jan Veleba
reklama

Povídání o sankcích, které proti Rusku zavedla Evropská unie a Spojené státy, nelze nezačít dotazem na projev prezidenta Zemana na konferenci Dialog civilizací na Rhodosu, v němž vyzval k jejich zrušení. Co si o prezidentově výzvě myslíte?

Podle mého především chybí nějaká opravdu objektivní analýza dané politické, ale i ekonomické situace kolem těch sankcí. Převládají jenom emoce. V podstatě mohu zopakovat slova Václava Klause, že převládá hon na Rusko, při němž se většina politiků předhání ve velmi silných výrocích bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady na naši ekonomiku. K vystoupení prezidenta Zemana na Rhodosu je dobré vědět, v jakém čase a situaci se uskutečnilo. Tehdy už na Ukrajině začalo platit příměří. Takže já naopak považuji v této situaci prezidentovo vystoupení a jeho dikci i obsah za velmi vhodné v návaznosti na to tehdy začínající příměří. Naopak absolutně nerozumím tomu, že když se uzavřelo příměří, tak v té době Evropská unie a Spojené státy vyhlásily další sankce. To je mimo moje chápání. Ledaže se ty další sankce musely vyhlásit stůj co stůj bez ohledu na nějakou situaci, což pak ale postrádá jakoukoli racionalitu.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Na adresu prezidenta se ale za jeho projev, navíc v ruštině, valila spousta kritiky, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg dokonce prohlásil, že agenti Lukoilu v jeho okolí očividně splnili svůj úkol. Takže ta kritika podle Vás namístě vůbec nebyla?

Výrok Karla Schwarzenberga považuji za populistický, který nemá s racionalitou mnoho společného, i když obvykle jeho vyjádření racionální jádro mají. Já jsem si sehnal informace o konferenci na Rhodosu a zjistil, že Miloš Zeman se té konference zúčastňoval pravidelně i v minulosti, kdy ještě prezidentem nebyl. Konference se jmenuje Dialog civilizací, tak to také dialog mezi národy má být. Vždy tam mluvil rusky, ale tehdy si toho nikdo nevšímal. Na té konferenci jsou dorozumívací jazyky angličtina a ruština. Pořadatelem byl Vladimir Jakunin, což je generální ředitel ruských drah. S nimi má Česká republika čilé obchodní vztahy, jezdí na nich spousta našich lokomotiv. Takže i proto nevidím nic divného na tom, že si prezident Zeman vybral ruštinu a přednesl tam patnáctiminutový projev v ruštině, který má hlavu a patu. Naopak za tím vidím to, že vytváří prostor pro Českou republiku, pro české průmyslníky, pro české výrobce. Kritizovat ho za to jen zapadá do té celkové hysterie, v níž se politici a nepolitici předhánějí v tom, kdo se vyjádří vůči Rusku razantněji. Bylo to v určité situaci, byly tam určité technické možnosti, pan prezident si vybral tuto a já osobně si myslím, že udělal dobře.

V úvodu jste zmínil, že chybí objektivní analýza politické i ekonomické situace kolem sankcí. Můžete z informací, s nimiž jste se až dosud seznámil, usoudit, zda jsou sankce vůči Ruské federaci účinné, nebo ne?

Ty sankce určitě jistý účinek mít budou. Nejen na Rusko, ale i na Evropskou unii. A už teď mohu uvést dva dopady i na Českou republiku. První je zásah do oblasti cestovního ruchu. Cestovní kanceláře, pražští hoteliéři a další jsou zděšeni a hlásí výrazný pokles počtu ruských turistů. Mimochodem v roce 2013 přicestovalo do České republiky 800 tisíc ruských turistů, odborníci odhadují, že letos to bude jen něco málo přes polovinu. Čili to bude mít hluboké dopady na cestovní ruch, na ekonomiku hotelů, restaurací, ale i letišť. Možná to nepotřebujeme, možná jsou ČSA v dobré kondici, nevím …

Předpokládám, že vedle cestovního ruchu bude tím druhým, na koho sankce v Česku nejvíce dopadly, zemědělství.

Dopady na agrární trh už se začínají projevovat. Třeba čeští zelináři jsou nuceni – dám příklad zelí – prodávat za podnákladovou cenu korunu padesát, přitom výrobní náklady jsou dvě padesát až tři koruny. To bude pokračovat, přejde to na mléčné výrobky, na maso. Protože když vezmu čísla podílu exportu některých agrárních produktů do Ruska, tak v roce 2013 činil podíl exportu sýrů Evropské unie do Ruska 33 procent, podíl exportu másla 30 procent, podíl exportu sušeného mléka deset procent. Zatím se to řeší tak, že se plní sklady, ale zboží z těch naplněných skladů se bude muset někam udat. To bude stát peníze a bude to přinášet tlak na snížení ceny. Čili ten křehký agrární trh Evropské unie, který EU léta drží složitým systémem, jenž se nazývá společná zemědělská politika, bude narušen, a to bude další dopad.

Když jste zmiňoval chybějící analýzu, na co by mohla například upozornit?

Rusko přistoupilo ke krokům, které pravděpodobně přinesou velký pohyb ve vztazích mezi Západem a Východem, a ty kroky jsou směrem k Číně. Už teď je jasné, že dochází k velkému sbližování ekonomických vztahů, neříkám vojenských, mezi Ruskem a Čínou. Dochází k dohodám, při nichž si Rusové zakládají účty v rublech nebo v jüanech u čínských obchodních domů. Nové obchodní vztahy tak uzavírají nikoli v dolarech, to je velmi zajímavá záležitost. Další produkt té situace je, že se překotně uzavírají významné kontrakty mezi Ruskem a Čínou. V současné době už je uzavřeno přes třicet společných projektů v hodnotě sto miliard dolarů, a ten proces bude pokračovat. Gazprom uzavírá kontrakt na budování plynovodu do Číny za 400 miliard amerických dolarů na 38 miliard dopravy metrů krychlových plynu po dobu třiceti let. Takže to jsem měl na mysli, když jsem říkal, že absolutně nejsou zpracovány žádné analýzy.

Pokládáte tedy za rozumné nezpřetrhat veškeré politické a ekonomické vazby na Ruskou federaci?

Tady se každý předhání v tom, aby si přiložil polínko. Ale možná že se za tři roky probudíme do těžké kocoviny, protože sankce nedopadnou jen na Rusko, ale dopadnou těžce i na nás. Evropská geopolitika není postavena na realistických základech a prezident Miloš Zeman je v podstatě jediný politik, nechci ho zbožšťovat, ale on nedělá nic jen tak. Má to promyšlené, je to jediný politik, který vidí trošku za obzor a který hájí, to třikrát podtrhávám, české zájmy. Vždy to tak bylo. A jistě jste si všimli, že do vyhlášení příměří byla jeho rétorika vyvážená. Ale jakmile vycítil možnost, že se to na Ukrajině zastaví, tak okamžitě začal dělat politiku takovou, která by České republice něco přinesla. Jenom připomenu, že lokomotiv na ruských drahách jezdí dvacet tisíc. Tak jenom v tom, kdybychom se tam upíchli. Ale určitě se tam neupíchneme politikou sankcí.

Jako bývalý prezident Agrární komory určitě bedlivě sledujete, co sankce udělají s naším zemědělstvím, ovocnářstvím, potravinářstvím. V čem je Česko nejvíce ohrožené?

Dám příklad. Jestliže Poláci jsou největší pěstitelé jablek v Evropské unii a mají takovou produkci, že měli potřebu, dokud to nebylo násilně zastaveno, vyvézt do Ruska ročně podle úrody 750 tisíc až jeden milion tun jablek, tak to jim samozřejmě zbyde. Agrární trh Evropské unie, a nejen agrární, se vyznačuje tím, že je volný. To znamená, že ten, kdo vyvážel do Ruska cokoli a teď vyvážet nemůže, tak to zboží musí dostat někam na trh. Tak je přirozené, že ho umístí na trh, který je volný a kam ho může dovézt. A my jsme samozřejmě první na ráně, sousedíme s Poláky dlouhou hranicí, takže to nebezpečí je tady reálné a už je tady. Zelináři i ovocnáři dělají první svodky, jakým způsobem je to postihne. A že je to postihne určitě. Na řadu pak přijdou mléčné výrobky, potom maso, vejce a tak dál, co všechno se do Ruska vozilo. Loni se v ČR vyprodukovalo 15 tisíc tun máku, z toho pět tisíc se vyvezlo do Ruska. Mák sice v současné době není na seznamu, ale přesto se obchod zastavil a mák se do Ruska nevozí. Pokud se to nezmění, tak se cena máku u nás zhroutí. Ti, kdo pěstují mák, tak s tím pochopitelně přestanou. A my budeme mít o dalších 60 tisíc hektarů polí víc řepky nebo kukuřice.

Ale od 3. října musí firmy, které do Česka dovážejí potraviny, hlásit zásilky dva dny předem, kolik zboží přivezou i jeho předpokládanou cenu. Jak hodnotíte význam tohoto vládního nařízení a opravdu existovala reálná hrozba zavalení Česka potravinami za dumpingové ceny?

Opatření, které prosadil ministr zemědělství Marian Jurečka, je administrativního charakteru, aby se navýšení dovozu k nám za dumpingové ceny trochu zmírnilo. Je to jednoznačně administrativní opatření, které přidělá obchodníkům hromadu práce a starostí. Myslím si, že to pomůže, ale není to opatření systémové. A nemůže to vyřešit podstatu věci, protože obchodníci si to jistě nastaví tak, aby vyhověli tomu vládnímu nařízení, takže tímto opatřením se nezmění to, že tu budou na agrárním trhu velké přebytky. Trošku se to přibrzdí, ale trvalé řešení to v žádném případě není. Pro obchodníky, pro řetězce, je navíc tato situace novou příležitostí na velký kšeft, marže obchodníků za této situace narůstají. Tento administrativní krok nemůže tok zboží sem zastavit. A doplatí na to výrobci.

Mluvili jsme o cestovním ruchu i zemědělství, promítnou se sankce i do českého průmyslu?

Ve svém senátním obvodě každému, koho potkám z významných podnikatelů, kladu otázku, co ruské sankce. Tím, že Rusové přivřeli hranice pro potraviny z Evropské unie a Spojených států, tak dali příležitost novým výrobcům, zejména Brazílii, Austrálii, ale třeba i Turecku nebo Číně, takže část toho trhu obsadí někdo jiný a evropští producenti v zemědělství budou trvale poškozeni. Ale zároveň prezident Putin velmi rázně sleduje politiku zvyšování soběstačnosti potravin. A tady bude příležitost pro české firmy, které vyrábějí třeba pro živočišnou výrobu na klíč stavení pro chovy prasat, chovy dojných krav. Jenomže tenhle segment je z celé průmyslové výroby jen marginálie. Tady je spíš ohroženo strojírenství. Proto si v této souvislosti cením postoj premiéra Sobotky, protože tam by dopad, kdybychom bezhlavě do sankcí šli a bezhlavě poslechli Brusel, rozhodně byl. No a také si neumím představit, kdyby Rusové přestali dodávat palivové články do našich jaderných elektráren. Proto mluvím o té analýze. Nikdo ji neudělal, nikdo se tím nezabýval, každý se předhání v expresívních vyjádřeních o Lukoilu a já nevím o čem ještě, ale to je krajně nezodpovědná politika.

Jsou na země Evropské unie více znát dopady odvetných sankcí, které zavedlo Rusko, nebo to, že do Ruska nemohou některé komodity z rozhodnutí EU vyvážet?

Kdyby se to spočítalo, tak ty odvetné sankce budou mít větší dopad, protože ty už byly cílené. Třeba Poláci provádějí konfrontační politiku k Rusku – rozumím tomu, že mezi nimi jsou historicky hluboké příkopy – ale pak to ovoce a zelenina byla jednoznačně mířená záležitost. Jak znám polské zemědělce – a znám je dobře – tak ti mlčet nebudou. Tam se podle mého názoru můžeme dočkat nepokojů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Boj o ČT vrcholí. Xaver a jeho otevřená zpověď jen pro PL: lahvičky koňaku, byznys, ale i pochvala. Budete koukat

20:49 Boj o ČT vrcholí. Xaver a jeho otevřená zpověď jen pro PL: lahvičky koňaku, byznys, ale i pochvala. Budete koukat

ROZHOVOR Jak Česká televize obstála v koronakrizi? A měly by se navýšit koncesionářské poplatky? Nej…