Základní škola v Barceloně se rozhodla z knihovny vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevila Červená Karkulka nebo Šípková Růženka. Jak tento krok hodnotíte? Jsou dnes skutečně stereotypy o pohlavích překonané? A mají se korigovat zrovna v pohádkách?
Již uběhla nějaká doba od této události, byl jsem mezitím ve Španělsku u jednoho nakladatele a tam tato událost nezpůsobila žádný větší zájem. Myslím, že se jedná o mediální záležitost a klasické pohádky žijí dál.
Je ale možné, že některé staré knížky skutečně škodlivě informují o postavení žen a mužů? Kdo by případně měl škodlivost posuzovat?
Nechal bych to na zákaznících, což se posléze projeví na výběru knih, které nakladatelé vydávají. Možná je to ta neviditelná ruka trhu.
Považujete za rozumné, aby malé děti řešily věci typu gender a teorie, že jedno pohlaví je vyobrazováno chybně, či prezentováno jako méně významné než to druhé? Jsou vůbec genderové stereotypy téma?
Malé děti by nejdříve asi měly poznat, co je dobro a zlo. A jestli bylo nebo je něco zobrazováno jinak, než jak je na určité věci nahlíženo nyní, tak se to v umění – filmech, knížkách a písních určitě přirozeně objeví. Já bych ale existující díla nerevidoval.
Pokud by novodobí cenzoři byli úspěšní a ve své práci důslední, podle komentátorky Karoliny Stonjekové by se časem musela zakázat naprostá většina knih, hudby i filmů, protože s ohledem na dobu vzniku vždy nějaký ten stereotyp podporují. Obáváte se do budoucna zesilování požadavků těch, kterým genderové stereotypy v literatuře vadí?
Ne, nebojím, doufám, že převáží rozumná většina.
Vydal byste „upravenou“ Červenou Karkulku?
Vydali jsme upravenou Červenou Karkulku a další klasické pohádky doplněné vtipnými ilustracemi a situované do současnosti, jmenují se Pohádkové pohromy. Ale to není asi to, kam směřujete. Genderově upravenou pohádku bychom asi nevydali.
Udělal Michal Šmarda dobře, když ,,položil" stranickou nominaci na ministra kultury?Anketa
V poslední době se klade důraz na inkluzi minorit do velkých filmových projektů – hlavní role jsou častěji obsazovány herci tmavé pleti, či ženskými hrdiny. Mluví se o tom, že příští James Bond by měla být černoška, byl natočen remake Lovců duchů, kde jsou všichni hlavní hrdinové ženy. V dokumentu o slavném finském polním maršálu Carlu Gustafu Mannerheimovi byl do hlavní role obsazen Keňan. Je něco takového potřeba, i když historická fakta, či knižní předlohy s ničím takovým nepočítají?
Podle mého soudu to není potřeba.
Co může přinést reinterpretace pohádek? Budeme jednou také reinterpretovat třeba dějiny?
Nejsem věštec. Reinterpretovat pohádky není potřeba. Myslím, že spíše vzniknou nové příběhy. Dějiny budou možná ještě lépe poznány, ale jak budou interpretovány různými subjekty, to je při velkém množství různých informací otázka.
Zeptám se zcela obecně. Co v dnešní době považujete za největší hrozbu pro svobodu slova?
Cenzuru v jakékoliv podobě. Naštěstí já osobně se s ní nijak nesetkávám.
Fotogalerie: - Maso je vražda
Čtenáři možná nevědí, že kromě toho, že vlastníte jedno z největších vydavatelství v České republice, jste i kytaristou rockové skupiny Krausberry, jejíž kořeny sahají hluboko do osmdesátých let. Setkal jste se tehdy, coby aspirující hudebník, s cenzurními zásahy?
Ano, hrál jsem dlouho s Krausberry, ale teď už mám znovu jinou kapelu. Na žádné cenzurní zásahy si moc nevzpomínám, ale my jsme byli tak trochu mimo hlavní proud, tak jsme si dělali, co jsme chtěli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
