Máme zde stále trvající příměří v Sýrii. Stále platí, ale mnohé se o něm napovídalo. Prý jde o příměří, které vyhovuje Putinovi, protože se zachová jako v Debalcevu: Zcela bez respektu k příměří získá, co chce, a pak teprve to příměří začne. Americký tisk píše, že letecké útoky, které od počátku příměří provedli Rusové, z většiny útočily na rebely podporované USA. Není tomu tak? A jak jste napsala, na většinu území Sýrie se příměří nevztahuje. Takže tedy... Jak dál?

Nevím, jak dál. Můžu jen tipovat. Ještě předtím bych ale chtěla připomenout, že v Sýrii nebylo vyhlášeno „příměří“, nýbrž jen „zastavení nepřátelských akcí“. Na první pohled to vypadá jako hra slov, ale „příměří“ má z hlediska mezinárodního práva svá pravidla a důsledky, což nevyhovovalo Spojeným státům. Jejich ministr zahraničí John Kerry sám připustil, že je pro ně výhodnější „bezdůsledková“ dohoda na „zastavení nepřátelských akcí“ – když to poruší někdo z amerických „koní“, nebude ho možné potrestat podle pravidel. A Rusové blahosklonně kývli.

Tento americký přístup lze i pochopit, protože zatímco Rusko je v čele aliance, která má společný cíl, a tím je porážka fanatického islámu Daeše, al-Káidy a dalších, na straně USA jsou nepředvídatelní „spojenci“ typu Turecka a Saúdské Arábie, kteří mají v Sýrii své vlastní zájmy. A navíc protichůdné – Turci by rádi v Damašku viděli vládu „svého“ Muslimského bratrstva, zatímco Saúdové „Bratry“ likvidují, jak jen mohou, protože MB se od ostatních islamistických organizací odlišuje ochotou fungovat v parlamentním systému. Tedy jít do voleb. A jakékoli alespoň náznakově svobodné volby by znamenaly konec saúdské vládnoucí rodiny. A tak Saúdové podporují Daeš a al-Káidu a ostatní „skalní“ síly, které jako by vystoupily ze středověku a chtějí tam celý vývoj znovu i vrátit. Takže chápu, že USA nechtějí nést za své vazaly přímou zodpovědnost; proto jen ono neuchopitelné „zastavení nepřátelských akcí“.