Vláda Petra Fialy sáhla po dlouhodobé kritice k zastropování cen energií. Zanedlouho by měla vydat patřičné nařízení. Jak se stavíte k tomuto rozhodnutí? Kde vidíte jeho pozitiva, a naopak slabiny?
Konečně! To je vlastně jediné pozitivum, které na tom vidím. Protože ta nejistota lidí i firem už byla úplně šílená. Negativ a slabin je víc. Negativum je, že se vláda rozhoupala pozdě, před tím její komunikace stála za starou belu a navíc se pořád oháněla evropským řešením, které bylo ve hvězdách. A vlastně pořád je. Což jen otevřelo prostor těm, kteří dohromady umně splétají drahé energie s tím, že by nás chtěli vytáhnout z NATO a přifařit nás zase do ruské zóny. K tomu jim výborně nahrává i celá EU, když fatálně selhává již ve druhé krizi po sobě. Navíc s tím, že tuhle krizi si sama vytvořila, což ovšem zatvrzele odmítá přiznat.
Ale hlavní slabinou je fakt, že ono stanovení cenového stropu je dotace. Tedy další zátěž pro státní rozpočet, který si na ni půjčí, takže o to nám povyroste český dluh. Je tedy otázkou, jak dlouho takový strop může vláda financovat? V žádném případě tedy nemůže jít o trvalé řešení. Stanovení stropu je jen získání času na nalezení skutečného řešení. To musí určitě zahrnovat oddělení plynových zdrojů elektřiny od těch ostatních, protože plyn šponuje ceny.
Hned po komunálních volbách ministr průmyslu Jozef Síkela připustil, že po jednáních v rámci EU bude stanovena horní hranice, takže zastropování jen do určité spotřeby. Proč nám vláda informace servíruje takhle po kouskách?
Jozef Síkela od začátku svého ministerství komunikuje tragicky, teď v tom jen pokračuje. Jestliže už nebyl vyměněn, mělo by se to stát co nejdřív. Šéf ministerstva průmyslu a obchodu v krizi je evidentně post, který je mimo jeho schopnosti. Navíc za celou dobu v úřadě nepochopil, jak funguje skutečná energetika a dokola opakoval, že více obnovitelných zdrojů nás zachrání. A také se mu zdálo jako dobrý nápad skladovat plyn ve volných kapacitách na západní Ukrajině. Čili od něj to není překvapivé. Je ale překvapivé, že si toho nevšiml premiér Fiala a nevyměnil ho. Jestliže byl jako bankéř pan Síkela výborný, měl by se k tomu vrátit. Protože jako ministr průmyslu a obchodu stojí za houby.
Ing. Jozef Síkela
Ekonomka Ivana Turková nedávno pro ParlamentníListy.cz zastropování rozebrala podrobněji. U elektřiny napsala: „Cenu elektrické energie vláda stanovila na šest korun, a přitom neřekla, že s připočtením nákladů na distribuci to bude celkem devět až jedenáct korun, což je absurdně vysoká cena v násobcích toho, co v jiných státech.“ Ohledně plynu napsala: „Strop stanovila ve výši tří korun za kilowatthodinu (kWh)! Já však myslím, že každý, kdo někdy viděl plynoměr, ví, že se plyn měří v metrech krychlových. A ta cena tří korun za kWh tedy znamená, že „kubík“ plynu stojí neuvěřitelných dvaatřicet korun, když ještě před dvěma roky stál kolem pěti korun!“ Souhlasíte s jejími poznatky?
Inu, co dodat? Tohle by se nemělo stát, ani kdyby krize nebyla. V krizi je to ještě hloupější. Vláda prostě komunikuje špatně. Nahrává tím přitom těm, kteří by náš stát vedli nejspíš ještě hůř. Politik má umět věci říkat tak, jak jsou, a srozumitelně.
Fotogalerie: - Česko, neplať!
I vláda chce spořit. „Vypnuté noční osvětlení budov, snížená teplota vnitřních prostor všech objektů včetně teplé vody, vypnuté klimatizace či plánované zateplení půdy Strakovy akademie. Tato a další přijatá opatření Úřadem vlády ČR mají přispět k až dvacetiprocentním úsporám ve spotřebě energií ve vládních objektech.“ Nemáme přeci jen tleskat?
Proč tleskat? Ale není to ani důvod k nějakému posměchu. Mělo by se to brát prostě jako samozřejmost. Takže úřad či ministr by jen někde na okraj konstatovali, že šetří tak a tak. Ovšem když kolem toho potřebují vířit vodu v médiích, nemohou se posměchu divit. Tím si o něj přímo koledují.
„Ruský plyn žene ceny energií i náklady domácností prudce vzhůru. Stát dlouhodobě zanedbává úspory energie či náhradu drahých fosilních paliv obnovitelnými zdroji. A ani v krizi nepomáhá lidem dostatečně. Proto milionům lidí hrozí finanční tíseň.“ Takto mimo jiné pozvaly na tiskovku k zahájení společné kampaně „Energie lidem!“ sociální a ekologické organizace jako Hnutí Duha, Greenpeace a další. Co vy na to?
Tyhle takzvané ekologické organizace, ve skutečnosti nevybíravě nátlakové lobbistické skupiny, jako obvykle dezinformují. Překrucují fakta. Takže ve výsledku bohapustě lžou. Cena plynu začala stoupat loni v srpnu. To se stalo ze dvou důvodů. Sama EU tlačila na to, aby se neuzavíraly mezistátní dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu, ale vše bylo v rukou obchodníků, kteří plyn prodávají na spotovém, tedy okamžitém trhu. Což je předpoklad k tomu, aby ceny mohly najednou vystřelit do astronomických výšin, jako nyní.
Druhým důvodem je německá Energiewende, tedy přechod Německa na zelené obnovitelné zdroje. Což je v podstatě základní kámen unijního Green Dealu, který za Česko zcela neobhajitelně podepsal bývalý premiér Andrej Babiš. Tyhle oba plány se odvíjejí od co nejráznější rozlučky s energetickým využíváním uhlí. Jenže ty zelené obnovitelné zdroje jsou především občasné zdroje energie. Když pak někomu v Německu došlo, že uhlí, které dodává energii neustále, není možné nahradit sluncem a větrem, které dodávají pouze podle denní doby, respektive podle počasí, došlo na plyn. Ten má totiž při spalování zhruba poloviční emise oxidu uhličitého, oproti uhlí. Zřejmě tím byl plyn pár let pro ekobolševiky přijatelný. Tím se plyn stal páteří přechodu k údajně bezemisní budoucnosti. Tedy k technologiím, které reálně nemáme.
Pak začal loni v létě plyn zdražovat, a stejně tak elektřina. Protože ji některé země získávají z paroplynových a plynových elektráren, když elektřinu přestanou dodávat ty vzývané obnovitelné zdroje energie (OZE), nebo když nestíhají krýt poptávku. Což nedokážou. V Německu loni nepokryly spotřebu země ani na jedinou sekundu, přestože mají podstatně větší instalovaný výkon než konvenční elektrárny. V čele těchto zemí je největší evropská ekonomika, tedy Německo. To ovšem bezvýhradně sázelo na ruský plyn, postavilo si dva přímé plynovody z ruské říše a odmítalo stavět terminály pro příjem zkapalnělého zemního plynu z USA a dalších států.
Jádru přitom ekobolševici házeli klacky pod nohy dlouhodobě – elektřinu z uhlí i z plynu uměle prodražují emisní povolenky. Což u uhlí vedlo k tomu, že jej před krizí aktivisté prohlašovali za drahý zdroj. Samozřejmě zamlčovali to, že je drahý uměle, kvůli jejich výmyslu s povolenkami. Ostatně, zrušení emisních povolenek je krokem, který už mohl elektřinu dávno o něco zlevnit. Jenže o tom v Bruselu nechtějí ani slyšet. A bohužel, politici jednotlivých států nejsou schopni tu úřednickou partu eurokomisařů umravnit.
Čili primárním důvodem nynější energetické krize je zelená politika, kterou vnutily slabým evropským a unijním politikům všemožné nátlakové zelené skupiny a lobby. Když pak stejní lidé, kteří systematicky pracují na tom, aby energií byl nedostatek, použijí heslo „Energie lidem“, je to vrchol pokrytectví a drzosti.
Mimochodem, ironií je, že nejpozději od roku 2015 EU ví, že celkové emise CO2 ze zemního plynu, tedy při těžbě, přepravě a spálení, jsou srovnatelné s těmi ze spálení uhlí. Což samozřejmě celý přechod na importovaný plyn kvůli emisím a „klimatu“ staví úplně na hlavu. Ostatně takový přístup je pro moderní zelený aktivismus, bohužel, příznačný.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
V Praze i mimo ni se koná mnoho protivládních demonstrací. Sociální napětí už zaznamenáváme. Vláda dostala v komunálních volbách jasný signál, že takhle ne! Může však dojít i k rozsáhlým sociálním nepokojům?
Inu, může. Protože však současné ceny energií a jejich hrozící nedostatek jsou důsledkem unijního Green Dealu a německé Energiewende, nebude spravedlivé házet vinu na současnou vládu. Ta se proti tomu nepostavila, ani se v krocení krize nijak nevyznamenala, ale také to šílenství s odstavováním spolehlivých zdrojů energie bez spolehlivé náhrady neodsouhlasila. To jde jednoznačně na účet minulé vládní garnitury. Válka energetický problém jen akcelerovala.
Nemůžu se vyhnout otázce na úniky z plynovodů Nord Stream a jejich podmořskému poškození, které jsou zřejmě výsledkem sabotáže. Co si o tom myslíte?
Obě strany války by k tomu měly důvody. Rusko by to mohlo provést snadněji. Teoreticky by to mohl být ještě někdo třetí, ale to by byly čiré spekulace. Kdo to byl doopravdy, se asi dozvíme jen stěží.
Má to v každém případě jeden pozitivní aspekt. Skončila německá romance s ruským plynem, která je jednou z příčin současné krize. A těžko už se bude někdy opakovat. Jestli někdo ještě pochyboval o nutnosti výstavby terminálů na příjem zkapalněného zemního plynu, tak po narušení obou plynovodů musel procitnout. To samé platí i pro stavbu nových plynovodů, třeba z východního Středomoří, kde má Izrael velká ložiska. O to víc, že už z Ruska přichází varování, že se může zastavit i plynovod Turkstream.
A nakonec. Zastavení růstu cen energií bude stát desítky, možná stovky miliard korun. Kdo to v budoucnosti zaplatí?
My. Kdo jiný? Stejně jako celý státní dluh, který roste už roky. Po nás ho budou platit naše děti, jejich děti, děti jejich dětí a tak dále.
Dokud se budou, pod taktovkou Bruselu a klimatických nátlakových organizací, cpát miliardy a biliony do uspěchaného, nepřipraveného a nefunkčního přechodu na „zelený život“, který diktuje Green Deal, situace se nezlepší. Protože se bude státům v EU dařit jen hůř a hůř, jak bude kolabovat jejich ekonomická síla. Nejdřív je nutné se vrátit k osvědčené a bezpečně fungující energetice, pak vyhrát válku a teprve potom bude čas na něco dalšího. A to něco musí být podstatně efektivnější, než jsou dnešní občasné zdroje energie, tedy vítr a slunce. O tom, jak jsou tyhle zdroje nespolehlivé, se může každý kdykoli přesvědčit na německé stránce Agora-energiewende, která ukazuje, kolik jaké zdroje momentálně dodávají do sítě zde. A to v nich má Německo o čtvrtinu vyšší instalovaný výkon než v konvenčních zdrojích a díky moři o dost lepší podmínky než třeba Česko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
