MMF kvůli koronaviru snižuje svůj odhad letošního růstu čínské i světové ekonomiky. Zlato je nejdražší v dějinách, japonský jen přestává být bezpečným útočištěm a výnos amerických bondů asi spadne na historické minimum. Akciové trhy přišly kvůli koronaviru o 3,3 bilionu dolarů. Svět se bojí, že koronavirus způsobí globální pandemii. USA si díky koronaviru půjčují nejlevněji v dějinách. To je jen zlomek ze záplavy zpráv o důsledcích šíření koronaviru. Které – a to nejen z těch zmíněných – považujete jako analytička za nejdůležitější?
Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?Anketa
Možná vás to překvapí, ale coby analytik žádnou z nich nepovažuji za nějak extrémně zajímavou, protože jsou z mého pohledu už staré. Jak víte, na tomto místě jsme mnohokrát mluvili o zpomalování světové ekonomiky, o přehřátí akciových trhů, o extrémně nízkých úrokových sazbách… A zprávy o ekonomice v souvislosti s koronavirem v podstatě jen opakují, co už jsme tu trochu jinými slovy řekli. Akorát je tu jediný zásadní „rozdíl“: Teď si toho stavu ekonomiky všimly masy. A začaly panikařit.
V ekonomice se ovšem díky této panice nic podstatného nezměnilo – pouze tato panika finančních trhů přiznala a demaskovala tu Potěmkinovu vesnici, kterou jsme tu posledních pár let měli. Fakt, že ekonomika je v nějakém vnitřním krizovém rozvratu, je dán tím, že jsou v ní hluboké nerovnováhy. Nikoliv tím, zda na papíře roste, či nikoliv. A zdravá ekonomika by ani na pandemii tohoto typu – míněno s takto relativně nízkou smrtností – nereagovala tak hystericky. Ovšem pro ekonomiku, která se nachází v jisté formě vnitřní krize, je zatížena hlubokými nerovnováhami, je každá nepříjemná zpráva potenciální rozbuškou.
Jste spokojeni s výsledky parlamentních voleb na Slovensku?Anketa
Informace o koronaviru byla právě takovou rozbuškou, která spustila výprodeje na akciových trzích. Kdyby ale nepřišla zpráva o koronaviru, přišla by jiná zpráva, která by učinila totéž. Jen o nějakou chvíli později. Koronavirus je vlastně takovými novými Lehman Brothers. O nich se traduje, že odstartovali finanční problémy globální ekonomiky ze sklonku roku 2008. Není to ale pravda – nic neodstartovali. Tehdy byla ekonomika v nerovnováze. A Lehmani byli jen rozbuškou, která tu nerovnováhu demaskovala. Kdyby bývali Lehmani padli o pět let dřív, nic moc by se nestalo.
Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí skupiny G20 bez účasti zástupců Číny, Británie a Ruska jednali v Rijádu a apelovali na svět, aby vzhledem k šíření nákazy snížil svou závislost na Číně coby „dílně světa“. Francouzský ministr financí Bruno La Maire uvedl, že není dále možné, aby byl západní automobilový, farmaceutický nebo letecký a kosmický průmysl z 90 až 95 procent závislý na dodávkách z Číny. Může k omezení ekonomické moci Číny, o což dlouhodobě usiluje i americký prezident Donald Trump, dojít „jen“ kvůli koronaviru?
Je absolutní nesmysl brát to za tento konec. Jak jsme před chvílí řekli, finanční trhy propadly proto, že epidemie přišla v „nazrálou“ chvíli, ale že podstatné je, že v nerovnováze už dlouhodobě byly.
Psali jsme:
Proč byly ekonomiky v nerovnováze? Protože posledních, řekněme patnáct let, centrální banky a vlády intenzívně do ekonomik intervenují. Tisknou peníze, nastolily záporné úrokové sazby, vlády se předlužily. To tohle vytvořilo ony vnitřní nerovnováhy. Jejich příčinou jsou znásobené zásahy do ekonomik.
A teď někdo přijde a říká: „Udělejme ještě větší zásahy do ekonomik a uměle, nařízením shora, přeorientujme náš průmysl na jiné trhy.“ Víte, co to udělá? Ještě větší odchýlení ekonomik z rovnováhy. Ještě větší oslabení Evropy. Evropa bude uměle poptávat subdodávky někde jinde, odkud budou dražší, tím bude produkovat ještě dražší výrobky, tím bude proti Číně ještě méně konkurenceschopná, tím nás Čína bude ještě víc válcovat!
Neboli: Proč nás totalitní Čína válcuje? Protože je technologicky dál! A proč je technologicky dál? Protože kašle na takové věci jako likvidace automobilek ve jménu údajné ekologie, neštítí se fosilních paliv, má ve srovnání s námi menší byrokracii v oblasti podnikání, a tak dál.
Fotogalerie: - Zeman v USA
Evropská komise v novém složení při svém prvním hodnocení Česka konstatovala, že musí svoji ekonomiku učinit méně závislou na průmyslu a zvýšit produktivitu i přidanou hodnotu vyráběného zboží a služeb. Jsme připraveni na tyto výzvy i na navýšení ekologických daní kvůli zesílenému tlaku Bruselu, což bude pro konečně spotřebitele znamenat zdražení energií?
Naprosté oxymóron. Evropská komise tvrdí, že musíme být víc konkurenceschopní, a současně nás nabádá, abychom opět shora, nařízením, potlačili náš průmysl? A uvalili ekologické daně? Ale konkurenceschopnost nevzniká tím, že vláda něco shora rozhodne. Konkurenceschopnost vzniká tím, že žijeme a necháváme žít. Jak probůh někdo může věřit takovému nesmyslu, že uvalíme rádoby ekologické daně a konkurenceschopnost stoupne? Vždyť to ani nestojí za komentář. To nemá s ekonomií nic společného, to je čistokrevná ideologie.
Psali jsme:
Růst cen v Česku vede odbory k tomu, že budou chtít do kolektivních smluv kromě požadavků na zvýšení mezd o šest až sedm procent zavést i inflační doložky. Poradí si s tím zaměstnavatelé navzdory tomu, že v posledních letech náklady na mzdy docela prudce stoupaly?
Tím by se vytvořil dost ničivý začarovaný kruh. Na počátku zaměstnanci tlačili na vyšší mzdy. Mzdy tedy rostly. Tím zaměstnavatelům tak stouply náklady, že mnozí z nich navzdory rostoucí spotřebě obyvatel přestali být ziskoví. Museli zdražovat. No, a teď tito zaměstnavatelé, kteří mají stále větší potíže se ziskovostí, budu instalovat inflační doložky?
Psali jsme:
Aktuální inflace je v české ekonomice patrně jen věc poměrně dočasná. Česká ekonomika teď potřebuje stabilní monetární politiku, aby si kurz české koruny mohl najít svou novou rovnovážnou úroveň, aby nedocházelo ke zvýšenému tlaku na růst cen nemovitostí, aby nedocházelo k umělé přezaměstnanosti. A pak, za rok či dva, by se výše mezd postupně ustálila na nové víceméně rovnovážné úrovni a inflace by také nebyla tak vysoká. My potřebujeme do ekonomiky vnést stabilitu, a to zejména ze strany centrální banky. To by spravilo překvapivě velký okruh věcí.
Na první úsek Štafety pro demokracii, kterou setkáním v Plzni zahájil spolek Milion chvilek tažení po krajích, dorazila se svými dětmi i herečka Aňa Geislerová. Ta ve svém vystoupení mimo jiné prohlásila: „Vím, kolik platím daně, zdravotní pojištění. Chci vědět, kam peníze jdou, proč tam jdou a proč je jich tolik. Nedostávám zpětnou vazbu.“ Existuje způsob, jak by stát mohl daňové poplatníky o tocích od nich vybraných peněz informovat, a pokud ano, nevedlo by to jen k dalšímu nárůstu už tak početné masy úředníků?
To je velmi jednoduché, stačí si proklikat údaje o státním rozpočtu. Kdyby paní Geislerová chtěla, mohu jí doporučit stránky Ministerstva financí, kde se informace o státním rozpočtu dočte. Potíž není v tom, že by tyto informace byly tajné, ale v tom, že je nikdo nehledá, a pokud je už najde, nerozumí jim, protože jsou zveřejňovány poměrně chaoticky a málo přehledně. Většina lidí totiž ani nechce vědět, na co vybrané daně jdou.
A když se lidí zeptáte, kolik odhadují, že na daních odvedou a kolik jsou pak výdaje státu, je dokázáno, že většina z nich částky a procenta podhodnotí. Tomuto jevu se říká fiskální iluze a je v ekonomii znám již mnohá desetiletí. Na fiskální iluzi často různí politici hřeší a využívají ji tím, že si troufají dál zvyšovat daňovou kvótu. Kdyby přitom dali o daňové kvótě hlasovat v referendu, pravděpodobně by nic takového neprošlo.
Psali jsme:
Skončíme tak, jak jsme začali, tedy koronavirem. Média se předhánějí v uveřejňování fotek prázdných regálů v obchodech a ve zprávách, že Češi berou útokem obchody s potravinami a ve velkém nakupují trvanlivé potraviny. Pokud by byla v Česku kvůli koronaviru zavedena mimořádná opatření, vedení Prahy by prý zvážilo omezení prodeje potravin na osobu. Pozorujete ve svém okolí, že lidé panice začínají propadat, a co si o těch nákupech do zásoby myslíte?
Ano, pozoruji ve svém okolí, že lidé panikaří podle mého soudu nad rámec reálné hrozby. Možná vás překvapí, že já si žádné zvýšené zásoby nedělám. Určité minimální zásoby mám neustále, třeba pro případ blackoutu a podobně, a necítím nyní potřebu je jakkoliv navyšovat. Toto panikaření a vyprodávání obchodů považuji za mnohem vyšší hrozbu pro naši civilizaci než samotný virus.
Psali jsme:
Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě… – OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
